Po Trumpově vraždě Solejmáního v Iráku se krátce zdálo, že napětí polevuje. Americký vůdce minulý týden naznačil, že Írán „ustupuje“ poté, co provedl odvetné útoky na irácké letecké základny, kde jsou umístěny americké jednotky.
Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem jsou napjaté od roku 2018, kdy Trump oznámil odstoupení USA od jaderné dohody, kterou v roce 2015 zprostředkoval tehdejší prezident Barack Obama. Nezávislá americká zpráva zveřejněná po odstoupení varovala, že se připravuje půda pro totální válku – přičemž rozhodnutí prezidenta Trumpa obklopit se ve své administrativě zastánci tvrdé linie toto riziko ještě zvýšilo.
Jak tehdy uvedl deník The Independent, Izrael a Saúdská Arábie – dva státy, které úspěšně lobbovaly u Trumpa za sabotáž jaderné dohody – „dlouhodobě naléhaly na Washington, aby podnikl vojenskou akci proti Íránu“.
Ačkoli hrozba konfliktu je stále reálnější, obranný a diplomatický zpravodaj BBC Jonathan Marcus uvedl, že „je důležité ani nepřeceňovat, ani nepodceňovat význam tohoto okamžiku“.
Marcus zdůrazňuje, že Rusko a Čína zatím nejsou „klíčovými hráči“ v tomto dramatu, což znamená, že globální konflikt nevypukne bezprostředně, ale že „lze očekávat významnou íránskou odvetu“.
Napětí mezi USA a Íránem také není jediným sporem, který by mohl vyvolat mezinárodní konflikt.
Války tankerů mezi Velkou Británií a Íránem
Velká Británie měla nedávno také vlastní diplomatickou roztržku s Íránem poté, co se Teherán pokusil prokázat svou vojenskou sílu v Hormuzském průlivu, píše deník The Independent.
Loni v létě se Írán zmocnil v Perském zálivu lodi Stena Impero několik týdnů poté, co Británie pomohla zadržet ropný tanker Grace 1 u Gibraltaru. Britská vláda tvrdila, že íránské plavidlo převáželo ropu do Sýrie, čímž porušovalo sankce EU.
Tenkrát ministr zahraničí Jeremy Hunt označil íránské odvetné zadržení za nezákonný krok a považoval ho za „naprosto nepřijatelné“.
Na záběrech, které íránská vláda zveřejnila v červenci, jsou vidět ozbrojení vojáci v lyžařských maskách, jak se z vrtulníku vznášejícího se nad britským tankerem slaňují na jeho palubu.
Vysílatel dodal, že Írán zřejmě vysílá Spojenému království dva jasné vzkazy: „Chceme náš tanker zpět“ a „podívejte se, co můžeme udělat v Perském zálivu“. Chcete víc?“
Jihočínské moře
Napětí roste také v Jihočínském moři mezi USA a Čínou. Peking považuje toto území u východoasijských břehů za výsostné území, zatímco Washington považuje „čínskou militarizaci oblasti za průhledné přepisování mezinárodních pravidel“, píše The National Interest.