Každou neděli pronést výzvu k dávání darů může být trochu jako kázat každý týden stejné kázání.

Každý sbor je jiný.

Jsou různá, od „Prosím, vložte obálky do talíře“ až po pětiminutové zamyšlení nad biblickým učením o desátcích.

Tak či onak, je těžké, aby stejné poselství skutečně oslovilo srdce, aniž byste věřili, že vaši věřící kliknou a pomyslí si: „Chápeme to. Chcete naše peníze.“

Pravda však není ani v tom, abyste se každou neděli přikláněli ke stejné vyčpělé rutině, ani v tom, abyste z výzvy k dávání udělali druhé kázání. Pravda je někde uprostřed. Lidé věnují pozornost věcem, které jsou čerstvé. Svěží nápady. Čerstvá zelenina. Čerstvé výzvy k darování.

To je ten kouzelný střed, kam když se vydáte, budou vám vaši věřící ochotni vyjít vstříc. A tou střední půdou je krátká výzva k dávání (30-90 sekund), která verbuje stejně seriózní homiletickou přípravu jako vaše kázání, ale rámuje dávání nějakým novým způsobem.

To znamená, že když po dobu 20 let budete 50 nedělí v roce pronášet výzvu k dávání, bude to 2000 nových pohledů na dávání! Ano, přesně to navrhuji. Stejně jako pronesete 2000 kázání s alespoň jednou neotřelou myšlenkou.

Pro začátek vám přinášíme 20 jedinečných poselství o desátcích a obětech, která můžete použít pro jakýkoli scénář – pro nedělní bohoslužbu, hrnkovou slavnost i shromáždění uprostřed týdne.

1. Kázání o desátcích a obětech. Dávejte, abyste byli požehnáni

„Přineste celý desátek do skladiště, aby bylo jídlo v mém domě. Vyzkoušejte mě v tom,“ praví Všemohoucí Pán, „a uvidíte, jestli neotevřu nebeská stavidla a nevyleji tolik požehnání, že nebude dost místa na jeho uskladnění.“ (Malachiáš 3,10)

Dávání není jen o oběti. Je to Boží způsob, jak nás rituálně uvést do proudu setby a sklizně, který je spodním proudem jeho stvoření. Podílejte se na sklizni, kterou pro nás Bůh připravil, tím, že s ním dnes zasejete svůj dar.

2. Vyzkoušejte si, že Bůh má pro nás připravenou úrodu. Dávejte ze srdce

„Prodejte svůj majetek a rozdejte potřebným. Zajistěte si měšce na peníze, které nezestárnou, poklad v nebesích, který nezanikne, kam se nepřiblíží zloděj a neničí mol. Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ (Lukáš 12,33-34)

Kde je tvé srdce, když přijdeš do kostela? Je ve vaší rodině? Je na tvém majetku? Je na vašich omezeních? Chci vás dnes vyzvat, abyste zasévali věčný odkaz tím, že budete dávat Bohu z pokladů, které si nemůžete vzít s sebou.

3. Proč dáváte

„Dávejte, a bude vám dáno. Dobrá míra, stlačená, protřepaná a přetékající, bude ti nalita do klína. Neboť jakou mírou měříš, takovou ti bude odměřeno“. (Lukáš 6,38)

První termodynamický zákon říká, že hmotu nelze vytvořit ani zničit. Podobný morální princip o dobru a zlu je i v Bibli. To, co vložíte do Božího stvoření, přinese návratnost dobra nebo zla. Co přidáte k blahobytu života na zemi, to se vám vrátí v naplnění. Co vezmeš, poškrábeš a ukradneš, bude ti vzato, poškrábáno a ukradeno zpět.

Bůh touží rozmnožit toto dobro skrze nás nyní, když jsme na zemi. Proto stvořil církev. Proto bych vás dnes chtěl požádat, abyste dávali, protože proto vás Bůh stvořil – abyste mu dělali radost a přinášeli tuto radost druhým.

4. Co Bůh dělá s vaším darem

„Dar otevírá cestu a uvádí dárce do přítomnosti velikého.“ (Přísloví 18,16)

Bůh zná moc daru. Proto nezavedl „církevní daň“. Chtěl, aby každý dar byl dán z vlastní vůle, abychom, až přijde požehnání, pochopili, jak Bůh skrze náš dar pracoval na prosperitě našeho blahobytu.

Máš chvíli příležitosti být uveden do Boží přítomnosti tím, že mu daruješ, jako on milostivě daroval nám. Chceš spolu se mnou vstoupit do Boží přítomnosti tím, že se mu pokloníš skrze dar?“

5. Jaký je tvůj plán? Co v tobě Bůh dělá, když dáváš

„Pokud jde o bohaté v tomto věku, poruč jim, aby se nepovyšovali a neskládali své naděje na nejistotu bohatství, ale na Boha, který nás bohatě zásobuje vším, z čeho se můžeme těšit. Mají konat dobro, být bohatí v dobrých skutcích, být štědří a ochotní se dělit, a tak si shromažďovat poklad jako dobrý základ pro budoucnost, aby se mohli zmocnit toho, co je opravdovým životem.“ (1. Timoteovi 6,17-19)

Peníze jsou v důležitých ohledech moc. Bůh má větší moc než kdokoli jiný. Dělí se o ni s námi dobrovolně, abychom s ním mohli prožívat tento divoký a zajímavý život. Součástí tohoto života je i život církve. A abychom byli v životním společenství s Bohem a v souladu s jeho posláním, staráme se o své členy a o své společenství. Prosím vás, abyste se na této péči podíleli již nyní, aby skrze nás mohla proudit Boží moc a uzdravovat zlomené v naší církvi a společenství.

6. Vyzývám vás, abyste se na této péči podíleli. Úloha dávání v Božím království

„Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť je to on, kdo ti dává sílu získávat bohatství.“

„Pamatuj na Hospodina, svého Boha. (5. Mojžíšova 8,18)

Bůh nám dává požehnání, že můžeme pracovat, vydělávat, spořit, utrácet a hromadit bohatství. Děláme to pro své děti. Děláme to pro naše společenství. Děláme to pro sebe. Ale děláme to také proto, abychom jako věrní správci uctili Boha. A jako správci každou neděli radostně uctíváme Boha tím, že mu vracíme to, co jsme vydělali, aby církev mohla konat smysluplnou práci pro Boží království ve světě. Připojíte se ke mně a budete uctívat Boha jako věrní správci prostřednictvím dávání?“

7. Dáváme, protože to dostáváme

„Každý z vás ať dává to, co se rozhodl dát ve svém srdci, ne neochotně nebo pod nátlakem, neboť Bůh miluje radostného dárce.“ (2. Korintským 9,7)

Poslouchali jste někdy někoho, u koho jste si říkali: „Páni, oni to chápou!“ Poslouchali jste někdy někoho, u koho jste si říkali: „Páni, ti to chápou! Možná je to podcaster, který velmi dobře formuluje vaše politické názory, nebo kniha, která vás vysvětluje lépe, než byste dokázali vysvětlit sami. Všichni ale víme, jaké to je, když rádi najdete někoho, kdo to chápe, ať už je to cokoli.

Bůh miluje každého. Ale na radostném dárci miluje to, že to chápe. Chápou souvislost mezi duchovním růstem a štědrostí. Chápou, že dávání je samo o sobě požehnáním pro dárce. Chápou to. Ne že by to nechápali ti, kteří nemají možnost dávat. Ale mnohem více je těch, kteří mohou a nedávají, a těch, kteří si myslí, že nemohou, ale pravděpodobně by mohli.

Jedněm i druhým Bůh říká: „Miluji radostného dárce!“

8. Všichni, kdo dávají, jsou šťastní. Nedostatek štědrosti způsobuje duchovní strnulost

„Nakloň mé srdce ke svým svědectvím, a ne k sobeckým ziskům!“ (Žalm 119,36)

Je zajímavé, jak žalmista staví do protikladu Boží svědectví a sobecký zisk. Všimněte si také, že mezi ziskem a Božími svědectvími není žádný kontrast – pouze sobecký zisk.

Ale co dělá něco sobeckým? Pro žalmistu to souvisí se srdcem, protože se modlí: „Nakloň mé srdce … ne k sobeckému zisku!“. Fyzické srdce může dělat mnoho věcí, ale duchovní srdce dělá několik velkých věcí. Jednou z nich je držet nebo uvolňovat.

Když myslíš na své peníze, zadržuje nebo uvolňuje tvé srdce? Pokud dokáže uvolnit, není to sobecký zisk. Pokud to nedokáže, možná se drží pod povrchem.

Jedním ze způsobů, jak nám Bůh pomáhá bojovat proti tomu, abychom se svých peněz chytali tak pevně, že se nám staví do cesty Boží svědectví, je dávat církvi. Bůh nám říká, abychom to dělali, a ví, že je to neduh pro srdce, která často inklinují k sobectví. Chtěli byste dnes uvolnit své srdce a dávat Bohu, když své srdce nakloníme k jeho svědectvím?“

9. „Děkuji vám za vaši pomoc. Štědrost brání modlářství

„Po celý den touží po dalším, ale spravedliví dávají, aniž by šetřili“. (Přísloví 21,26)

Mluvíme-li o bezbožném člověku, kniha Přísloví nám říká, že jeho touha trvá „celý den“. To znamená, že když jde do práce, „touží po dalším“. To je přirozené. Člověk chce, aby jeho úsilí bylo úspěšné.

Pak jde domů a stále „touží po dalším“. Sedne si k večeři a „touží po dalším“. Ulehne do postele, probudí se a „touží po dalším“. Pak jde do kostela a stále „touží po dalším“.

Spravedliví naopak dávají, aniž by šetřili. Je to paradox, že? Když budeš dávat, aniž bys šetřil, nebudeš to ty, kdo „touží po dalším“? V Božím světě ne. Dávat část svého výdělku Bohu udržuje naše srdce v paměti Boha, který nás nejen vyzývá k dávání, ale také nám za to žehná.

10. Bůh, který nás vyzývá k dávání a který nám za to žehná. Dávání je duchovní dar

„Máme různé dary podle milosti, která je každému z nás dána. Je-li tvým darem prorokování, pak prorokuj podle své víry; je-li jím služba, pak slouž; je-li jím vyučování, pak vyučuj; je-li jím povzbuzování, pak povzbuzuj; je-li jím dávání, pak dávej štědře; je-li jím vedení, dělej to pilně; je-li jím prokazování milosrdenství, dělej to radostně.“ (Mt 6,14). (Římanům 12,6-8)

Všichni máte mnoho darů. Někteří jsou povoláni dávat více, jiní méně. Když jsme však povoláni dávat, jsme povoláni dávat štědře.

Uvažujete o tom, že byste se spolu s námi stali Kristovým tělem a darovali nyní, při naší týdenní příležitosti darovat Bohu?“

11. Jaké jsou vaše dary? Dávejte Božímu království

„Nyní ten, který dodává rozsévači semeno a chléb k jídlu, dodá a rozmnoží i vaši zásobu semene a rozšíří úrodu vaší spravedlnosti.“

„Dávejte Božímu království. (2. Korintským 9,10)

Všimněte si souvislosti, kterou apoštol Pavel uvádí mezi zvětšením zásoby vašeho semene a rozšířením sklizně vaší spravedlnosti. Když jsme vybaveni dostatkem prostředků, abychom mohli štědře dávat, zvyšuje se naše schopnost přinášet větší účinek.

Pavel zde vyslovuje svatý předpoklad, že podle toho, jak Bůh zásobuje, Korinťané v době jeho psaní požehnání náležitě použijí – to znamená na spravedlivé skutky, jako je financování misie a díla církve.

Připojte se ke mně a praktikujte zde dnes velkorysý předpoklad apoštola Pavla, když budeme dávat Pánu to, co nám dal.

12. Jaký je váš cíl? Když dáváme, stáváme se podobnými Kristu

„Ve všem, co jsem dělal, jsem vám ukazoval, že takovouto usilovnou prací musíme pomáhat slabým a pamatovat na slova, která řekl sám Pán Ježíš: ‚Blaženější je dávat než brát‘.“ (Sk 20,35)

Je lákavé vždy hledat „návratnost“ své štědrosti. A to se vyplatí, protože musíme být vynikajícími správci Božích peněz. Někdy však štědrost spočívá spíše v tom, co v nás Bůh skrze dávání koná, než v tom, že bychom přesně věděli, jak bude tento dar použit.

V naší službě právě teď vstupujeme do okamžiku, kdy jsme všichni znovu vyzváni, abychom uvěřili Ježíšovu zaslíbení: „Blaženější je dávat než brát.“ Připojíte se ke mně a uvěříte tomuto zaslíbení tím, že budete dávat církvi?“

13. Vytvořte si ve svém životě rezervu

„Neboť je-li ochota, je dar přijatelný podle toho, co kdo má, a ne podle toho, co kdo nemá.“ (2. Korintským 8,12)

Bohu je jedno, jestli máme 2 haléře nebo 2 miliardy dolarů. Když dáváme podle toho, co máme, těšíme ho obětí ze srdce. Působí v nás, aby si vytvořil rezervu, abychom stále nepraskali ve švech svého rozpočtu.

Dnes vás vyzývám, abyste si ve svém životě vytvořili rezervu – bez ohledu na to, co vyděláváte -, abyste vytvořili rezervu pro Boží působení, pro vaše dýchání a pro rozkvět církve.

14. Vyzývám vás, abyste si ve svém životě vytvořili rezervu. Buďte nepohodlní pro odkaz Království

„Všichni, kdo byli ochotni, muži i ženy, přicházeli a přinášeli zlaté šperky všeho druhu: brože, náušnice, prsteny a ozdoby. Všichni přinášeli své zlato jako obětní dar Hospodinu.“ (2. Mojžíšova 35,22)

Když Izrael pod Mojžíšem poprvé postavil stánek, čerstvě po vyjití z Egypta, všichni darovali své nejcennější předměty, aby Izrael mohl rozšířit Boží království způsobem hodným Hospodina. Mnozí z nich jistě pocítili osten – „To byl můj snubní prsten“, „To byla brož mé matky“, „Za ten prsten jsem zaplatil celé jmění“.

A přece to všechno stálo za to – „Všichni, kdo byli ochotni, muži i ženy … všichni předložili své zlato jako obětní dar Hospodinu“. Jaký krásný obraz přepychové štědrosti v zájmu uctění Božího majestátu.

Přál bych si, abychom v tomto duchu dávali i dnes.

15. Jaký krásný obraz štědrosti? Bůh ti dostane to, co může dostat skrze tebe

„Budete obohaceni ve všech směrech, abyste mohli být štědří při každé příležitosti, a skrze nás vaše štědrost vyústí v díkůvzdání Bohu“. (2. Korintským 9,11)

Mezi bohatstvím a příležitostí existuje hluboká souvislost. Každý dolar, který projde našima rukama, je předáním moci. A to, jak s touto mocí nakládáme, nás utváří v dobrém i zlém.

Jedním ze způsobů, jak nás Bůh proměňuje ve štědřejší, vděčnější a radostnější lidi, je to, že nám žehná penězi, abychom je mohli vracet zpět do království a „vyústit v díkůvzdání Bohu“.

Připojíte se ke mně a stanete se vděčnými lidmi tím, že budete vracet peníze zpět do království?

16. Jaký je váš cíl? Církev má být finanční silou pro dobro

„Kdo je štědrý k chudým, půjčuje Pánu a on mu jeho čin odplatí.“

„Kdo je štědrý k chudým, půjčuje Pánu a on mu jeho čin odplatí. (Přísloví 19,17)

Souvislost mezi tím, co děláme v tomto životě, a tím, jak jsme odměněni v tom příštím, se stává velmi nejasnou, když se dostaneme do detailů. Co vlastně můžeme od Boha očekávat? Bůh tuto otázku miluje a vkládá do Písma metaforu – říká: „Představme si, že desátek je spotřebitelská transakce. Řekněme, že mně, kterého znáš, kterému důvěřuješ a kterého miluješ, platíš peníze za to, že ti náklady na tento dar vrátím formou, kterou si sám zvolím, protože tě znám a miluji.“ A to je přesně to, co říkáš.

Bůh slibuje, že nám požehná, když dáváme – tímto požehnáním může být duchovní obohacení, radost z toho, že nás Bůh používá, nebo něco konkrétnějšího. Jde však o to, že to, co Bohu dáváme, se nám vždy vrátí. Připojte se tedy ke mně a důvěřujte Bohu, že ať už nám na oplátku dá cokoli, bude to stát za to.

17. Věřte Bohu, že to, co nám dá, bude stát za to. Podívej se, co Bůh udělal skrze tvou štědrost

„Někdo dává zadarmo, a přesto tím bohatne; jiný zadržuje, co by měl dát, a trpí jen nedostatkem. Kdo přináší požehnání, bude obohacen, a kdo zalévá, sám bude zalit.“ (Přísloví 11:24-25)

Když nepěstujeme štědrost, snadno se izolujeme od přirozeného dávání a přijímání v lidských vztazích, a tak nezažíváme žádné dávání a přijímání.

Dávání je způsob, jak se otevřít příležitostem. Když se rozhodneme být Boží příležitostí pomoci a lásky pro druhého člověka, stavíme se do Božího plánu dávání a přijímání od druhého člověka.

Vstoupíte do této příležitosti, abyste byli jako ten, kdo dává zadarmo, jak se píše v Příslovích?“

18. Jaké jsou vaše představy? Zkušenost dávání nás mění

„A můj Bůh naplní všechny vaše potřeby podle bohatství své slávy v Kristu Ježíši“. (Filipským 4,19)

Toto napsal Pavel poté, co obdržel finanční dar od filipského sboru. Říká: „Protože jste církvi přinesli finanční oběť jako výraz Boží štědrosti vůči vám, bude o to sladší jak služba, kterou přináší, tak uspokojení z toho, že si vás Bůh používá.“

Na dávání je něco nenahraditelného. Něco v nás dělá – zneklidňuje nás způsobem, který potřebujeme, ale sotva chceme. Všichni však chceme být takovými lidmi, jakými nás štědrost činí.

Přinesl bys finanční oběť ve prospěch království jako výraz vděčnosti vůči Boží štědrosti, kterou k tobě Bůh v Kristu projevil?“

19. Co je to štědrost? Dávejte, abyste uctívali Boha

„Nezanedbávejte konat dobro a dělit se o to, co máte, neboť takové oběti jsou Bohu milé.“

„Dávejte, abyste uctívali Boha. (Židům 13,16)

Autor listu Židům mluví o dávání jako o kázni. Všimněte si, že konání dobra mohl přirovnat k čemukoli.

„Nezanedbávejte konání dobra a modlitbu.“

„Nezanedbávejte konání dobra a studium Bible.“

„Nezanedbávejte konání dobra a dobrovolnictví v církvi.“

Ale říká ještě něco jiného – něco, co je podstatou konání dobra: „Nezanedbávejte konat dobro a dělit se o to, co máte, neboť takové oběti jsou Bohu milé.“

Připojíte se ke mně a přinesete Bohu milou oběť tím, že se dnes podělíte s královstvím o to, co máte?“

20. „Nezanedbávejte konat dobro a dělit se o to, co máte. Pěstujte Boží dědictví dáváním

„Desátek ze všeho, co je ze země, ať už je to obilí z půdy nebo ovoce ze stromů, patří Hospodinu; je svatý Hospodinu.“ (3. Mojžíšova 27,30)

Často zapomínáme, jak bohatý je Bůh. Žádat vás, abyste přispívali na církev, Boží finanční pověsti nepomáhá. Jestliže mu všechno patří, proč mu odevzdáváme desátek?“

Jedním z důvodů je, že si musíme uvědomit, že Bůh skutečně vlastní všechno. Dokonce i národní parky mu patří – „všechno ze země … patří Hospodinu“.

Stůjme dnes v úctě před Boží svatostí, když budeme praktikovat uznání jeho panství tím, že mu vrátíme desátek.

Zůstává na vás

Použijte tato skripta pro církevní oběti, abyste posílili pozornost a odezvu, kterou si můžete vynutit tím, že každou neděli vložíte do své výzvy k dávání tvrdou, zdokonalující práci.

Bez 15 minut by se kazatel, který pravidelně v neděli káže, mohl zamyslet a vytvořit nový úhel pohledu na výzvu k dávání ve světle nějaké nové události, oslavy, myšlenky nebo svátku, což by ve vašich shromážděních vyvolalo důvěru, že pozornost věnovanou výzvě k dávání odměníte novým a naplňujícím pohledem.