Žlučník je pilovitý (hruškovitý) orgán, který se rozkládá na spodní straně segmentů IVB a V jater. Má dolní peritoneální povrch a horní jaterní povrch, který se těsně přikládá k lůžku žlučníku v játrech. Cystická ploténka je kondenzace fibro-areolární tkáně, která odděluje žlučník od jaterního parenchymu. Cystická ploténka je v těle žlučníku dobře utvářená, ale směrem k žlučníkovému fundu se ztenčuje. Z jaterního parenchymu mohou do žlučníku přes cystickou ploténku ústit malé žlučovody (Luschkovy kanálky). Část žlučníku vystupující za spodní povrch jater se nazývá fundus; fundus pokračuje do hlavního těla žlučníku, které leží v jamce na spodním povrchu jater. Tělo žlučníku se zužuje do infundibula, které vede krčkem do cystického vývodu.
Na počítačové tomografii je krček žlučníku vidět ve vyšších řezech (řezech) než tělo žlučníku, které je vidět výše než fundus žlučníku. Cystický vývod má spirálovité záhyby sliznice nazývané Heisterovy „chlopně“. Někdy je přítomna spodní sakurace (vývod) infundibula nebo krčku žlučníku, která se nazývá Hartmannův vak. Calotův trojúhelník je ohraničen cystickým vývodem vpravo, společným jaterním vývodem (CHD) vlevo a spodinou jater nahoře; v Calotově trojúhelníku leží cystická tepna a Lundova cystická uzlina. Peritoneální cholecystoduodenální řasa spojuje hrdlo žlučníku s první částí dvanáctníku.
Menší omentum probíhá od spodní plochy jater (mezi porta hepatis a pupeční štěrbinou) k menšímu zakřivení žaludku a první části dvanáctníku. Volný pravý okraj menšího omenta se nazývá hepatoduodenální vaz (HDL). Omentální (epiploická) štěrbina (Winslowova) za HDL vede do menšího vaku (omentální burzy).
Pravý a levý jaterní vývod se spojují vně jater v jejich hilu (porta hepatis) a tvoří společný jaterní vývod (CHD). Cystický vývod se spojuje s CHD a vytváří žlučovod (společný žlučovod neboli CBD), který putuje dolů v HDL spolu s vlastní jaterní tepnou vlevo a portální žílou za ní. Horní hranice průměru normální CBD je 6-7 mm.
CBD má supraduodenální, retroduodenální (za první částí dvanáctníku), infra-/intraduodenální nebo retropankreatickou (v žlábku či sulku za horní polovinou hlavy slinivky břišní nebo v tunelu přes ni) a intraduodenální (intramurální) část.
Koncová část CBD se spojuje s koncovou částí pankreatického vývodu v hlavě pankreatu a vytváří společný kanál (při rozšíření se nazývá hepatopankreatická ampula), který prochází mediální stěnou dvanáctníku a ústí na kopuli velké duodenální papily, bradavkovitého výběžku na mediální stěně středního segmentu druhé části (C kličky) dvanáctníku. Ampula i papila eponymně souvisejí s Vaterem.
Velká duodenální papila je superiorně kryta půlkruhovou kapucí slizniční řasou. Kolem společného kanálu CBD a hlavního pankreatického vývodu je přítomen hladký svalový svěrač (Oddiho), který brání refluxu duodenální šťávy do obou vývodů. Další dva samostatné hladké svalové svěrače jsou přítomny kolem terminálních částí CBD (Boydenův svěrač) a hlavního pankreatického vývodu před jejich spojením; ty zabraňují refluxu pankreatické šťávy do CBD a žluči do hlavního pankreatického vývodu.
Celiakální kmen (osa) se větví z přední plochy aorty v úrovni T12-L1 a dělí se na společnou jaterní tepnu (CHA), slezinnou tepnu a levou žaludeční tepnu. CHA probíhá po horním okraji proximálního těla pankreatu. Odstupuje z ní gastroduodenální tepna (GDA) a pokračuje jako vlastní jaterní tepna v HDL vpravo od CBD a před portální žílou. Vlastní jaterní tepna se pak dělí na pravou a levou větev.
Cystická tepna je větev pravé jaterní tepny, která odstupuje za CBD; leží v Calotově trojúhelníku, kde se dělí na přední a zadní větev a zásobuje žlučník. Calotův trojúhelník je tvořen spodinou jater, cystickým vývodem a společným jaterním vývodem. Cystická tepna odvádí malé větve také do cystického vývodu. Nejedná se o koncovou tepnu; krevní zásobení přichází do žlučníku z jater také v lůžku žlučníku.
Není pojmenována cystická žíla; mnohočetné malé cholecystohepatální žíly odtékají ze žlučníku do intrahepatálních větví portální žíly v játrech (segmenty IV a V) a mohou vést k mnohočetným bilobárním jaterním metastázám. Malé cholecystické žíly mohou vybíhat z hrdla žlučníku v Calotově trojúhelníku do hlavní portální žíly v hepatoduodenálním vazu.
Žlučník je prokrvován zespodu z vlastní jaterní tepny, GDA, pravé žaludeční tepny a zadních horních pankreatoduodenálních tepen.
Subserózní a submukózní lymfatika odtéká ze žlučníku do Lundovy lymfatické uzliny podél cystické tepny v Calotově trojúhelníku mezi cystickým vývodem a CHD. Ze žlučníku byly popsány dvě cesty lymfatického šíření. Hlavní cesta vede vpravo od HDL (pericholedochální, pankreatoduodenální a aortokavální lymfatické uzliny); alternativní cesta vede vlevo od HDL (pericholedochální, jaterní arterie, celiakální a paraaortální lymfatické uzliny).
Cystická lymfatická uzlina není sentinelovou uzlinou pro žlučník; karcinom žlučníku se může šířit přímo do lymfatických uzlin v porta hepatis nebo HDL bez postižení cystické lymfatické uzliny. Lymfatické uzliny mohou být přítomny v HDL nebo i mimo ni, i když je cystická lymfatická uzlina negativní. Subserózní lymfatiky žlučníku odtékají do subkapsulárních lymfatik v játrech.
Žlučník dostává parasympatické nervové zásobení z pravého vagusu přes jeho jaterní větev; sympatické zásobení přichází z T 7-9 přes celiakální plexus.
.