Funkce jádra: Nukleolus je kulaté těleso umístěné uvnitř jádra eukaryotické buňky. Není obklopeno membránou, ale nachází se v jádře. Nukleolus vytváří ribozomální podjednotky z proteinů a ribozomální RNA, známé také jako rRNA. Tyto podjednotky pak posílá do zbytku buňky, kde se spojí do kompletních ribozomů. Z ribozomů se tvoří bílkoviny, proto hraje nukleolus zásadní roli při tvorbě bílkovin v buňce.
Nukleolus je ta tajemná kulatá struktura, kterou se všichni učíme kreslit uvnitř jádra buňky. Víme, že se špatně hláskuje, ale důležitější je, co dělá? To se dozvíš v této lekci!“
Nukleol je považován za mozek jádra. Zabírá přibližně 25 % objemu jádra. Podílí se především na výrobě podjednotek, které pak společně tvoří ribozomy. Nukleolus tedy hraje důležitou roli při syntéze bílkovin a výrobě ribozomů v eukaryotických buňkách.
Jaká je funkce nukleolu?
Nukleolus pomáhá při syntéze bílkovin a výrobě ribozomů v buňkách.
Kde se nukleolus v buňce nachází?
Nukleolus se nachází uvnitř jádra eukaryotické buňky. Uvnitř jádra je obklopen membránou.
Co nukleolus obsahuje?
Nukleolus obsahuje DNA, RNA a bílkoviny. Je to továrna na ribozomy. Buňky jiných druhů mají často více nukleolů.
Je nukleol organelou?
Nukleol není organelou, protože postrádá lipidovou membránu. Je to jedna z nemembránově vázaných organel přítomných v buňce.
Co by se stalo, kdyby v buňce nebyl nukleolus?
Pokud by nukleolus neexistoval, nedocházelo by k tvorbě ribozomů a k syntéze bílkovin.
Jaká je funkce nukleolu
Jádro mnoha eukaryotických buněk obsahuje strukturu zvanou nukleol. Protože jádro je „mozkem“ buňky, lze si nukleolus volně představit jako mozek jádra. Nukleolus zabírá asi 25 % objemu jádra.
Tato struktura je tvořena bílkovinami a ribonukleovými kyselinami (RNA). Její hlavní funkcí je přepisování ribozomální RNA (rRNA) a její spojování s bílkovinami. Výsledkem je tvorba neúplných ribozomů. Mezi nukleoplasmou a vnitřními částmi jádra je nepřerušený řetězec, který probíhá systémem nukleolárních chodeb. Tyto průchody umožňují snadnou cirkulaci makromolekul s molekulovou hmotností až 2000 k Dato v celém nukleolu.
Vzhledem k jeho úzkému vztahu k chromozomální hmotě buňky a jeho důležité roli při tvorbě ribozomů se předpokládá, že nukleol je příčinou řady různých lidských onemocnění.
Funkce nukleolu v živočišné buňce
U eukaryotických buněk má nukleol přehlednou strukturu se čtyřmi hlavními ultrastrukturálními složkami. Tyto složky lze dále identifikovat jako:
- Fibrilární centra: Je to místo, kde se tvoří ribozomální proteiny.
- Granulární složky: Před vytvořením ribozomů se v těchto složkách nachází rRNA, která se váže na ribozomální proteiny.
- Husté fibrilární složky: Mají nově přepsanou RNA, která se spojuje s ribozomálními proteiny.
- Nukleární vakuoly: Je přítomna pouze v rostlinných buňkách.
Ultrastrukturu jádra lze snadno zobrazit pomocí elektronového mikroskopu. Uspořádání nukleolu v buňce lze přehledně studovat pomocí technik – obnovení fluorescence po fotobleachingu a značení fluorescenčních proteinů.
Nukleol několika rostlinných druhů má na rozdíl od nukleolu lidských a živočišných buněk velmi vysokou koncentraci železa.
Funkce nukleolu v rostlinné buňce
Estable a Sotelo (1951) popsali strukturu nukleolu pod světelným mikroskopem. Podle nich se nukleolus skládá z kontinuálního svinutého vlákna zvaného nukleolonema, které je vloženo do homogenní matrice, pars amorpha. První popis ultrastruktury nukleolu podali Borysko a Bang (1951) a Bernhard (1952).
Popsali dvě hlavní složky nukleolu, vláknitou odpovídající nukleolonemu a homogenní odpovídající pars amorpha (matrix).
Později Gonzales- Remirez (1961) a Izard & Bernhard (1962) prokázali, že nukleolonema se místo souvislého vlákna skládá z houbovité sítě. Ultrastrukturou nukleolonemy se zabývali Day (1968), Bernhard a Granboulan (1968) a Bush a Smetana (1970).
Přečtěte si také:
Jaká je hlavní funkce jádra?
(i) Tvorba ribozomů neboli biogeneze ribozomů.
(ii) Syntéza a skladování RNA:
V mnoha buňkách produkuje 70-90 % buněčné RNA. Je zdrojem RNA. Chromatin v jádře obsahuje geny nebo ribozomální DNA (rDNA) pro kódování ribozomální RNA. Chromatin obsahující DNA dává vzniknout vláknům obsahujícím RNA. Z granulí obsahujících RNA již vznikají ribozomy.
(iii) Syntéza proteinů:
Maggis (1960) a další předpokládali, že syntéza proteinů probíhá v nukleolu. Další studie potvrzují výše uvedené názory. U eukaryot obsahuje gen kódující RNA řetězec nejméně 100-1000 opakujících se kopií DNA. Tato DNA se z chromozomálního vlákna odděluje ve formě smyček. Smyčky DNA jsou spojeny s proteiny a vytvářejí nukleoly.
DNA se jeví jako šablona pro 45S rRNA. Polovina 45S rRNA se rozkládá za vzniku 28S a 18S RNA. Druhá polovina se dále rozkládá na úroveň nukleotidů. V jádře se 28S rRNA spojí s proteiny vytvořenými v cytoplazmě a vytvoří ribozomální podjednotku 60S. 18S rRNA se také spojuje s bílkovinami a vytváří podjednotku 40S ribozomu.
Přečtěte si také:
Podjednotka 40S ribozomu je tvořena bílkovinami:
Co je to orální fixace?