Všechny živé organismy (rostliny, zvířata, bakterie atd.) potřebují k životu energii, kterou získávají z potravy. Potrava poskytuje energii ve formě chemické energie. Naučili jsme se však, že energie uložená v potravinách musí být přeměněna na formu energie, kterou organismy využívají k životu. Organismus ji musí přeměnit na energii pomocí procesu zvaného dýchání. Tuto energii organismus využívá k metabolické činnosti (ke všem činnostem, které buňky dělají, aby vás udržely při životě).
Potravní řetězec: Potravní řetězec je přenos energie z jednoho organismu do druhého. Šipky ukazují na organismus, který energii přijímá. Tyto šipky se nazývají řetězce.
Výrobci: Producenti (tzv. autotrofové) jsou organismy, které si samy vyrábějí potravu. Některé, ale ne všechny organismy si vytvářejí vlastní potravu pomocí procesu zvaného fotosyntéza. Využívají sluneční energii ke spojení oxidu uhličitého (CO2) a vody na potravu zvanou glukóza. Tímto způsobem si vlastní potravu vyrábějí rostliny, řasy a některé druhy bakterií (sinice). Mezi producenty patří také některé druhy bakterií, které k výrobě vlastní potravy využívají chemickou energii (místo sluneční). Tyto bakterie žijí v blízkosti podmořských sopek, které jsou tak hluboko v oceánu, že k nim neproniká sluneční světlo a žijí v naprosté tmě. Ze sopečných vývěrů však vycházejí chemické látky, které bakterie mohou využít k výrobě vlastní potravy.
Spotřebitelé: Konzumenti (též heterotrofové) jsou organismy, které získávají potravu konzumací jiných organismů. Přestože všechny organismy potřebují potravu k získávání energie, mnoho organismů nemá přizpůsobení (tj. ústa, zobák, zuby) k přijímání potravy. Některé organismy přijímají potravu vstřebáváním (např. houby a bakterie), podobně jako houba vstřebává vodu. Některé organismy přijímají potravu pomocí speciálních adaptací, jako jsou ústa (a někdy zuby nebo zobák) nebo chobot. Všechny organismy, které „jedí“, jsou tedy konzumenti, ale ne všichni konzumenti „jedí“.
Organismy, které konzumují producenty, se nazývají primární konzumenti. Organismy, které konzumují primární konzumenty, se nazývají sekundární konzumenti. Organismy, které konzumují sekundární konzumenty, se nazývají terciární konzumenti, zatímco organismy, které konzumují terciární konzumenty, se nazývají kvartérní konzumenti atd.
Trofická úroveň: Nejvyšší pozice, kterou organismus zaujímá v potravním řetězci.
Dekompozitoři: Rozkladači jsou přírodní recyklátoři „odpadků“! Jsou zvláštní skupinou organismů, které získávají potravu konzumací odumřelých nebo rozkládajících se organismů a rozkládají je na menší molekuly zvané „živiny“. Některé z těchto živin se dostávají do půdy a rozpouštějí se ve vodě, odkud je mohou přijímat rostliny svými kořeny nebo houby svým kořenovým myceliem. Rozkladači mohou být houby, bakterie, hmyz a drobní živočichové, například krabi.

• Rozkladači, kteří mají ústa, se také nazývají detritivoři. Příkladem jsou červi, krabi, larvy much (fuj!)

• Dekompozitoři, kteří nemají ústa, jimiž by se živili, rozkládají nebo tráví odumřelé organismy pomocí speciálních enzymů a poté vstřebávají živiny (jako houba vstřebává vodu). Mezi příklady těchto rozkladačů patří houby a bakterie.
• Dekompozitoři mohou být primárními, sekundárními a terciárními konzumenty v závislosti na tom, na které úrovni trofické pyramidy konzumují. Červ, který se živí mrtvou rostlinou, je primárním konzumentem, zatímco larva mouchy, která se živí mrtvým jelenem, je sekundárním konzumentem. Na trofické pyramidě máme tedy zvláštní místo, kam řadíme rozkladače. Na konci této stránky je obrázek, který vám to ukáže.

Organismy, které se živí….
Všechny organismy, které se živí, jsou konzumenti, ale ne všichni konzumenti se živí, protože nemají speciální přizpůsobení (např. ústa, zuby, zobák, chobot atd.), kterým by se živili. „Vore“ znamená „jíst“. Pro organismy, které se živí, používáme speciální termíny. Houby a mnohé bakterie jsou konzumenti, ale přijímají potravu bez úst
Herbivoři: Organismům, které se živí rostlinami, se neříká pouze primární konzumenti. Říká se jim také býložravci (herb = rostlina, vore = jíst) Krávy a jeleni jsou býložravci, stejně jako mnoho druhů hmyzu.
Masožravci: Masožravci jsou typem konzumentů, kteří se živí masem (carne = maso, vore = jíst). Sovy jsou masožravci, protože se živí hlodavci a ptáky. Některé druhy hmyzu jsou masožravci. Pokud masožravec požírá býložravce, nazývá se také druhotný konzument. V závislosti na tom, jaký organismus požírá, může být masožravec také sekundárním, terciárním, kvartérním (a tak dále) spotřebitelem. Pokud se podíváte na výše uvedenou ilustraci potravního řetězce, uvidíte, že sova i kovařík jsou masožravci. Protože sova sežere křovinořez, jedná se o příklad terciárního konzumenta, který se živí sekundárním konzumentem.
Omnivoři: Organismy, které se živí jak producenty, tak konzumenty, se nazývají všežravci. Lidé jsou všežravci, stejně jako krysy, mývalové, kuřata, & skunkové. Takže… je všežravec primární, sekundární nebo terciární spotřebitel? Záleží na tom, co jí… Pokud žere trávu, je to primární spotřebitel. Ale když jí králíka, je to sekundární spotřebitel. A když žere lososa (který se živí hmyzem a korýši), je to terciární nebo dokonce kvartérní spotřebitel. Řadíme je však na nejvyšší úroveň spotřeby. Takže jelen bude vždy primárním spotřebitelem a sova může být až spotřebitelem páté úrovně.
Detritivoři: jsou zvláštním druhem rozkladačů, kteří se živí mrtvými nebo rozkládajícími se organismy. Detritivoři (detrit = rozložit na kousky, vore = jíst; mají ústa a živí se odumřelými kousky rostlin a živočichů. Všichni detritožravci jsou rozkladači, protože oba požírají odumřelé organismy. Ne všichni rozkladači jsou však detritoři. Příkladem mohou být červi, krabi a některé druhy hmyzu (pilatky, mnohonožky).
Mrchožrouti, stejně jako rozkladači, konzumují (a obvykle se živí) mrtvými organismy. Na rozdíl od rozkladačů však mrchožrouti konzumují velké množství potravy a nerozkládají ji na malé molekuly zvané živiny jako rozkladači. Typickými příklady mrchožroutů jsou mývalové, supi, lední medvědi a hyeny.
Zapomeňte: Každý konzument v potravním řetězci získává energii v podobě potravy konzumací jiného organismu – s výjimkou producentů, kteří si potravu vyrábějí sami.
Při kreslení potravního řetězce pak vždy začínáme producentem. Bez producentů by nebylo potravy, kterou by bylo možné předat konzumentům. Nezapomeňte, že šipky by měly směřovat k organismu, který spotřebovává, protože se do něj přenáší energie. Příklad naleznete na obrázku výše.