Dosud.

Nová studie Northwestern University, které se zúčastnilo 2 000 účastníků, zjistila, že batolata, která méně mluví, mají častější a závažnější záchvaty vzteku než jejich vrstevníci s typickými jazykovými schopnostmi.

Jedná se o první studii, která spojuje opožděnou slovní zásobu batolat se závažnými záchvaty vzteku, a to včetně dětí ve věku 12 měsíců, což je mnohem méně, než se mnozí lékaři obvykle domnívají, že lze identifikovat problematické chování.

„Naprosto očekáváme, že batolata budou mít záchvaty vzteku, pokud jsou unavená nebo frustrovaná, a většina rodičů pozná záchvat vzteku, když ho vidí,“ uvedla spoluřešitelka studie Elizabeth Nortonová, odborná asistentka na katedře komunikačních věd a poruch na Northwesternu. „Ale málokdo z rodičů ví, že určité druhy častých nebo závažných záchvatů vzteku mohou znamenat riziko pozdějších psychických problémů, jako jsou úzkost, deprese ADHD a problémy s chováním.“

Podobně podrážděnost i opoždění řeči jsou rizikovými faktory pro pozdější poruchy jazyka a učení, uvedla Nortonová. Přibližně 40 % opožděných mluvčích bude mít později přetrvávající jazykové problémy, které mohou ovlivnit jejich studijní výsledky, uvedl Norton. Proto může souběžné posuzování jazykových i psychických rizik urychlit včasnější identifikaci a intervenci v případě poruch v raném dětství, protože děti s tímto „dvojím rizikem“ budou pravděpodobně více ohroženy.

Studie byla publikována v časopise Journal of Applied Developmental Psychology.

„Z mnoha jiných studií u starších dětí jsme věděli, že jazykové problémy a problémy s duševním zdravím se vyskytují společně častěji, než by se dalo očekávat, ale nevěděli jsme, jak brzy tento vztah začíná,“ uvedl Norton, který je zároveň ředitelem Laboratoře jazyka, vzdělávání a neurovědy čtení (LEARN) a vedoucím pracovníkem Institutu pro inovace ve vývojových vědách (DevSci) na Northwesternu.

Studie se zúčastnilo více než 2 000 celostátně reprezentativních rodičů, kteří měli batole ve věku od 12 do 38 měsíců. Rodiče odpovídali na otázky týkající se počtu vyřčených slov jejich dětí a jejich záchvatů vzteku, například jak často má jejich dítě záchvat vzteku, když je unavené, oproti tomu, když se baví.

Ve studii je batole považováno za „pozdního mluvku“, pokud má méně než 50 slov nebo neskládá slova do 2 let věku. Podle studie jsou opožděně mluvící děti náchylné k závažným a/nebo častým záchvatům vzteku téměř dvakrát častěji než jejich vrstevníci s typickými jazykovými schopnostmi. Vědci klasifikují záchvaty vzteku jako „závažné“, pokud batole během záchvatu vzteku pravidelně dělá věci jako zadržování dechu, bití nebo kopání. Batolata, která mají tyto druhy záchvatů vzteku denně nebo častěji, mohou potřebovat pomoc při podpoře svých dovedností sebeovládání.

„Všechno toto chování je třeba chápat v kontextu vývoje,“ uvedla spoluřešitelka studie Lauren Wakschlagová, profesorka a zástupkyně vedoucího katedry lékařských sociálních věd na Northwestern University Feinberg School of Medicine a ředitelka DevSci.

„Rodiče by neměli přehnaně reagovat jen proto, že dítě odvedle má více slov nebo že jejich dítě mělo den z „Divočiny“ s mnoha nekontrolovatelnými záchvaty vzteku,“ řekla Wakschlagová. „Klíčovým spolehlivým ukazatelem znepokojení v obou těchto oblastech je přetrvávající vzorec problémů a/nebo opoždění. Když jdou ruku v ruce, vzájemně se zhoršují a zvyšují riziko, částečně proto, že tyto problémy narušují zdravé interakce s okolím.“

Průzkum je první fází většího výzkumného projektu probíhajícího na Northwestern University s názvem „Kdy si dělat starosti“, který financuje Národní institut duševního zdraví. Další fáze, která právě probíhá, zahrnuje následnou studii přibližně 500 batolat v Chicagolandu, která jsou typicky se vyvíjející, a také těch, u nichž se projevuje podrážděné chování a/nebo opoždění řeči. Studie bude zkoumat vývoj mozku a chování s cílem určit ty ukazatele, které pomohou odlišit přechodné opoždění od počínajících problémů.

Rodiče a jejich batolata se budou s vědci ze Severozápadní univerzity setkávat každoročně až do věku 4,5 roku dětí. Je neobvyklé, aby se tyto různé obory (např. logopedie a duševní zdraví) takto spojily a zaměřily se na „celé dítě“, řekl Wakschlag.

„Náš institut DevSci je speciálně navržen tak, aby vytlačil vědce z jejich tradičních sil, aby mohli co nejefektivněji pracovat na řešení reálných problémů s využitím všech dostupných nástrojů,“ řekl Wakschlag.

„Chceme vzít všechny informace, které o vývoji získáme, a dát je dohromady tak, aby vytvořily soubor nástrojů, které mohou pediatři nebo i rodiče použít k tomu, aby pochopili, kdy se mají o dané dítě starat, a věděli, co je z vývojového hlediska očekávané a co ne, aby děti mohly dostat intervenci včas, kdy je nejúčinnější,“ řekl Norton. Brittany Manningová, doktorandka v Nortonově laboratoři, je první autorkou článku. Otázka pro studii vzešla částečně z práce Manningové jako logopedky.

„Vedla jsem mnoho rozhovorů s rodiči a lékaři ohledně záchvatů vzteku a pozdního mluvení, ale neexistovala žádná výzkumná data na toto téma, na která bych je mohla odkázat,“ řekla Manningová.

Rodiče, kteří mají batole ve věku 21 až 29 měsíců, u kterého se projevuje opoždění řeči, se mohou zúčastnit studie When to Worry. Více informací si můžete přečíst na webových stránkách studie When to Worry.

Tento výzkum byl rovněž financován Národním institutem pro hluchotu a jiné komunikační poruchy při Národním ústavu zdraví (granty R01MH107652 a R01DC016273).