5 dobrých věcí, které zákon o dostupné péči zavedl ve zdravotnictví
Mike Wokasch
Sdílet tento článek:
Trh zdravotní péče v USA je značně zakořeněný, s provozní složitostí, neefektivní strukturou nákladů a vážnými problémy s kvalitou. Různorodost léčby spolu s obrovskou, nevysvětlitelnou variabilitou nákladů a způsobu úhrady péče činí implementaci zákona o dostupné péči ještě náročnější.
- 1. V čem spočívá největší přínos zákona Affordable Care Act? Reformy pojišťovnictví
- 2. Cenově dostupná zdravotní péče
- 3. Srovnatelná účinnost
- 4. Kvalita a klinické výsledky
- 5. Elektronické zdravotní záznamy
Ať už jste či nejste příznivci „Obamacare“, tato vládou řízená iniciativa již umožnila pět zásadních změn ve zdravotnictví. Zajímavé a možná i zklamání je, že k podnícení změn, které měly na trhu zaměřeném na zákazníka proběhnout samy od sebe, bylo zapotřebí vládní legislativy.
Podívejte se na těchto pět změn:
1. Reformy pojišťovnictví
Pojišťovny budou muset provést několik změn ve svých obchodních modelech. Mezi tyto změny patří – mimo jiné – registrace a nediskriminace osob s již existujícími chorobami, pokrytí preventivní péče a nemožnost přerušit pojištění z důvodu nemoci nebo dosažení celoživotního maxima.
Tyto změny se zdají být rozumné a neměly by vyžadovat zásah vlády. Neexistovala však žádná tržní síla, která by tyto iniciativy prosadila. Bez zákona o dostupné zdravotní péči by k ničemu z toho nedošlo.
Proč se tedy pojišťovny rozhodly k těmto ústupkům? Protože se pojišťovny obávaly alternativy, tedy státem řízeného systému zdravotní péče s jedním plátcem a menší potřebou soukromého pojištění, pokud vůbec nějakou.
2. Dostupná zdravotní péče
Co znamená „dostupná“ pro různé lidi v různých příjmových skupinách, je sporné. Navíc se teprve ukáže, zda se „cenově dostupné“ stane skutečností. Očekávání a omezení vyplývající ze zákona o dostupné zdravotní péči přinejmenším donutila poskytovatele zdravotní péče přehodnotit své nákladové struktury a obchodní modely.
Podobně i pojišťovny budou pod tlakem, aby udržely pojistné na uzdě. ACA zavádí konkurenčnější pojistný trh prostřednictvím burz a vyžaduje, aby 80 % pojistného bylo vynaloženo na poskytování zdravotní péče.
Tyto body cenového tlaku ze strany pojistitelů a vládních programů (Medicare a Medicaid) budou vytvářet další tlak na poskytovatele zdravotní péče, aby drželi náklady na uzdě. Pokud se podaří lépe řídit náklady na zdravotní péči a pojistitelé budou moci stále dosahovat zisku a zároveň poskytovat lepší pokrytí většímu počtu lidí, měla by být zdravotní péče s ObamaCare dostupnější než bez ní.
3. Srovnávací účinnost
Je jen málo dobře navržených srovnávacích studií účinnosti, které kdy byly provedeny. Kromě složitého návrhu studií také rizika spojená s tím, že některý výrobek vyjde jako poražený, daleko převyšují finanční pobídky farmaceutických společností a společností vyrábějících přístroje, aby takové studie podporovaly. Určování toho, které léčebné postupy by mohly být nejúčinnější, tak bylo doposud převážně akademickým cvičením zahrnujícím retrospektivní analýzu dostupných (publikovaných) klinických údajů.
Na stále více řízeném trhu se zaměřením na kontrolu nákladů by měl existovat dostatečný tlak trhu a zájem zdravotnických podniků na financování klinických studií nebo možná i sofistikovaného „bagrování dat“, aby se určilo, která léčba by byla nejlepší při co nejnižších nákladech.
Při vědomí těchto problémů a nedostatku finanční podpory vyčlenila ACA několik miliard dolarů na zahájení zkoumání srovnávací účinnosti. Je to alespoň začátek.
4. Kvalita a klinické výsledky
Před ACA byly kvalita a sledování klinických výsledků většinou považovány za institucionální požadavky pro udržení akreditace a „věci, které bychom měli dělat tak jako tak“. Ve zdravotnictví panuje domnělá arogance, že „samozřejmě poskytujeme kvalitní péči a usilujeme o co nejlepší výsledky“.
Naneštěstí bylo v rámci celé zdravotní péče učiněno jen málo pokusů o kvantifikaci kvality a klinických výsledků, přičemž ještě méně úsilí bylo věnováno srovnávání „osvědčených postupů“. Potřeba finančních pobídek a odsouvání původních metrik vydaných Centrem pro Medicare a Medicaid Services naznačuje, že trh zdravotní péče je v přijímání odpovědnosti za kvalitu a klinické výsledky pozadu více, než by se mohlo zdát.
5. Elektronické zdravotní záznamy
V elektronickém světě, ve kterém žijeme, by elektronické zdravotní záznamy měly být již dávno zavedeny, aniž by bylo zapotřebí pobídek. Pokud se dokážeme přenést přes mentalitu „Velkého bratra“ ohledně ochrany soukromí zdravotnických záznamů, výhody a potenciální úspory nákladů plynoucí z toho, že jednotlivé digitální zdravotní záznamy jsou všeobecně dostupné, prostě dávají smysl.
Ačkoli většina dnešních systémů je navržena s ohledem na přesné a úplné vyúčtování, skutečná hodnota elektronických zdravotních záznamů spočívá v koordinaci péče, využití údajů k určení nejlepších možností léčby a lepším řízení nákladů na péči. Kdo ví, jak dlouho bude ještě trvat, než se těchto výhod dočkáme, a to i s pomocí zákona ACA?
Je těžké tvrdit, že tyto snahy nemají žádnou hodnotu a jsou ztrátou času a peněz. Přínosy jsou tak zřejmé; nemělo být zapotřebí ACA, aby donutila zdravotnický trh brát EHR vážně. Bez zákona ACA by potenciální přínosy zůstaly ležet ladem jako zajímavá akademická témata bez záměru zavést infrastrukturu, která by přinášela hodnotu.
Ať už se vám tedy zákon o dostupné péči líbí, nebo ne, těchto pět iniciativ vytvoří lepší systém zdravotní péče – takový, ve kterém „vyhrají“ pacienti.
Mike Wokasch, vzděláním farmaceut, je 30 let veteránem farmaceutického průmyslu, který zastával řadu stále odpovědnějších pozic v několika velkých farmaceutických společnostech včetně Merck, Abbott, Chiron, Bayer a Covance. Wokasch byl také vedoucím pracovníkem v několika technologických společnostech včetně Promega, PanVera a Aurora Biosciences. Je autorem knihy „Pharmaplasia“, která zkoumá změny potřebné ve farmaceutickém průmyslu při jeho přizpůsobování se reformě zdravotnictví.
