Ve zprávě, kterou dnes zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), se uvádí, že v roce 2016 zemřely v důsledku škodlivého užívání alkoholu více než 3 miliony lidí. To představuje 1 z 20 úmrtí. Více než tři čtvrtiny těchto úmrtí připadly na muže. Celkově škodlivé užívání alkoholu způsobuje více než 5 % celosvětové zátěže nemocemi.

Zpráva WHO o globálním stavu alkoholu a zdraví v roce 2018 představuje komplexní obraz spotřeby alkoholu a zátěže nemocemi, které lze alkoholu přičíst, na celém světě. Popisuje také, co jednotlivé země dělají pro snížení této zátěže.

„Příliš mnoho lidí, jejich rodin a komunit trpí následky škodlivého užívání alkoholu v podobě násilí, úrazů, psychických problémů a nemocí, jako je rakovina a mrtvice,“ uvedl generální ředitel WHO Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Je načase zintenzivnit opatření, která zabrání této vážné hrozbě pro rozvoj zdravé společnosti.“

Ze všech úmrtí, která lze přičíst alkoholu, bylo 28 % způsobeno úrazy, například při dopravních nehodách, sebepoškozování a mezilidském násilí; 21 % zažívacími poruchami; 19 % kardiovaskulárními chorobami a zbytek infekčními chorobami, rakovinou, duševními poruchami a jinými zdravotními stavy.

I přes některé pozitivní globální trendy v prevalenci těžkého epizodického pití alkoholu a počtu úmrtí souvisejících s alkoholem od roku 2010 je celková zátěž nemocemi a zraněními způsobenými škodlivým užíváním alkoholu nepřijatelně vysoká, zejména v evropském regionu a regionu Ameriky.

Odhaduje se, že v celosvětovém měřítku trpí poruchami způsobenými užíváním alkoholu 237 milionů mužů a 46 milionů žen, přičemž nejvyšší prevalence je mezi muži a ženami v Evropském regionu (14,8 % a 3,5 %) a v Regionu Ameriky (11,5 % a 5,1 %). Poruchy způsobené užíváním alkoholu jsou častější v zemích s vysokými příjmy.

Předpokládá se, že celosvětová spotřeba alkoholu se v příštích 10 letech zvýší

Odhaduje se, že v současnosti pije alkohol 2,3 miliardy lidí. Alkohol konzumuje více než polovina obyvatel ve třech regionech WHO – v Americe, Evropě a západním Pacifiku. Evropa má nejvyšší spotřebu na obyvatele na světě, přestože se její spotřeba na obyvatele od roku 2010 snížila o více než 10 %. Současné trendy a prognózy ukazují na očekávaný nárůst celosvětové spotřeby alkoholu na obyvatele v příštích 10 letech, zejména v regionech jihovýchodní Asie a západního Pacifiku a v regionu Ameriky.

Kolik alkoholu lidé vypijí?

Průměrná denní spotřeba lidí, kteří pijí alkohol, je 33 gramů čistého alkoholu denně, což zhruba odpovídá 2 skleničkám (každá o objemu 150 ml) vína, velké (750 ml) láhvi piva nebo dvěma panákům (každý o objemu 40 ml) lihovin.

Na celém světě v současnosti pije více než čtvrtina (27 %) všech osob ve věku 15-19 let. Míra současného pití alkoholu je nejvyšší mezi 15-19letými v Evropě (44 %), následuje Amerika (38 %) a západní Pacifik (38 %). Školní průzkumy ukazují, že v mnoha zemích začíná užívání alkoholu před 15. rokem věku s velmi malými rozdíly mezi chlapci a dívkami.

V celosvětovém měřítku se 45 % celkového zaznamenaného alkoholu spotřebuje ve formě lihovin. Druhým alkoholickým nápojem z hlediska množství konzumovaného čistého alkoholu je pivo (34 %) následované vínem (12 %). Celosvětově došlo od roku 2010 pouze k malým změnám v preferencích alkoholických nápojů. K největším změnám došlo v Evropě, kde spotřeba lihovin klesla o 3 %, zatímco spotřeba vína a piva vzrostla.

Naproti tomu více než polovina (57 %, tj. 3,1 miliardy osob) světové populace starší 15 let se v předchozích 12 měsících zdržela konzumace alkoholu.

Je třeba, aby více zemí přijalo opatření

„Všechny země mohou udělat mnohem více pro snížení zdravotních a sociálních nákladů spojených se škodlivým užíváním alkoholu,“ uvedl Dr. Vladimir Poznyak, koordinátor oddělení WHO pro zvládání zneužívání návykových látek. „Mezi osvědčená a nákladově efektivní opatření patří zvýšení daní na alkoholické nápoje, zákaz nebo omezení reklamy na alkohol a omezení fyzické dostupnosti alkoholu.“

Tato opatření častěji zavádějí země s vyššími příjmy, což vyvolává otázky globální zdravotní spravedlnosti a zdůrazňuje potřebu větší podpory zemím s nízkými a středními příjmy.

Téměř všechny (95 %) země mají spotřební daně na alkohol, ale méně než polovina z nich používá jiné cenové strategie, jako je zákaz prodeje pod cenou nebo množstevní slevy. Většina zemí má nějaký typ omezení reklamy na pivo, přičemž úplný zákaz je nejčastější pro televizi a rozhlas, ale méně častý pro internet a sociální média.

„Chtěli bychom, aby členské státy zavedly kreativní řešení, která budou zachraňovat životy, jako je zdanění alkoholu a omezení reklamy. Musíme udělat více pro to, abychom snížili poptávku a dosáhli cíle, který si vlády stanovily, tedy relativního snížení spotřeby alkoholu o 10 % v celosvětovém měřítku v letech 2010 až 2025,“ dodal doktor Tedros.

Snížení škodlivého užívání alkoholu pomůže dosáhnout řady zdravotních cílů udržitelného rozvoje (SDGs), včetně cílů týkajících se zdraví matek a dětí, infekčních nemocí, nepřenosných nemocí a duševního zdraví, úrazů a otrav.

.