Smrt Patrokla tvoří zlomový bod Homérovy Iliady. Achilles ustoupil z boje, protože ho urazil Agamemnon. Když je Patroklos zabit Hektorem, zešílí a přísahá Hektorovi pomstu. Achilles dostane novou zbroj, kterou mu vyrobil bůh Héfaistos, a vydává se na krvavé řádění, které končí smrtí trojského šampiona.
Přátelé, nebo milenci?
Již v klasické době někteří považovali Achilla a Patrokla za milence. Vezměme si například slavnou attickou červenofigurovou desku z roku cca 500 př. n. l., která zobrazuje Achilla obvazujícího Patrokla (zde zobrazena černobíle):
Pro vzdělaného klasického Řeka nechává vyobrazení jen málo prostoru pro představivost. Jedná se o muže, které spojuje i pederastický vztah. V tomto případě je Patroklos zobrazen s plnovousem a má být starším z obou; Achilles je hladce oholený. Achilles je také zobrazen podřízený svému staršímu společníkovi, který mu obvazuje ránu po šípu na levém rameni. Dále jsou vidět jejich genitálie: Patroklos má roztažené nohy a přes spodní část jeho tuniky jsou slabě vidět Achillovy genitálie. Patroklův vzhled a póza dávají jasně najevo, že to bude on, kdo bude iniciovat sexuální návrhy.
Tento obraz Achilla a Patrokla jako milenců se důkladně vžil. Když Oliver Stone natočil film Alexander, postavy Alexandra Velikého a Hefaistona jsou často přirovnávány k Achillovi a Patroklosovi. Moderní čtenáři, kteří se probírají Iliadou, pravděpodobně považují Achillea za rozzuřeného kvůli smrti svého milence.
V Homérových básních však nic nenasvědčuje tomu, že by Achilles a Patroklos byli něco jiného než spolubojovníci, blízcí společníci, kteří shodou okolností také vyrůstali na dvoře krále Pélea jako bratři. (Patroklos byl poslán k Achilleovu otci poté, co omylem zabil jiného chlapce). Všechny milostné vztahy v Homérově světě se odehrávají výhradně mezi muži a ženami, s jednou zvláštní zmínkou o tom, že Zeus unesl krásného chlapce Ganyméda. Achillovou velkou láskou v Iliadě, jak se domníváme, byla dívka Briseis, kterou si podmanil mečem.
Bojové trauma
Jonathan Shay ve své knize Achilles in Vietnam: Combat Trauma and the Undoing of Character (1994), využívá svých zkušeností psychiatra, který léčí válečné veterány, a předkládá výklad vztahu mezi Achilleem a Patroklem, který více odpovídá Iliadě.
Zármutek, který Achilles projevil, je totiž podobný zármutku, který prožívají moderní vojáci, když ztratí jednoho ze svých spolubojovníků. Když se dozví zprávu o Patroklosovi, upadne do těžké deprese, odepře si jídlo a dokonce uvažuje o sebevraždě. Stejně jako u moderních veteránů, kterými se Shay zabývá, se Achilleův zármutek nad ztrátou blízkého druha v bojové situaci rychle mění v nekontrolovatelný vztek: ne nadarmo je první slovo, které v Iliadě čteme, menis, „vztek“.
Shay dále vysvětluje (s. 53):
To, co zde chci zdůraznit, je rychlá přeměna zármutku ve vztek. U mnoha veteránů v našem programu léčby bojové posttraumatické stresové poruchy trvá nahrazení zármutku vztekem roky a stává se zakořeněným způsobem bytí. Velká část terapeutického úsilí se zaměřuje na opětovné probuzení prožitku zármutku, který považujeme za proces uzdravení, jakkoli je bolestný.
Neovladatelný vztek se mění v krveprolití ve snaze vyrovnat se za smrt svého blízkého druha. Přidávají se i ostatní Myrmidoni a zabíjejí Trójany, aby ulevili bolesti ve svém srdci. Achillovo běsnění má za následek smrt nespočtu Trójanů a jejich spojenců, například Asteropaea. Řeka Skamandra dokonce zrudne krví a udusí se těly.
Achilles nakonec Hektora dostihne a v krátkém souboji zabije. Hektorova smrt však nestačí k tomu, aby nasytila Achilleův žal, a tím i jeho vztek. Je, jak uvádí i Shay, bez sebe (s. 77-81). Achilles se přestává ovládat; pouhé zabití Hektora nestačí: musí mrtvolu zohavit. Učiní tak tím, že Hektorovu mrtvolu přiváže za svůj vůz a vláčí ji po Tróji ještě dvanáct dní. Jak uvádí Shay s odkazem na veterána, Achilleus prostě „ztratil nervy“ (s. 82).
Vykoupení
Teprve ke konci Iliady vidíme, jak Achilleův žal pomalu vytlačuje jeho vztek. Priamovi se podařilo vplížit do řeckého tábora a přistupuje k hrdinovi v jeho stanu. Achilles ho nepoznává. Priam klesá na kolena a líbá Achillovi ruce, pak odkazuje na Achillova zestárlého otce Pélea a žádá myrmidonského vojevůdce, aby se nad ním slitoval (Il. 24.).505-506):
Prošel jsem tím, čím neprošel žádný jiný smrtelník na zemi; přikládám své rty k rukám muže, který zabil mé děti.
Achilles se nakonec zhroutí a rozpláče se, a to jak pro svého zestárlého otce, který zůstal ve Fthii, tak pro Patrokla, svého blízkého druha. V tomto okamžiku se Achilles v Iliadě pomalu vyrovnává se svým žalem. V rozhovoru a pláči s Priamem se rozhodne vrátit Hektorovo tělo a jako odškodnění obdrží bohatý poklad.
Konec může Patroklos odpočívat.
Patroklos se konečně dočká odpočinku.