Cíle studie: Cílem této studie bylo zhodnotit účinnost metoklopramidu samotného a v kombinaci s ibuprofenem oproti placebu a zároveň objasnit mechanismus jeho účinku při léčbě migrény.

Design: Studie probíhala po dobu dvou let a jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii.

Nastavení: Městská fakultní nemocnice.

Účastníci: Do studie byli zařazeni pacienti starší 18 let, kteří měli opakující se bolesti hlavy s jednou nebo více z následujících charakteristik: jednostranné, kterým předcházely neurologické příznaky, výrazná nevolnost a zvracení nebo změny nálady a fotofobie.

Intervence: V čase 0 bylo podáno deset miligramů metoklopramidu nebo stejný objem intravenózního fyziologického roztoku a perorálně 600 mg ibuprofenu nebo totožně vypadající placebo. Pacienti hodnotili svou bolest a nevolnost v čase 0, 30 minut a 60 minut pomocí vizuálně-analogové stupnice.

Výsledky: Rozdíly v hodnocení bolesti a nevolnosti u skupiny metoklopramid + placebo oproti ostatním třem skupinám byly testovány pomocí exaktních neparametrických (Mannových-Whitneyho) statistických postupů. Skupina metoklopramid + placebos měla významně lepší úlevu od bolesti ve srovnání se skupinami placebos + ibuprofen a placebos + placebos. Skupina metoklopramid + placebos měla významně lepší úlevu od nevolnosti než skupina ibuprofen + placebos; skóre nevolnosti pro skupinu placebos + placebos nemohlo být analyzováno z důvodu přílišného rozptylu od ostatních skupin na počátku studie. Rozdíly mezi skupinou metoklopramid + placebos a skupinou metoklopramid + ibuprofen nebyly statisticky významné, pokud jde o bolest ani nevolnost.

Závěr: Metoklopramid je účinný v léčbě bolesti i nevolnosti při migréně. Jedná se o přímý účinek, který není závislý na současném podávání jiné látky.