Jak dobře znáte periodickou tabulku prvků? Náš seriál Prvky zkoumá základní stavební kameny pozorovatelného vesmíru – a jejich význam pro váš život – jeden po druhém.

Kobalt se skrývá v každodenních předmětech a událostech kolem nás, od baterií a modré barvy až po lékařské postupy. Používáme ho po tisíciletí, dokonce už před dobou obecnou, ale patřičného uznání se mu dostalo až v 18. století. Kobalt se se svými 27 protony nachází mezi železem a niklem ve střední části periodické tabulky s ostatními „přechodnými“ kovy, které přemosťují prvky hlavní skupiny nacházející se po obou stranách. Zde je deset zajímavostí o tomto prvku.

1. ČISTÝ KOBALT NA ZEMI PŘIROZENĚ NEEXISTUJE.

Ačkoli kobalt najdete téměř všude – v půdě, v ložiscích minerálů a dokonce i v kůře na mořském dně – vždy je kombinován s dalšími prvky, jako je nikl, měď, železo nebo arsen, například v jasně karmínovém arseničnanovém minerálu erythritu. Obvykle se sbírá jako vedlejší produkt při těžbě jiných kovů – zejména niklu a mědi – a po vyčištění má leštěnou šedou barvu.

2. KOBALT NEMŮŽE BÝT vzácný, ALE JE CENNÝ.

Přestože je relativně běžný, je Evropskou unií považován za kritickou surovinu, protože je jen málo míst, kde je ho dost na to, aby se těžil ve větším množství. Jediný důl na světě, kde je primárním produktem, se nachází v Maroku.

3. KOBALT SE JMENUJE PO PODZEMNÍCH NĚMECKÝCH GOBLINÁCH.

Před staletími měli horníci v německých horách velké potíže, když se snažili přetavit některé rudy na užitečné kovy, jako je stříbro a měď, a dokonce se potýkali s jedovatými výpary uvolňovanými z horniny, které jim mohly způsobit těžkou nemoc nebo je dokonce zabít. Obviňovali z toho koboldy-pesky, podzemní přízraky z místního folklóru (a nověji i název druhu z Dungeons & Dragons). Ačkoli výpary ve skutečnosti vznikaly z arzenu, který je v rudách také obsažen, když chemici později z těchto minerálů kobalt extrahovali, název se vžil.

4. KOBALT BYL KONEČNĚ IZOLOVÁN V 18. STOLETÍ.

Ještě ve 30. letech 19. století švédský chemik George Brandt vyčistil a identifikoval kobalt z rud obsahujících arsen a pak dalších 50 let, než Torbern Bergman, další Švéd, Brandtův nový prvek ověřil. Je však třeba poznamenat, že v té době byly prvky pouze v neúplném seznamu a nebyly uspořádány do smysluplné tabulky.

5. KOBALT JE NEJZNÁMĚJŠÍ PRO VYTVOŘENÍ Sytě MODRÉHO ODSTÍNU…

Pigmenty obsahující kobalt používali lidé k získání tohoto sytě modrého odstínu již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, kdy je Peršané používali k barvení náhrdelníkových korálků. Od Egypta po Čínu vytvářeli řemeslníci modré sklo ze sloučenin kobaltu po tisíce let. Tato barva byla dlouho připisována prvku vizmut, který kobaltu odňal slávu pigmentu.

6. … ALE KOBALT DĚLÁ I JINÉ BARVY.

Proslulá „kobaltová modř“ je ve skutečnosti výsledkem sloučeniny hlinitanu kobaltnatého. Kobalt v jiných chemických kombinacích může vytvářet i řadu dalších barev. Z fosforečnanu kobaltnatého se vyrábí fialový pigment a kobaltové zeleně se dosahuje kombinací oxidů kobaltu s oxidy zinku.

7. DENNĚ POUŽÍVÁME KOBALT K VÝROBĚ SILNÝCH MAGNETŮ A „SUPERALLOYS“.

Kobalt je jedním z mála prvků, které jsou feromagnetické, což znamená, že se mohou zmagnetovat, jsou-li vystaveny vnějšímu magnetickému poli. Kobalt zůstává magnetický i při extrémně vysokých teplotách, takže je velmi užitečný pro specializované magnety v generátorech a pevných discích. Ve směsi s vhodnými kovy může kobalt také pomoci vytvořit materiály zvané „superslitiny“, které si zachovávají svou pevnost při velkém namáhání a vysokých teplotách – což je výhodné například v proudovém motoru. Většina lidí však najde kobalt ukrytý blíže k domovu, v některých dobíjecích bateriích.

8. KOBALT MŮŽE JEDNOU NAHRADIT DRAHÉ KOVY V PRŮMYSLU.

Vědci, jako je chemik Patrick Holland z Yaleovy univerzity, hledají způsoby, jak využít kobalt místo vzácnějších a dražších kovů, které se často používají v průmyslových katalyzátorech. Tyto katalyzátory – chemičtí „pomocníci“, kteří urychlují reakce – se používají například při výrobě lepidel, maziv nebo farmaceutických prekurzorů. Vzácné kovy jako platina a iridium jsou často dobrými katalyzátory, ale jsou také drahé, mohou být pro člověka toxické a jako vzácné nejsou hojné. Holland říká pro Mental Floss, že „je velký nárůst lidí, kteří se zabývají železem, niklem a kobaltem kvůli jejich ceně“.

Všechny tři by mohly být v budoucnu životaschopnými možnostmi. Výzvou je podle Hollanda „chůze po laně“ mezi vytvořením účinného, reaktivního katalyzátoru a katalyzátoru, který je příliš reaktivní nebo příliš citlivý na nečistoty.

9. KOBALT MÁ V MODERNÍ MEDICÍNĚ VÍCE ROLÍ.

Kov sedí uprostřed působivě složité molekuly vitaminu B12 – známého také jako kobalamin – který se podílí na tvorbě červených krvinek a DNA a pomáhá udržovat zdravý nervový systém. Kobalt také dodává vitaminu B12 další odlišnost: je to jediný vitamin, který obsahuje atom kovu.

Pro měření příjmu B12 u pacientů používají lékaři „značenou“ verzi B12, ve které je atom kobaltu nahrazen radioaktivním izotopem kobaltu. Onkologové a technici také používají záření z izotopů kobaltu při některých terapiích rakoviny a také ke sterilizaci lékařských a chirurgických nástrojů. V dnešní době se kobaltové slitiny nacházejí dokonce v umělých kyčelních a kolenních kloubech.

10. Kdysi se do piva přidával kobalt – se smrtelnými následky.

V 60. letech 20. století přidávaly některé pivovary do piva chlorid kobaltnatý, protože pomáhal udržovat lákavou pěnu, která se tvoří při nalévání piva. Do roku 1967 více než 100 silných pijáků piva v Quebecu, Minneapolisu, Omaze a Belgii utrpělo srdeční selhání a téměř polovina z nich zemřela. V té době lékaři podávali kobalt pacientům i ze zdravotních důvodů, aniž by to způsobilo tak závažný účinek, takže na vině nemohl být pouze tento kov. Po prozkoumání ostatků zemřelých vědci navrhli, že takzvanou „kobaltovo-pivní kardiomyopatii“ způsobila nezdravá melanž kobaltu, vysoká konzumace alkoholu a špatná strava. Krátce poté FDA zakázala používání chloridu kobaltnatého jako potravinářské přísady.