Několik obecných otázek

Proč mi nikdy nikdo nevolá, abych byl/a dotazován/a?

Máte zhruba stejnou šanci, že vám někdo zavolá, jako každý jiný obyvatel Spojených států, který má telefon. Tato šance je však v případě typického průzkumu Pew Research Center pouze asi 1 ku 154 000. Tento hrubý odhad získáme tak, že vydělíme současnou dospělou populaci USA (asi 235 milionů) typickou velikostí vzorku našich průzkumů (obvykle asi 1 500 osob). Telefonní čísla pro průzkumy Pew Research Center jsou generována prostřednictvím procesu, který se snaží dát každé domácnosti v populaci známou šanci, že bude zahrnuta. Pokud vůbec nemáte telefon (asi 2 % domácností), pak samozřejmě nemáte šanci být zařazeni do našich telefonických průzkumů.

Po dokončení průzkumu upravujeme údaje tak, abychom korigovali skutečnost, že některé osoby (např. ty, které mají mobilní telefon i pevnou linku) mají větší šanci být zařazeny než jiné. Více informací o tom, jak se to dělá, najdete v diskusi o vážení v naší podrobné metodice průzkumu.

Můžu se do průzkumu přihlásit dobrovolně?

I když si vážíme lidí, kteří se chtějí zúčastnit, nemůžeme naše průzkumy založit na dobrovolnících. Průzkum mezi dobrovolníky je „nepravděpodobnostní vzorek“ a jeho výsledky nelze zobecnit na celou veřejnost. Klíčem k průzkumu je mít náhodný vzorek, aby každý typ člověka měl stejnou šanci na zachycení svých názorů. Průzkum mezi dobrovolníky by tuto zásadu porušil, protože ne každý by měl stejnou šanci být zahrnut. (Více informací naleznete v části Pravděpodobnostní a nepravděpodobnostní výběr vzorků.) A konkrétněji, typy lidí, kteří by se mohli dobrovolně zúčastnit našich průzkumů, by se pravděpodobně velmi lišily od průměrných Američanů – přinejmenším by se pravděpodobně více zajímali o politiku a byli by politicky angažovaní.

Proč vaše průzkumy nikdy neodrážejí názory lidí, které znám?“

Je pravděpodobné, že se nestýkáte se skupinou přátel, která by reprezentovala všechny Američany. Vaši přátelé, spolupracovníci a rodina jsou pravděpodobně v mnoha ohledech stejní jako vy. Kdybyste měli mít skupinu přátel, která reprezentuje celou zemi, měli byste známé, kteří jsou černí, bílí, Asiaté, bohatí, chudí, muslimové, katolíci, z jihu, severovýchodu atd. nebo jakoukoli kombinaci těchto vlastností. Málokdo z nás má to štěstí, že má tak různorodou skupinu přátel.

Proč bych se měl/a účastnit průzkumů?

Průzkumů byste se měli účastnit z mnoha důvodů. Průzkumy veřejného mínění jsou pro vás způsobem, jak vyjádřit své názory vedoucím představitelům národa a celé země. Veřejní činitelé a další vedoucí představitelé věnují výsledkům průzkumů pozornost a často je zohledňují při svém rozhodování. Pokud se průzkumů nezúčastní určitý typ lidí, nebudou výsledky reprezentovat celou škálu názorů v národě.

K čemu jsou průzkumy dobré?

Průzkumy se snaží měřit veřejné mínění a dokumentovat zkušenosti veřejnosti s různými tématy. Výsledky poskytují informace vědcům, výzkumníkům a vládním úředníkům a pomáhají při rozhodování politiků a dalších osob. Velká část toho, co země ví o využívání médií, trhu práce a zaměstnání, výsledcích ve vzdělávání, viktimizaci a sociálních podmínkách, je založena na údajích získaných prostřednictvím průzkumů veřejného mínění.

Jsem na seznamu „nevolat“. Nezabrání vám to v tom, abyste mi zavolali?“

Ne. Na legitimní průzkum veřejného mínění se nevztahují pravidla pro telemarketingový prodej, která přijala Federální obchodní komise za účelem boje proti podvodům a ochrany spotřebitelů před obtěžováním. Pravidlo se vztahuje na marketing, ale nikoli na průzkum veřejného mínění nebo průzkum trhu, který nezahrnuje snahu vám něco prodat. Nicméně naše centra pro telefonické dotazování budou respektovat jakoukoli žádost, aby vám nikdo nevolal.

Mají tazatelé etický kodex? Pokud ano, co je v kodexu obsaženo?

Významné profesní organizace průzkumníků mají pro své členy velmi jasné etické kodexy. Tyto kodexy zahrnují povinnosti tazatelů, pokud jde o zacházení s respondenty, jejich vztahy s klienty a jejich povinnosti vůči veřejnosti při podávání zpráv o průzkumech.

Většina tazatelů Pew Research Center patří do Americké asociace pro výzkum veřejného mínění (AAPOR) a hlásí se ke kodexu AAPOR.

Mezi dobré příklady etického kodexu tazatelů patří:

Americká asociace pro výzkum veřejného mínění (AAPOR)

Rada amerických organizací pro výzkum veřejného mínění (CASRO)

Poslání a etický kodex Pew Research Center si můžete přečíst zde.

Jak se vaše průzkumy liší od průzkumů trhu?

Je zde mnoho podobností, ale hlavním rozdílem je předmět průzkumu. Průzkum trhu zkoumá názory na produkty a služby a měří vaše nákupní zvyklosti, povědomí o produktech a službách nebo ochotu něco koupit. Naše průzkumy se obvykle zaměřují na otázky veřejné politiky. Snažíme se také měřit témata, jako například jak voliči reagují na kandidáty v politických kampaních a jaké otázky jsou pro ně ve volbách důležité.

Provádíte průzkum mezi asijskými Američany?

Ano. Naše průzkumy jsou reprezentativní pro celou dospělou populaci Spojených států a přesně zohledňují rozmanitost celé populace podle věku, pohlaví, rasy a etnické příslušnosti, regionu a socioekonomických faktorů, jako je úroveň vzdělání, příjem domácnosti a zaměstnanecký status. Z našich analýz nikoho nevylučujeme na základě jeho demografických charakteristik. Odpovědi Američanů asijského původu (stejně jako všechny odpovědi z našich průzkumů) jsou zahrnuty do údajů o celkové populaci, které uvádíme. Kvůli několika omezením však často nejsme schopni statisticky průkazně informovat odděleně o Američanech asijského původu jako o samostatné skupině. Američané asijského původu tvoří malé procento populace USA – při sčítání lidu v roce 2010 to bylo přibližně 5,6 % celostátní populace – což ztěžuje získání dostatečně velkého vzorku Američanů asijského původu v celostátním průzkumu s naší standardní velikostí vzorku. Různorodost jazyků, kterými hovoří nedávní asijsko-američtí přistěhovalci, navíc snižuje počet osob schopných odpovědět na typický průzkum a ztěžuje a prodražuje získání reprezentativního vzorku. V roce 2012 jsme provedli komplexní průzkum asijských Američanů v angličtině a sedmi asijských jazycích; více informací o metodice průzkumu si můžete přečíst zde.

Sběr dat z průzkumu

Jak jste získali mé číslo?“

Většina kvalitních telefonických průzkumů mezi širokou veřejností používá k vytvoření vzorku telefonních čísel použitých v průzkumu takzvanou techniku náhodného výběru čísel (random digit dial, RDD). Cílem je zajistit, aby váš telefon měl stejnou šanci být vytočen jako kterýkoli jiný telefon ve Spojených státech. Při použití tohoto typu telefonního vzorku tazatelé neznají jména volaných osob. Další informace o naší metodě výběru telefonních čísel naleznete v části Náhodné vytáčení číslic.

Jak jsou vybíráni lidé pro vaše průzkumy veřejného mínění?

Po výběru čísel pomocí náhodného vytáčení číslic se proces výběru respondentů liší pro čísla pevných a mobilních telefonů. Když tazatelé osloví někoho na pevném telefonu, náhodně požádají polovinu vzorku, zda by mohli mluvit s „nejmladším mužem, starším 18 let, který je nyní doma“, a druhou polovinu vzorku, aby mluvila s „nejmladší ženou, starší 18 let, která je nyní doma“. Pokud doma není žádná způsobilá osoba požadovaného pohlaví, požádají tazatelé o rozhovor nejmladší dospělou osobu opačného pohlaví, která je nyní doma. Tento způsob výběru respondentů v rámci každé domácnosti zlepšuje účast mladých lidí, s nimiž je vzhledem k jejich životnímu stylu často obtížnější vést rozhovor než se staršími lidmi. Na rozdíl od pevného telefonu se v průzkumech Pew Research Center předpokládá, že mobilní telefon je osobní zařízení. To znamená, že u osob ve vzorku mobilních telefonů se tazatelé ptají, zda je osobě, která mobilní telefon zvedá, 18 let nebo více, aby zjistili, zda je tato osoba způsobilá vyplnit dotazník.

Co když mám pouze mobilní telefon – jsem ve vašich průzkumech zastoupen?“

Všechny telefonické průzkumy prováděné Pew Research Center nyní zahrnují osoby, které mají pouze mobilní telefon (více informací naleznete v podrobné metodice našich průzkumů). Vzhledem k tomu, že podíl Američanů, kteří se spoléhají výhradně nebo převážně na mobilní telefony, stále roste, pomáhá výběr vzorků z čísel pevných i mobilních telefonů zajistit, aby průzkumy Pew Research reprezentovaly téměř všechny dospělé osoby. S výběrem vzorků z mobilních telefonů a prováděním průzkumů na mobilních telefonech je však spojeno několik problémů a dodatečných nákladů.

Nemáte problémy s tím, aby lidé odpovídali na vaše průzkumy?“

Ano. Procento lidí, které dotazujeme – ze všech, které se snažíme dotazovat – v posledních deseti nebo více letech klesá. Důvodů je celá řada. Některé pramení z toho, že lidé jsou více zaneprázdněni a hůře se shánějí po domácnostech. Některé souvisejí s používáním technologií, jako je identifikace volajícího, hlasová schránka a správci soukromí. A některé jsou důsledkem rostoucí neochoty některých lidí být dotazováni. Provedli jsme mnoho výzkumů o tom, zda klesající míra odpovědí poškozuje přesnost průzkumů veřejného mínění. Naštěstí zatím existuje jen málo důkazů o tom, že by neodpovídání způsobovalo vážné problémy s validitou průzkumů veřejného mínění. (Další informace naleznete také v části Problém klesající míry odpovědí)

A co lidé, kteří nemají žádnou telefonní službu?

U většiny našich průzkumů bohužel lidé, kteří nemají telefon, nejsou do výběrového souboru zahrnuti. Z tohoto důvodu nemají šanci být do telefonických průzkumů zařazeni. Pouze asi 2 % domácností nemá telefonní službu. Bez použití osobního dotazování nebo poštovního průzkumu neexistuje způsob, jak tyto domácnosti bez telefonu oslovit. Statistické vážení našich telefonních vzorků pomáhá korigovat vynechání domácností bez telefonní služby, ale určité zkreslení nepochybně zůstává u některých druhů otázek, zejména u průzkumů zaměřených na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Vzhledem k tomu, že lidé v domácnostech bez telefonního spojení mají menší pravděpodobnost, že půjdou volit, než ostatní, jejich vynechání nijak vážně nepoškodilo přesnost předvolebních průzkumů. Tato otázka je pro zpracovatele průzkumů veřejného mínění stále znepokojující. Je předmětem mnoha probíhajících výzkumů.

Jaké demografické otázky kladete ve svých průzkumech?

Existují určité demografické otázky, které klademe v každém průzkumu, abychom vážili data a ujistili se, že jsou reprezentativní pro širokou veřejnost. Patří mezi ně dotaz na věk, vzdělání, rasu, hispánskou etnickou příslušnost a původ, velikost domácnosti a PSČ každého respondenta. U telefonických průzkumů se respondentů také ptáme, zda mají pevnou linku a/nebo mobilní telefon. Mezi další demografické položky, které se nepoužívají pro vážení, ale které se často používají pro analýzu, patří rodinný stav respondenta, náboženská příslušnost a docházka do náboženské školy, příjem, stav volební registrace, příslušnost k politické straně, politická ideologie, souhlas s Tea Party, členství v odborech, zda je respondent rodičem a zda vlastní nebo pronajímá svůj domov. Tyto demografické otázky klademe v některých, ale ne ve všech našich průzkumech, v závislosti na tématu. Přesné znění otázek v anglických telefonických demografických průzkumech si můžete prohlédnout zde a jejich španělské překlady zde. Protože webové a poštovní průzkumy vyžadují poněkud jiné formátování otázek než telefonické průzkumy, jsou webové a poštovní verze v angličtině k dispozici zde a jejich španělské překlady zde.

Design dotazníku

Lžou lidé tazatelům?

Víme, že ne všechny otázky v průzkumu jsou zodpovězeny přesně, ale nelze říci, že každá nepřesná odpověď nutně znamená lhaní. Lidé si prostě nemusí přesně pamatovat své chování.

Více lidí tvrdí, že v daných volbách hlasovali, než kolik jich podle volebních záznamů skutečně hlasovalo. V některých případech výzkumníci skutečně ověřili volební záznamy dotazovaných osob a zjistili, že některé z nich uvedly, že volily, ale nehlasovaly. Hlasování je obecně považováno za společensky žádoucí chování, stejně jako návštěva kostela nebo darování peněz na charitu. Studie naznačují, že tento druh chování je nadhodnocen. Podobně jsou nedostatečně hlášena společensky nežádoucí chování, jako je užívání nelegálních drog, některé druhy sexuálního chování nebo řízení pod vlivem alkoholu.

Přijímáme opatření k minimalizaci chyb souvisejících s otázkami na společensky žádoucí nebo nežádoucí činnosti. Například v otázkách týkajících se registrace voličů a hlasování se obvykle uznává, že ne každý se účastní voleb. Otázka Pew Research Center týkající se registrace voličů je formulována takto:

„V dnešní době je mnoho lidí tak zaneprázdněno, že si nenajdou čas na registraci k volbám, nebo se stěhují tak často, že nemají možnost se znovu zaregistrovat. Jste TEĎ zaregistrován k volbám ve svém okrsku nebo volebním okrsku, nebo jste se dosud nestihl zaregistrovat?“

Mají lidé opravdu na všechny tyto otázky názor?“

Lidé mají názory nebo postoje téměř na všechno. Přesto je odpověď „nevím“ legitimní odpovědí a lidem, kteří si nejsou jisti, nemají žádný názor nebo se rozhodnou na otázku z jakéhokoli důvodu neodpovědět, je tato možnost vždy poskytnuta.

Proč se v průzkumu obvykle ptáte na schválení prezidenta jako první?

Otázka na schválení prezidenta je velmi důležitým politickým ukazatelem. Je užitečným souhrnným měřítkem prezidentova postavení u veřejnosti a jako taková může ovlivnit jeho moc při jednání s Kongresem, podnikateli a zahraničím. Obvykle se na ni v průzkumu ptáme jako první, protože nechceme, aby odpovědi respondentů na tuto otázku ovlivňovaly jiné otázky.

Příklad pokud se v průzkumu nejprve ptáme na ekonomiku a pak se ptáme na schválení prezidenta, může respondent při odpovědi na druhou otázku stále myslet na ekonomiku. Ekonomické podmínky sice mohou být důležité pro hodnocení celkového výkonu prezidenta, ale stejně tak i mnoho dalších otázek. Pokud respondent myslí na ekonomiku jen proto, že jsme tuto otázku nadhodili, může být jeho odpověď o prezidentovi zkreslena tím, čemu říkáme kontextový efekt: V tomto případě bychom respondenta při hodnocení prezidenta podněcovali k tomu, aby bral v úvahu ekonomiku.

Proč se demografické otázky kladou až na konci průzkumu?

Demografické otázky bývají pro respondenty nudné a také mohou působit nevhodně a ohrožujícím dojmem, pokud jsou položeny dříve, než je v rozhovoru vytvořena určitá důvěra. Tazatel chce respondenta zaujmout od začátku rozhovoru, aby měl respondent o průzkum zájem a pokračoval v odpovídání na otázky. Pokud by tazatel zahájil průzkum dotazem na věk nebo pohlaví respondenta, mohl by se respondent nudit a rozhodnout se v průzkumu nepokračovat. Pokud by vám navíc někdo zavolal a nejprve se začal ptát, kolik vyděláváte peněz, jaké jste rasy, kolik máte dětí apod. mohly by vás tyto osobní otázky odradit a rozhodli byste se v průzkumu nepokračovat.

Přesné znění otázek anglických telefonických demografických dotazníků si můžete prohlédnout zde a jejich španělské překlady zde. Protože webové a poštovní průzkumy vyžadují poněkud jiné formátování otázek než telefonické průzkumy, jsou webové a poštovní verze v angličtině k dispozici zde a jejich španělské překlady zde.

Co se to ve vašich dotaznících děje s tím otáčením a náhodným výběrem?

Otáčení nebo náhodný výběr znamená, že otázky nebo položky v seznamu nejsou každému respondentovi položeny ve stejném pořadí. Víme, že odpovědi na otázky jsou někdy ovlivněny otázkami, které jim předcházejí. Tím, že každému respondentovi předkládáme otázky v jiném pořadí, zajistíme, že každá otázka bude položena ve stejném kontextu jako každá jiná otázka stejný početkrát (např. na prvním, posledním nebo libovolném místě mezi nimi). Tím se sice neodstraní potenciální vliv předchozích otázek na aktuální otázku, ale zajistí se, že toto zkreslení bude náhodně rozloženo mezi všechny otázky nebo položky v seznamu.

Stejný princip platí i pro pořadí možností odpovědí v jedné otázce. U mnoha otázek náhodně volíme pořadí, v jakém jsou možnosti odpovědí prezentovány. Tímto způsobem se jakýkoli vliv, který má pořadí možností odpovědí na odpovědi, náhodně rozprostře mezi všechny možnosti.

Další informace naleznete také v části Pořadí otázek a pořadí kategorií odpovědí.

Jak se liší forma 1 od formy 2?“

Často píšeme dvě verze otázky a polovině vzorku dotazníku položíme jednu verzi otázky a druhé polovině druhou verzi. Říkáme tedy, že máme dvě formy dotazníku. Respondentům je náhodně přidělena buď forma 1, nebo forma 2, takže můžeme předpokládat, že obě skupiny respondentů jsou v podstatě identické. U otázek, kde jsou použity dvě verze, nám výrazné rozdíly v odpovědích mezi formou 1 a formou 2 říkají, že rozdíl je důsledkem způsobu, jakým jsme obě verze formulovali. Více informací o experimentech s formulací otázek, které jsme provedli, naleznete v části Formulace otázek.

Různé formy dotazníku máme také proto, abychom mohli položit více otázek, než bychom jinak byli schopni položit. Pokud zjistíme, že polovina vzorku bude obsahovat dostatek rozhovorů pro spolehlivý odhad, často položíme některé otázky pouze polovině vzorku. To nám umožní zařadit do dotazníku více otázek, aniž bychom některého jednotlivého respondenta zatěžovali delším rozhovorem.