Annie Dillard ve své eseji „Living Like Weasels“ ukazuje bezmyšlenkovitý, nepředpojatý a instinktivní způsob života, který navrhuje lidem, na základě pozorování lasičky u nedalekého rybníka poblíž jejího domova. Dillardová se s lasičkou, s níž se zřejmě zcela sblížila, setkává asi šedesát vteřin pohledem. To následně předznamenává rychlý sled otázek a návrhů o tom, „jak bychom měli žít“. Bohužel máme tendenci se v životě zahlcovat svým okolím a rozptylovat, což není problém, dokud nám to někdo neřekne do očí. Jak to, že jsme se tak vzdálili od našeho kdysi instinktivního životního stylu? Myšlenka „žít, jak bychom měli“ nebo žít v čistotě a nezbytnosti může být docela působivá, zejména pokud se na ni díváme správným způsobem. Dillardová začíná své vyprávění…zobrazit další obsah…
Dillardová nikdy plně neuvádí, jak a proč se rozhodla přijmout tuto vlastnost, kterou se naučila od zvířete, ale místo toho o tématu hovoří šířeji, aby tato myšlenka měla širší uplatnění. Při diskusi o čistotě, nutnosti a vytrvalosti Dillardová uvádí: „Myslím, že by bylo dobré a správné a poslušné a čisté, chytit se své jediné nutnosti a nepustit ji, ochable z ní viset, kamkoli tě zavede.“ (Dillardová, 19) Nedefinování její životní nutnosti nebo nutnosti, které bychom se podle ní měli pevně chytit, přímo přispívá ke spletitosti této eseje. Toto tvrzení by mohlo její posluchače přimět k zamyšlení: „Jak bych to mohl vztáhnout na svůj život?“. Někdo by mohl tuto myšlenku vztáhnout na vztahy obecně, na duchovní vztahy nebo na vztahy k sobě samému. Možnosti jsou nekonečné. Dillardová využila své osobní zkušenosti ke sdělení přesvědčivého poselství „žít tak, jak bychom měli“. Svým způsobem tyto metody využívá i David Searcy, aby ve své eseji „Škola na řece Hudson“ nepřímo ztvárnil tyto myšlenky o „žití v přítomnosti“. Odhalení názvu Searcyho eseje je podstatné pro nalezení významu. Hudson River School bylo americké umělecké hnutí krajinářů poloviny devatenáctého století, jejichž estetické názory byly ovlivněny romantismem. Převažuje příběh o smrti otravného kojota, ale stejná myšlenka spojení se světem – spíše než naše

.