Letní čas je téměř tady, což znamená, že si před spaním musíte posunout hodiny o hodinu zpět a „získáte“ hodinu spánku. (Aleluja!) Ale proč vlastně celý tenhle časový posun děláme? Ukazuje se, že je to mnohem složitější, než si možná myslíte. Tady je to, co byste měli vědět o „vracení se zpět“ a „vracení se dopředu“.

Letní čas končí v neděli 1. listopadu 2020 a poté opět začíná v neděli 14. března 2021.

Nastavte si hodiny! Změna proběhne ve dvě hodiny ráno v tyto podzimní a jarní dny.

Když už jsme u toho, proč právě ve dvě hodiny ráno?

Myšlenka, která stojí za brzkou ranní výměnou, je docela jednoduchá: Podle serveru LiveScience se očekává, že většina lidí už bude doma a v posteli, a tento čas nebude vadit mnoha barům nebo restauracím. Pravděpodobně se také nedotkne těch, kteří mají v práci brzké směny.

Počkat: Myslel jsem, že jde o letní čas.

Zní to divně, ale letní čas je správná formulace. (I když chápeme, proč nám to připadá matoucí.)

Ne, nezačal se používat proto, aby pomohl zemědělcům.

Ve skutečnosti podle National Geographic měli zemědělci lobby, která vedla agresivní kampaň proti letnímu času. To proto, že díky němu měli o hodinu méně slunečního světla, aby mohli poslat svou úrodu na trh. Dodnes se to mnoha zemědělcům nelíbí, zejména proto, že krávy se rády dojí podle plánu a posun hodin to narušuje. Zemědělci v USA po první světové válce úspěšně lobbovali za zastavení letního času a ten se vrátil v platnost až po další světové válce.

Začalo to v Evropě.

Čas uvádí, že v roce 1907 napsal William Willet knihu s názvem The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem), v níž se zasazoval o zavedení letního času. „Slunce svítí na zemi každý den několik hodin, zatímco my spíme,“ napsal, ale „zbývá jen krátké období ubývajícího denního světla, kdy můžeme trávit krátkou dobu volného času, kterou máme k dispozici“. Willet za tuto změnu lobboval v parlamentu s tím, že by lidem zvýšila požitek ze slunečního světla a také ušetřila peníze za pohonné hmoty, ale byla tam přijata až po jeho smrti.

Lidé si myslí, že to může pomoci šetřit energii.

Mezi lednem 1974 a dubnem 1975 přešla celá země na celoroční letní čas, aby bojovala s energetickou krizí. A v roce 2005 přijal Kongres zákon, který prodloužil letní čas o měsíc, aby se snížily náklady na energii. Deník Washington Post však uvádí, že studie zjistila, že se tím ve skutečnosti ušetří přinejlepším jen nepatrný zlomek našich účtů za elektřinu, zejména proto, že pokud zůstáváte doma, je pravděpodobnější, že si pustíte klimatizaci.

Je to aktuálnější, než si myslíte.

Benjamin Franklin přišel s touto myšlenkou v roce 1784 a Německo ji jako první země vyzkoušelo v roce 1916. Prezident Woodrow Wilson ji poprvé uzákonil v roce 1918, ale o sedm měsíců později byla zrušena, píše Chicago Tribune. Prezident Franklin D. Roosevelt jej obnovil v roce 1942, změna času byla oficiální až v roce 1966, kdy prezident Lyndon Johnson podepsal zákon o sjednocení data začátku a konce letního času v celé zemi.

Ne všichni jej dodržují.

Arizona (kromě státu Navajo), Havaj, Portoriko, Americká Samoa, Severní Mariany a Americké Panenské ostrovy letní čas neuznávají. Části státu Indiana také ne, dokud nebyl v roce 2006 přijat celostátně. Několik státních legislativ se v posledních letech pokusilo od změny času upustit. A na celém světě jej podle CNN skutečně dodržuje pouze 70 zemí.

Může to být škodlivé pro vaše zdraví.

Podle časopisu The Atlantic může být posun času škodlivý pro lidi, kteří trpí sezónní afektivní poruchou, což je deprese, která se dostavuje při změně ročních období. To proto, že se mění spánkový cyklus, a ukazuje se, že tato změna může být dokonce spojena s vyšším rizikem infarktu, autonehod a dokonce i s poruchami lékařských přístrojů.

Ale mohlo by to snížit kriminalitu.

Popular Mechanics uvádí, že letní čas prokazatelně snižuje počet loupeží, protože k nim dochází spíše pod rouškou tmy. S větším množstvím světla je pravděpodobně méně hrozeb.“

.