V posledních dvou desetiletích došlo k dramatickému nárůstu veřejného přijetí homosexuality a také manželství osob stejného pohlaví. Přesto se prohloubily stranické rozdíly v otázce akceptace homosexuality.

V názorech na problémy, kterým čelí ženy, většina Američanů tvrdí, že ženy se stále potýkají s překážkami, které jim ztěžují prosazení se na trhu více než mužům. Názory na překážky, kterým ženy čelí, jsou rozděleny podle pohlaví, ale stranický rozdíl je větší než rozdíl mezi pohlavími.

Většina Američanů nyní říká, že není nutné věřit v Boha, abychom byli morální a měli dobré hodnoty; je to poprvé, co se v měření z roku 2002 vyjádřila většina v tomto smyslu. Zatímco názory republikánů jsou v tomto období stabilní, stále větší podíl demokratů říká, že víra v Boha není nutná k tomu, aby byl člověk morální.

Změnil se názor na akceptaci homosexuality

Sedm z deseti respondentů nyní říká, že homosexualita by měla být společností akceptována, zatímco jen 24 % tvrdí, že by od ní společnost měla odrazovat. Podíl těch, kteří říkají, že homosexualita by měla být společností akceptována, se za poslední rok zvýšil o 7 procentních bodů a oproti situaci před 11 lety o 19 procentních bodů.

Růst akceptace homosexuality probíhá souběžně s nárůstem veřejné podpory manželství osob stejného pohlaví. Přibližně šest z deseti Američanů (62 %) se nyní vyslovuje pro to, aby gayové a lesby mohli uzavírat legální manželství. (Více o názorech na manželství osob stejného pohlaví viz: „Support for Same-Sex Marriage Grows, Even Among Groups That Haden Been Skeptical“, zveřejněno 26. června 2017)

Ačkoli došlo k nárůstu souhlasu s homosexualitou napříč všemi stranickými a demografickými skupinami, demokraté stále častěji než republikáni tvrdí, že homosexualita by měla být společností akceptována.

Celkově 83 % demokratů a demokraticky orientovaných nezávislých říká, že homosexualita by měla být společností akceptována, zatímco pouze 13 % tvrdí, že by se od ní mělo odrazovat. Podíl demokratů, kteří tvrdí, že by společnost měla homosexualitu akceptovat, se od roku 2006 zvýšil o 20 procentních bodů a oproti roku 1994, kdy tento názor zastávalo 54 % respondentů.

Mezi republikány a k republikánům se přiklánějícími voliči je více těch, kteří tvrdí, že by společnost měla homosexualitu akceptovat (54 %), než těch, kteří od ní odrazují (37 %). Je to poprvé, co v průzkumech Pew Research Center od roku 1994 většina republikánů uvedla, že homosexualita by měla být společností akceptována. Před deseti lety zastávalo tento názor pouze 35 % republikánů, což se jen málo liší od 38 %, kteří se takto vyjádřili v roce 1994.

Růst akceptace homosexuality je široce založený a tento názor nyní zastává většina většiny demografických skupin. Mezi jednotlivými demografickými skupinami však přetrvávají rozdíly ve velikosti většiny, která tvrdí, že homosexualita by měla být společností akceptována.

Věk silně koreluje s podporou akceptace homosexuality. Celkově 83 % lidí ve věku 18 až 29 let tvrdí, že homosexualita by měla být společností akceptována, ve srovnání se 72 % lidí ve věku 30 až 49 let, 65 % lidí ve věku 50 až 64 let a 58 % lidí ve věku 65 a více let.

Pokračují překážky v kariérním postupu žen?

Většina Američanů (55 %) tvrdí, že „stále existují významné překážky, které ženám ztěžují postup vpřed oproti mužům“, zatímco 42 % tvrdí, že „překážky, které kdysi ztěžovaly postup ženám oproti mužům, již z velké části vymizely.“

Téměř dvě třetiny (64 %) žen tvrdí, že stále existují významné překážky, které ženám ztěžují postup vpřed, zatímco 34 % tvrdí, že z velké části vymizely. Naopak muži o něco častěji tvrdí, že překážky, které ženám brání v postupu, již z velké části vymizely (51 %), než že stále existují významné překážky (46 %). Rozdíl mezi pohlavími v této otázce patří k největším, které lze pozorovat napříč politickými hodnotami měřenými v tomto průzkumu.

Přibližně sedm z deseti černochů (69 %) si myslí, že stále přetrvávají významné překážky, které ženám ztěžují postup vpřed oproti mužům. Pro srovnání, mezi bělochy je to 53 % a mezi Hispánci 52 %.

Mezi černochy i bělochy je rozdíl mezi pohlavími zhruba stejný jako mezi celou veřejností. Například 77 % černošek a 60 % černochů tvrdí, že ženám stále brání v postupu významné překážky (mezi bělochy to tvrdí 62 % žen a 43 % mužů). Mezi Hispánci však výrazný rozdíl mezi pohlavími není.

Více absolventů postgraduálního studia tvrdí, že významné překážky bránící ženám v postupu stále existují (70 %), než že z velké části zmizely (28 %). Přibližně šest z deseti absolventů vysokých škol (59 %) také tvrdí, že ženy stále čelí významným překážkám, které muži nemají. Názory jsou těsněji rozděleny mezi lidmi s určitou vysokoškolskou zkušeností a těmi, kteří nemají více než středoškolské vzdělání s maturitou.

V názorech na to, zda ženy nadále čelí větším výzvám než muži, existují velké stranické rozdíly. Téměř v poměru tři ku jedné (73 % oproti 25 %) více demokratů a příznivců demokratů tvrdí, že ženy nadále čelí významným překážkám, které jim ztěžují prosazení, než muži. Republikáni a příznivci republikánů jsou opačného názoru:

V obou stranických koalicích ženy častěji než muži tvrdí, že významné překážky, které kdysi ženám ztěžovaly postup vpřed, již z velké části pominuly; méně (34 %) jich tvrdí, že významné překážky stále přetrvávají. Mezi demokraty 79 % žen tvrdí, že ženy stále čelí významným překážkám, zatímco mezi muži je to 65 %.

Mezi republikány velká většina mužů (70 %) tvrdí, že překážky, kterým kdysi ženy čelily, již z velké části zmizely. Menší většina republikánek (53 %) tento názor sdílí.

Názory na náboženství, jeho roli v politice

Pokud jde o náboženství a morálku, většina Američanů (56 %) tvrdí, že víra v Boha není nutná k tomu, abychom byli morální a měli dobré hodnoty; 42 % tvrdí, že je nutné věřit v Boha, abychom byli morální a měli dobré hodnoty.

Podíl veřejnosti, která tvrdí, že víra v Boha není z morálního hlediska nutná, se za posledních šest let zvýšil. V roce 2011 přibližně stejný počet lidí uvedl, že je nutné věřit v Boha, abychom byli morálními lidmi (48 %), jako těch, kteří tvrdí, že to nutné není (49 %). Tento posun v postojích byl doprovázen nárůstem podílu Američanů, kteří se nehlásí k žádnému organizovanému náboženství.

Republikáni jsou v otázce, zda je víra v Boha nutná k tomu, aby člověk byl morální, zhruba rozděleni (50 % tvrdí, že ano, 47 %, že ne), což se za 15 let od doby, kdy Centrum tuto otázku položilo poprvé, příliš nezměnilo. Podíl demokratů, kteří tvrdí, že víra v Boha není podmínkou morálky, se však za toto období zvýšil.

Přibližně dvě třetiny (64 %) demokratů a příznivců demokratů tvrdí, že není nutné věřit v Boha, abychom byli morální a měli dobré hodnoty, oproti 51 %, kteří to tvrdili v roce 2011.

Rozšiřující se stranické rozdíly v této otázce kopírují zvětšující se stranické rozdíly v náboženské příslušnosti.

Přibližně šest z deseti bělochů (62 %) si myslí, že víra v Boha není nutná k tomu, aby byl člověk morální. Naproti tomu zhruba šest z deseti černochů (63 %) a 55 % Hispánců tvrdí, že víra v Boha je nezbytnou součástí toho, abychom byli morálním člověkem s dobrými hodnotami.

Existuje silná korelace mezi věkem a podílem těch, kteří tvrdí, že je nutné věřit v Boha, abychom byli morálním člověkem. V poměru 57 % ku 41 % více lidí ve věku 65 let a více tvrdí, že je nutné věřit v Boha, aby člověk byl morální a měl dobré hodnoty. Naproti tomu 73 % osob ve věku 18 až 29 let tvrdí, že není nutné věřit v Boha, abychom byli morálními lidmi (jen 26 % tvrdí, že je to nutné).

Lidé s vyšším vzděláním méně často tvrdí, že je nutné věřit v Boha, abychom byli morálními lidmi, než lidé s nižším vzděláním. Celkově 76 % lidí s postgraduálním vzděláním říká, že není nutné věřit v Boha, aby člověk byl morálním člověkem a měl dobré hodnoty, ve srovnání s 69 % vysokoškoláků, 58 % lidí s určitou vysokoškolskou zkušeností a jen 42 % lidí bez vysokoškolské zkušenosti.

Většina černošských protestantů (71 %) a bílých evangelikálních protestantů (65 %) říká, že je nutné věřit v Boha, aby člověk byl morálním člověkem. Mezi bílými protestanty hlavní linie je však názorová rovnováha obrácená:

Mezi katolíky si 61 % Hispánců myslí, že víra v Boha je nezbytnou součástí morálního člověka, zatímco 57 % bílých katolíků si to nemyslí. Převážná část nábožensky neangažovaných Američanů (85 %) tvrdí, že k tomu, aby člověk byl morální, není nutné věřit v Boha.

Pokud jde o roli náboženství ve vládní politice, většina Američanů si myslí, že by tyto dvě oblasti měly být od sebe odděleny. Přibližně dvě třetiny (65 %) říkají, že náboženství by mělo být od vládní politiky odděleno, zatímco 32 % tvrdí, že vládní politika by měla podporovat náboženské hodnoty a přesvědčení.

Těsná většina republikánů a příznivců republikánů (54 %) říká, že náboženství by mělo být od vládní politiky odděleno. Konzervativní republikáni jsou však rozděleni rovnoměrně; 49 % z nich tvrdí, že vládní politika by měla podporovat náboženské hodnoty a přesvědčení, zatímco 48 % si myslí, že náboženství by mělo být od politiky odděleno. Zhruba v poměru dva ku jedné (67 % ku 31 %) si umírnění a liberální republikáni myslí, že náboženství by mělo být odděleno od vládní politiky.

Mezi demokraty a příznivci demokratů si 76 % myslí, že náboženství by mělo být odděleno od vládní politiky. Mezi liberálními demokraty to tvrdí výrazná většina 86 %, mezi konzervativními a umírněnými demokraty je tento názor o něco menší (69 %).

Bělošští evangelikální protestanti jsou jednou ze skupin, kde těsná většina říká, že vládní politika by měla podporovat náboženství: Podle 54 % respondentů by náboženství mělo být od politiky odděleno, zatímco podle 43 % respondentů by náboženství mělo být od politiky odděleno. Pro srovnání, většina černošských protestantů (55 %) i bílých protestantů hlavní linie (70 %) si myslí, že náboženství by mělo být od vládní politiky odděleno.