45.) Donald Trump, (R-New York) 2016-2024

File:45th President, Donald J. Trump

45th President, Donald Trump (Jun. 14. července 1946-30. července 2038)

Dne 3. listopadu 2020 byl prezident Donald Trump opětovně zvolen prezidentem a složil přísahu 20. ledna 2021.

Volby 2020

Souboj o znovuzvolení prezidenta Trumpa byl skutečnou divočinou. Bývalý guvernér Ohia John Kasich byl jediným větším vyzyvatelem v republikánských primárkách a zvítězil pouze ve státech Ohio a Vermont. Kasich před republikánským sjezdem odstoupil a nominaci získal prezident Trump. Demokratická strana byla ještě více rozdělená a hlavními dvěma uchazeči byli senátorka Elisabeth Warrenová a guvernér Andrew Cuomo. Ačkoli většina lidí věděla, že to bude Warrenová nebo Cuomo, v demokratických primárkách se o kandidaturu pokusilo dalších 7 lidí. Po urputném boji o nominaci zvítězil Andrew Cuomo díky velkým vítězstvím v Texasu, Kalifornii a na Floridě. Cuomovo vítězství rozladilo pokrokáře natolik, že Elisabeth Warrenová oznámila, že kandiduje za Stranu zelených. Odchod Elisabeth Warrenové rozzuřil demokratický establishment a vyvolal obavy z tříštění hlasů. V důsledku toho si Andrew Cuomo vybral za svou kandidátku progresivní senátorku Amy Klobucharovou. Trump v průzkumech vítězil s malým náskokem, dokud Bernie Sanders nepodpořil Cuoma místo Warrenové. Cuomo si po většinu voleb udržoval v průzkumech těsný náskok. V den voleb se prezidentu Trumpovi podařilo dosáhnout dalšího nečekaného vítězství, když ovládl všechny státy, v nichž zvítězil v roce 2016, a navíc i Nevadu, Minnesotu, New Hampshire a všechny okrsky v Maine, většinou díky rozdělení hlasů mezi Cuoma a Warrenovou.

Druhé funkční období

Druhé funkční období prezidenta Trumpa bylo méně pozoruhodné než jeho první období. Republikáni opět ovládli Sněmovnu a Senát s 244 křesly ve Sněmovně a 53 křesly v Senátu. V roce 2021 republikáni v Kongresu konečně schválili zákon o úplném zrušení ACHA ve prospěch úplného zrušení. Dne 4. července 2021 odpálila Severní Korea jadernou bombu do Atlantického oceánu, což vyvolalo rozsáhlé nepokoje. O dva měsíce později se prezident Trump setká s prezidenty Ruska a Číny, aby dospěli k dohodě zaměřené na likvidaci Severní Koreje.

46). Ted Cruz, (R-Texas) 2024-2032

46. prezident Spojených států Ted Cruz (22. prosince 1970 – 15. dubna 2047

Dne 5. listopadu 2024 byl senátor Ted Cruz zvolen prezidentem a 20. ledna 2025 složil přísahu.

Volby v roce 2024

Po osmi letech vlády republikánů byli demokraté připraveni na své funkční období. V demokratických primárkách se utkali senátor za New Jersey Cory Booker, senátor za Maryland Martin O’Malley a guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Kandidoval také bývalý senátor Západní Virginie Joe Manchin, který však z boje odstoupil hned na začátku a podpořil republikána Jeffa DeWita. Také republikáni měli silnou konkurenci, ačkoli Ted Cruz byl zpočátku favorizován. Nakonec republikánskou nominaci získal Ted Cruz a demokratickou nominaci Cory Booker. Cruz chtěl povzbudit voliče v konkurenčních volbách, a proto nechal delegáty GOP vybrat kandidáta na viceprezidenta. Po dlouhém nočním zvažování delegáti nominovali jako jeho protikandidáta senátora z Kentucky Randa Paula. Aby nažhavil voličskou základnu, vybral si Cory Booker jako svou kandidátku mladou senátorku Tulsi Gabbardovou. Ihned po sjezdech zahájili kandidáti kampaň, v níž se snažili získat rozhodující státy Středozápadu. Ted Cruz začal s mírným náskokem, který se v průběhu voleb začal snižovat. Prezident Trump podpořil Cruze a osobně za něj vedl kampaň ve státech jako Ohio a Michigan, kde jeho poselství rezonovalo v letech 2016 a 2020. Cory Booker měl výhodu rozvášněné strany, která měla plné zuby republikánské politiky a využívala Trumpových nedostatků v oblasti zdravotnictví. Booker zaujal umírněný postoj k většině otázek, což pomohlo naklonit si nezávislé voliče, ale nepodařilo se mu přilákat staré Bernieho progresivisty. V den voleb měl Cruz v průzkumech mírný náskok před Bookerem. Dne 5. listopadu 2024 se Ted Cruz zmocnil prezidentského úřadu v jedněch z nejtěsnějších voleb v americké historii. Schopnost Teda Cruze oslovit Hispánce, zejména Kubánce, umožnila Tedu Cruzovi vyhrát ve státech Nevada a Florida. Nevada byla v těchto volbách mimořádně těsná, Cruz vyhrál pouze o 2172 hlasů. Ihned po volbách začalo v Nevadě přepočítávání hlasů, v němž Cruz opět zvítězil. Booker se oficiálně vzdal více než týden po konání voleb.

První funkční období

První funkční období prezidenta Cruze začalo raketově. Demokraté získali zpět Senát a republikáni sotva udrželi Sněmovnu reprezentantů. Do čela senátní většiny byl zvolen Joseph Kennedy III, charismatický mladý senátor z Massachusetts. Stejně jako jeho předchůdce Cruz se musel vypořádat s masovými protesty při své inauguraci a rozsáhlými nepokoji v Los Angeles kvůli výsledkům voleb. Cruzovy sliby sociálního konzervatismu byly okamžitě zmařeny vysoce efektivním Senátem ovládaným demokraty. I přes prohru v Senátu se Tedu Cruzovi podařilo získat v Kongresu dostatek hlasů pro schválení řady daňových škrtů, které se těšily velké oblibě. Hodnocení prezidenta Cruze pomalu stoupalo ze 44,2 % v den inaugurace na 55,7 % v roce 2026. V důsledku Cruzovy popularity se republikánům podařilo získat 2 křesla v Senátu, takže byl rozdělen v poměru 50:50. Naštěstí pro prezidenta Cruze byl republikánský senát mnohem jednotnější než senát demokratický a dokázal dosáhnout více. V prosinci 2026 Kongres schválil zákon, který fakticky zakazoval sňatky homosexuálů ve prospěch legálních svazků. V době, kdy Cruz usiloval o znovuzvolení, se ekonomika zlepšovala a státní dluh se rychle snižoval.

Volby 2028

Volby 2028 byly považovány za poslední šanci pro demokraty, ačkoli Cruz v průzkumech trvale vedl o 4 body, demokraté byli odhodláni poprvé po 12 letech získat zpět nejvyšší úřad. Prezident Cruz proklouzl primárkami bez odporu, ale v případě demokratických primárek tomu bylo jinak. Vedoucí představitelé demokratů věděli, že demokratický kandidát by musel být také mimořádně inspirativní, a proto tlačili na generálního ředitele Facebooku Marka Zuckerberga, aby kandidoval, ten však odmítl. Místo toho se o vítězství utkali texaský generální prokurátor Julián Castro a senátor za Ohio Tim Ryan. Oba kandidáti byli značně umírnění a oslovovali dělnickou třídu. Nakonec to byla Castrova schopnost získat hlasy Hispánců, která mu zajistila nominaci. Ve všeobecných volbách Castro slíbil progresivní platformu zvýšení minimální mzdy a navýšení vládních programů. Nakonec zvítězil Ted Cruz a převálcoval státy Wisconsin, Virginie a Pensylvánie. Castro dokázal obrátit zpět Nevadu, ale ztratil cenné hlasy rezavého pásu a sotva se udržel v Minnesotě.

Druhé funkční období

Poté, co se stal druhým republikánem v řadě, který vyhrál znovuzvolení, strávil Cruz poslední roky ve funkci prosazováním konzervativního programu. V únoru 2029 prezident Cruz s pomocí nyní již republikány vedeného Kongresu schválil zákon zakazující, aby státní peníze dostávaly jakékoli organizace, které provádějí nebo sponzorují potraty. V posledních letech Cruzovy vlády se objevila zpráva, že americké ministerstvo financí tiskne peníze na krytí z národní banky. V důsledku toho Cruzův rating prudce klesl a ekonomika začala upadat.

47.) Joseph Kennedy III (D-Massachusetts) 2032-2040

V listopadu 2028 byl předsedou senátní většiny zvolen Joseph Kennedy. Do úřadu složil přísahu 20. ledna 2032.

47. prezident USA Joseph Kennedy III (4. října 1980 – 12. listopadu 2068

V listopadu 2032 byl prezidentem zvolen vůdce senátní většiny Joe Kennedy. Přísahu složil 20. ledna 2033.

Volby v roce 2028

Po vypuknutí skandálu kolem národní banky byl propuštěn ministr financí Josh Mandel a burza se propadla. Ekonomika se propadla do recese,

prezident O’Malley

Největším úspěchem prezidenta O’Malleyho ve funkci bylo přijetí zákona o zdravotní péči, který poskytl pracujícím Američanům bezplatnou zdravotní péči. Tento zákon o zdravotní péči byl považován za největší zákon o zdravotní péči, který byl kdy ve Spojených státech zaveden. O’Malley začal dobře, když za prvních 100 dní své vlády získal 56% podporu. To však netrvalo dlouho.

Impeachment

Dne 17. ledna 2029 byl najat soukromý vyšetřovatel, aby prověřil systém zdravotních fondů Martina O’Malleyho. Během několika měsíců vyšetřování bylo zjištěno, že prezident O’Malley zpronevěřil více než 67 milionů dolarů z peněz daňových poplatníků. Do 4. února 2030 byl O’Malley zbaven funkce. Během soudního procesu se O’Malley ke zpronevěře přiznal a tvrdil, že do ní byl zapleten pouze on. To přimělo Senát, aby prezidenta O’Malleyho odvolal z funkce. Počtem 87 hlasů ze 100 byl Martin O’Malley odvolán z funkce prezidenta a stal se tak prvním prezidentem v americké historii, který byl odvolán z funkce. Dne 7. února 2030 složil přísahu viceprezident Jon Ossoff

48). Jon Ossoff (D-Georgia) 2030-2032

Soubor:Ossoff.png

48. prezident, Jon Ossoff (16. února 1987-6. května 2082)

Po odvolání Martina O’Malleyho složil 7. února 2030 Jon Ossoff prezidentskou přísahu. Ve věku 41 let by se stal nejmladší osobou, která kdy zastávala funkci prezidenta. Za svého viceprezidenta si vybral demokratického senátora z Nového Mexika Martina Heinricha.

Prezident Ossoff

Jako prezident čelil Jon Ossoff velkým zahraničněpolitickým problémům a také ztrátě peněz od bývalého prezidenta Martina O’Malleyho. Ossoff vytvořil legislativu, která pomohla vrátit ztracené peníze do O’Malleyho zdravotního plánu. Pokusil se také navodit pocit klidu vyřazením amerických systémů protiraketové obrany, což čelilo kritice ze strany republikánů. Ossoff se nejvíce proslavil tím, že přiměl NASA k vyslání pilotované mise na Mars a k zahájení dalšího vědeckého výzkumu vesmíru. Ossoffův mandát skončil po dvou letech. Odmítl se ucházet o znovuzvolení ve volbách v roce 2032.

49.) Marco Rubio (R-Florida) 2032-2039

45. prezident Marco Rubio (28. května 1971-2. června 2039)

V listopadu 2032 byl floridský senátor Marco Rubio zvolen prezidentem Spojených států. Přísahu složil 20. ledna 2033.

Volby 2032

Senátor Rubio měl snadný souboj s Julianem Castrem, bývalým ministrem vnitra za prezidenta Baracka Obamy. Rubio navrhl jako svého kandidáta na viceprezidenta bývalého senátora Teda Cruze, Castrova bývalá první dáma Michelle Obamová. Ve volební noci Rubio snadno zvítězil poměrem 365 ku 173 hlasům volitelů.

Rubiovo vedení a třetí světová válka

Téměř okamžitě po složení přísahy prezidenta Rubia vyslala Severní Korea na Soul v Jižní Koreji skupinu jaderných raket. Po zničení Soulu vyhlásila OSN Severní Koreji válku. Po pečlivém plánování odpálila Severní Korea 11. září 2033 sedm raket na Spojené státy. To způsobilo masové zničení země. Severní Korea zasáhla Los Angeles, Chicago, Detroit, Pittsburgh, Orlando, New York a okres Kolumbie. Zahynulo při tom více než 19 milionů Američanů a jednalo se o nejsmrtonosnější útok na americké území v dějinách USA. Mnozí byli naštvaní, že bývalý prezident Ossoff vyřadil systém jaderné obrany, což způsobilo nepokoje v nezasažených okresech. Poté, co prezident Rubio opustil protiatomový kryt Bílého domu, vyhlásil útok na Pchjongjang a nařídil zavraždění Kim Čong-una. Dva dny po útoku americké síly svrhly na Severní Koreu šest jaderných raket. To způsobilo smrt Kim Čong-una a bezpočtu Severokorejců. Rubio byl za své činy pochválen a s pomocí amerických spojenců začali zemi obnovovat. Rubio okamžitě znovu povolil systém jaderné obrany. Rubio pomohl napravit ekonomiku po válečném aktu a vybudoval města opět jako nová a moderní. Ve volbách v roce 2036 byl Rubio snadno znovu zvolen a zvítězil ve všech státech. Pokračoval v nápravě zdevastovaných USA.

Vražda

Při kampani s viceprezidentem a prezidentským kandidátem Tedem Cruzem v New Yorku pronášel prezident Rubio projev, kdy se země změní. Sol Hai Kung, severokorejský nacionalista, kterému vadilo Rubiovo jaderné rozhodnutí o Severní Koreji, propašoval na mítink v nové budově Empire State Building plastovou pistoli. Kung vběhl na pódium a sedmkrát vystřelil. Rubia zasáhl do aorty, krku a ramene, zatímco Teda Cruze zasáhl do břicha a předloktí. Kung byl zabit tajnou službou. Rubio byl převezen do nedaleké nemocnice v New Yorku, zatímco Ted Cruz byl letecky přepraven do Washingtonu. Rubio byl uveden do kritického stavu a byl ihned operován. Při operaci ztratil prezident Rubio příliš mnoho krve a po deseti minutách operace zemřel. Viceprezident Cruz byl uveden do kritického stavu, protože přišel o spodní část ruky a měl propíchnutý žaludek. Dva dny po smrti prezidenta Rubia složil viceprezident Cruz přísahu a stal se 50. prezidentem Spojených států.

50). Ted Cruz (R-Texas) 2039-2048

50. prezident Ted Cruz (22. prosince 1970 – 9. dubna 2050)

Po zavraždění prezidenta Rubia složil Ted Cruz 4. června 2039 ve věku 69 let přísahu. Za svého viceprezidenta si vybral Donalda Trumpa mladšího.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.