Paprskoploutvé ryby Fosílie: Vědecká klasifikace
Atlantický sleď
Vědecká klasifikace
Rod: Animalia Phylum: Chordata Infraphylum: Gnathostomata Třída: Osteichthyes Třída: Osteichthyes Actinopterygii Klein, 1885
Podtřídy
Chondrostei Neopterygii Řády viz text.

Actinopterygii, je hlavní taxonomická třída (nebo podtřída) ryb, známá jako „paprskoploutvé ryby“, jejíž rozmanitý počet druhů zahrnuje přibližně polovinu všech známých žijících obratlovců a 96 procent všech druhů ryb. Mezi aktinopterygy patří nejznámější ryby, jako jsou jeseteři, plotice, úhoři, kapři, sledi, ančovičky, sumci, zlaté ryby, piraně, veslice, mořští koníci, okouni, cichlidy, okouni, lososi a pstruzi.

Rejnoploutvé ryby se tak nazývají proto, že mají lepidotrichia neboli „paprsky ploutví“, jejich ploutve jsou sítě z kůže podepřené kostěnými nebo rohovitými ostny („paprsky“), na rozdíl od masitých, laločnatých ploutví charakteristických pro Sarcopterygii, které spolu s aktinopterygii tvoří nadtřídu Osteichthyes neboli kostnaté ryby. Paprsky ploutví aktinopterygií se připojují přímo k proximálním nebo bazálním kosterním prvkům, radiálám, které představují spojovací článek nebo spojení mezi těmito ploutvemi a vnitřní kostrou (např, břišní a prsní pásy).

Jako skupina hrají paprskoploutvé ryby obrovskou roli nejen ve vodních ekosystémech, mořských i sladkovodních, kde slouží jako kořist i predátor, ale také v různých oblastech lidského života, od obchodu po rekreaci, estetiku, odpočinek a výživu. Tyto ryby poskytují nezbytnou výživu milionům lidí, jsou k vidění v akváriích a pod vodou, jsou vyhledávány při sportovním rybolovu a hrají zásadní roli v potravních řetězcích, zajišťují zdravé ekosystémy a kontrolují populace kořisti, včetně hmyzu (Jonna 2004). Kromě toho jejich mimořádná rozmanitost a geografické rozšíření – všudypřítomné ve sladkovodním i mořském prostředí od mořských hlubin až po nejvyšší horské toky (některé druhy se dokonce vydávají mimo vodu) a s velkolepou škálou barev, tvarů těla a chování – významně přispěly k lidskému potěšení z přírody.

Přehled

Actinopterygii (pomnožný tvar Actinopterygius) je běžně řazen jako třída obratlovců (ITIS 2017; Jonna 2004; Nelson 1994), zpravidla s mateřským taxonem Osteichthyes (kostnaté ryby) uváděným jako nadtřída. V některých klasifikačních schématech se však Osteichthyes neuvádí jako nadtřída, ale jako třída, a v takovém případě se Actinopterygii uvádí jako podtřída. Případně Nelson (1994) sice používá Actinopterygii jako třídu, ale rozhodl se Osteichthyes jako formální taxon vůbec nepoužívat, protože „zjevně není monofyletickou skupinou.“

Při tak velkém množství druhů bývají charakteristiky Actinopterygií rozprostřeny ve značném rozsahu. Mnozí, ale ne všichni aktinopterygi mají například šupiny, které mohou být buď primitivnější ganoidní formy(kosočtverečné, lesklé, tvrdé a vícevrstvé), nebo pokročilejší cykloidní či ctenoidní formy, které se od hlavy k ocasu trochu překrývají jako střešní tašky, aby se snížil odpor vzduchu. Cykloidní šupiny mají hladké okraje a ctenoidní drsné okraje. K dalším charakteristickým znakům patří nozdry umístěné poměrně vysoko na hlavě, vnitřní nozdry chybí, spirakula (otvor za okem, kterým některé chrupavčité ryby čerpají vodu do žaber) obvykle chybí, prsní radiální kosti jsou připojeny ke kosternímu komplexu lopatka-korakoid (s výjimkou Polypteriformes), mezižeberní a branchiostegalní paprsky (infrastruktura podobná kosti) jsou obvykle přítomny a kostěná žaberní destička (chránící hrdlo a spodní čelist) obvykle chybí (Nelson 1994). Tato skupina je považována za monofyletickou. Rozšířené druhy se mohou pohybovat v rozmezí velikostí od Paedocypris o velikosti 7,9 milimetrů (0,3 palce) až po mohutné oceánské slunéčko o hmotnosti 2300 kilogramů (5100 liber) a dlouhoploutvé aarfish o délce nejméně 11 metrů (36,1 stop).

Většina kostnatých ryb patří do třídy Actinopterygii; žije pouze osm druhů ryb s laločnatými ploutvemi (třída Sacopterygii), včetně plicnatých ryb a coelacantů. Nelson (1994) a Jonna (2004) rozeznávají 42 řádů, 431 čeledí, přes 4000 rodů a asi 24 000 druhů rejnokovitých ryb. To je přibližně polovina počtu druhů známých žijících obratlovců. Asi 42 % druhů kostnatých ryb je známo pouze nebo téměř pouze ze sladkých vod (Nelson 1994). Druhy ryb jsou však nejen neustále objevovány, ale předpokládá se, že některé z nich vymírají rychleji, než se je daří objevovat (Jonna 2004).

Aktinopterygiové se obecně dělí do dvou skupin – Chondrostei a Neopterygii (Jonna 2004; Nelson 1994; ITIS 2018). Mezi Chondrostei patří pádlovci, jeseteři a bichiry (ITIS 2017). Do Neopterygii patří Amiiformes (buřňáci), Semionotiformes nebo Lepisosteiformes (ryby) a Teleostei (moderní kostnaté ryby). Většina dnešních ryb se řadí do Teleostei, z 24 000 aktinopterií je asi 23 000 teleostů.

Existují i další klasifikace aktinopterií. Například Lundberg (2006) uvádí kromě Chondrostei a Neopterygii také taxon Actinopterygii známý jako Cladistia, který zahrnuje bichiry, rákosníky, Polypteriformes a Polypteridae.

Rozmanitost

Rejnoploutvé ryby jsou neobyčejně rozmanité z hlediska tvaru těla, zbarvení, prostředí, chování atd. Žijí téměř ve všech typech prostředí s výjimkou pevniny, která je trvale suchá (a některé druhy tráví značnou část času mimo vodu), včetně hloubek oceánů do 7 000 metrů, podzemních jeskyní, pouštních pramenů a efemerních tůní, vysokohorských jezer a polárních moří, a to včetně teplot od -1,8 °C do téměř 40 °C, salinity od 0 do 90 částic na milion, pH od čtyř do více než deseti a množství rozpuštěného kyslíku až do nuly (Jonna 2004). Aktinopterygiové mohou plavat, chodit, létat nebo být nepohybliví, živí se téměř všemi typy organických látek, vykazují obrovskou škálu barev a mají různé typy smyslových systémů, včetně zraku, sluchu, chemorecepce, elektrorecepce, vnímání bočních linií atd (Jonna 2004). Úhoř elektrický a různé další ryby mohou produkovat elektrické orgánové výboje (EOD), které mohou být nízkonapěťové pro elektrolokalizaci a vysokonapěťové pro omráčení kořisti nebo jako ochrana.

Fosilní záznam

Nejstarším známým fosilním aktinopterygem je Andreolepis hedei, pocházející z doby před 420 miliony let (pozdní silur). Tento mikroobratlovec byl objeven v Rusku, Švédsku a Estonsku (PD 2008). Ačkoli se aktinopterygi objevili v devonu před přibližně 400 miliony let, ve sladkých vodách začali dominovat až v karbonu (před 360 miliony let), kdy začali pronikat do moří (Jonna 2004).

Klasifikace

Níže je uveden výčet jednotlivých skupin až na úroveň řádů, uspořádaný podle toho, co bylo navrženo jako evoluční posloupnost až na úroveň řádu především na základě dlouhé historie morfologických studií. Tato klasifikace, stejně jako jakákoli jiná taxonomie založená na fylogenetickém výzkumu, je v proměnlivém stavu. Mnohé z těchto pořadových skupin a skupin vyšší úrovně nebyly podpořeny jak v nedávné morfologické, tak v molekulární literatuře. Příkladem prokazatelně parafyletických nebo nepřirozených skupin jsou Paracanthopterygii, Scorpaeniformes a Perciformes (Johnson a Wiley 2007). Seznam se řídí Froese a Pauly (2018), s poznámkami, kdy se liší od Nelsona (2006) a ITIS (2017).

• Podtřída Chondrostei
  • Řád Polypteriformes, včetně bichirů a rákosníků
  • Řád Acipenseriformes, včetně jeseterovitých a pádlovitých ryb
• Podtřída Neopterygii
  • Infratřída Holostei
    • Řád Lepisosteiformes, gary
    • Řád Amiiformes, buřňáci
  • Infratřída Teleostei
    • Nadřád Osteoglossomorpha
      • Řád Osteoglossiformes, kostnaté ryby
      • Řád Hiodontiformes, včetně měsíčníků a zlatohlávků
    • Nadřád Elopomorpha
      • Řád Elopiformes, včetně berušek a tarponů
      • Řád Albuliformes, kosticovité
      • Řád Notacanthiformes, včetně halančíků a ostnoústých
      • Řád Anguilliformes, praví úhoři a žahavci
      • Řád Saccopharyngiformes, včetně žahavců
    • Nadřád Clupeomorpha
      • Řád Clupeiformes, včetně sleďů a sardelí
    • Nadřád Ostariophysi
      • Řád Gonorynchiformes, včetně mlíčáků
      • Řád Cypriniformes, včetně ostroretek, kaprovitých ryb, daníků, zlatých rybek, plotic, mníků, rasbor
      • Řád Characiformes, včetně characinů, pěnkavovitých rybek, líhnoucích se rybek, piraní, tetr.
      • Řád Gymnotiformes, včetně elektrických úhořů a nožířů
      • Řád Siluriformes, sumečci
    • Nadřád Protacanthopterygii
      • Řád Salmoniformes, včetně lososů a pstruhů
      • Řád Esociformes štiky
      • Řád Osmeriformes, včetně tlamovců a galaxií
    • Nadřád Stenopterygii
      • Řád Ateleopodiformes, medúzovité ryby
      • Řád Stomiiformes, včetně štětinatců a mořských líhnoucích se ryb
    • Nadřád Cyclosquamata
      • Řád Aulopiformes, včetně kachničky bombajské a kopinatců
    • Nadřád Scopelomorpha
      • Řád Myctophiformes, včetně světlušek
    • Nadřád Lampridiomorpha
      • Řád Lampriformes, včetně veslovek, opah a stužkonosé ryby
    • Nadřád Polymyxiomorpha
      • Řád Polymixiiformes, vousatky
    • Nadřád Paracanthopterygii
      • Řád Percopsiformes, včetně jeskynních a pstruhovitých ryb
      • řádu Batrachoidiformes, ropušnic
      • řádu Lophiiformes, včetně ďasovitých ryb
      • Řád Gadiformes, včetně tresek
      • Řád Ophidiiformes, včetně perlooček
    • Nadřád Acanthopterygii
      • Řád Mugiliformes, parmice
      • Řád Atheriniformes, včetně stříbřitých a duhových ryb
      • Řád Beloniformes, včetně létajících ryb
      • Řád Cetomimiformes, velryby
      • Řád Cyprinodontiformes, včetně živorodek, zabijákovitých ryb
      • Řád Stephanoberyciformes, včetně hřebenatek
      • Řád Beryciformes, včetně tesáků a šídlatek
      • Řád Zeiformes, včetně dórů
      • Řád Gobiesociformes, klínoploutví
      • Řád Gasterosteiformes včetně leklounů, pískovců, mořských koníků
      • Řád Syngnathiformes, včetně mořských koníků a pískovců
      • Řád Synbranchiformes, včetně bahenních úhořů
      • Řád Tetraodontiformes, včetně filefishes a pufferfishes
      • Řád Pleuronectiformes, ploštěnci
      • Řád Scorpaeniformes, včetně scorpionfishes a sculpins
      • Řád Perciformes 40 procent všech ryb včetně anabantids, Centrarchids (incl. okouni a slunečnice), cichlidy, žábronožky, gouramis, makrely, okouni, šupináči, bělocípé ryby, parmy

Poznámky

• Froese, R., and D. Pauly (eds.). 2018. FishBase Fishbase.org. Retrieved June 25, 2018.
• Integrovaný taxonomický informační systém (ITIS). 2017. Actinopterygii ITIS Taxonomické pořadové číslo: 161061. Získáno 25. června 2018.
• Integrovaný taxonomický informační systém (ITIS). 2018. Neopterygii ITIS Taxonomické pořadové číslo: 553120. Retrieved June 25, 2018.
• Johnson, G. D., and E. O. Wiley. 2007. Percomorpha Tree of Life (Strom života rodu Percomorpha). Získáno 25. června 2018.
• Jonna, R. 2004. Actinopterygii Animal Diversity Web. Získáno 25. června 2018.
• Lundberg, J. G. 2006. Actinopterygii. The ray-finned fishes Tree of Life Version 07 August 2006 (temporary). Získáno 25. června 2018.
• Nelson, J. S. 2006. Ryby světa. John Wiley & Sons. ISBN 0471250317.
• Nelson, J. S. 1994. Fishes of the World, 3rd ed. New York: John Wiley & Sons. ISBN 0471547131.
• Paleontologická databáze (PD). 2008. Andreolepis Paleontology Database. Retrieved June 25, 2018.

.

.