Kontext: Martin Luther King mladší a Spojené státy v dubnu 1968

Atentát na Martina Luthera Kinga mladšího byl jednou z otřesných událostí roku 1968, který se zařadil mezi nejbouřlivější a nejvýznamnější roky americké historie. Na začátku roku bylo v plném proudu hnutí za občanská práva, válka ve Vietnamu a protiválečné hnutí. Kingův odpor k válce ve Vietnamu se postupně stupňoval od roku 1965, i když se zpočátku zdráhal výrazně kritizovat vedení války prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, který byl klíčovým spojencem v úsilí o přijetí zákona o občanských právech z roku 1964 a zákona o volebních právech z roku 1965. Když však válečné úsilí začalo ubírat finanční prostředky z Johnsonova plánu Velké společnosti, stal se King hlasitějším kritikem a jeho odpor k válce přerostl v radikálnější kritiku toho, co považoval za americký militarismus a imperialismus. King si také vzal na paškál americký kapitalismus a začal zobrazovat nerovnost v ekonomickém i rasovém smyslu. „Beyond Vietnam“, projev, který pronesl v kostele Riverside Church v New Yorku 4. dubna 1967, přesně rok před svou smrtí, spojil všechny tyto prvky v projevu, v němž dal najevo svůj odpor k válce.

Řada mainstreamových publikací, včetně The New York Times a The Washington Post, se domnívala, že King zašel v projevu příliš daleko. Již se začal ocitat v meziprostoru. Mnozí běloši v něm viděli nebezpečného radikála. Na druhou stranu, navzdory jeho stále radikálnějšímu poselství, rostl počet militantních Afroameričanů, kterým došla trpělivost s jeho nenásilnými metodami a s tím, co považovali za nedostatečný úspěch jeho úsilí o občanská práva v severních městech. Od jeho jižanských triumfů při bojkotu autobusů v Montgomery, kampani v Birminghamu a pochodu v Selmě uplynulo již několik let.

V listopadu 1967 vedly Kinga obavy z ekonomické nerovnosti k tomu, že spolu s Jižní křesťanskou vůdcovskou konferencí (Southern Christian Leadership Conference – SCLC) připravil kampaň chudých, která měla vyvrcholit masovým pochodem na Washington, D. C. Než k tomu však mohlo dojít, zasáhly do toho jiné události z počátku roku 1968. Dne 30. ledna zahájil Severní Vietnam ofenzívu Tet, rozsáhlý útok v Jižním Vietnamu, který na několik týdnů postavil Američany a Jihovietnamce na nohy. Všudypřítomnost tohoto šokujícího útoku a zejména záběry bojů v okolí amerického velvyslanectví v Saigonu (nyní Ho Či Minovo město) dramaticky popřely tvrzení americké vlády, že Američané a Jihovietnamci mají válku pevně v rukou. Odpor proti válce vedl k Johnsonově porážce od protiválečného kandidáta senátora Eugena McCarthyho v demokratických prezidentských primárkách 12. března 1968 v New Hampshire, následovalo oznámení kandidatury senátora Roberta F. Kennedyho (16. března) a stažení Johnsonovy kandidatury (31. března). Mezitím vzrostla popularita republikánského favorita Richarda Nixona u „mlčící většiny“, která se stavěla proti sociálním změnám a podporovala válku. Na pozadí těchto událostí a nepokojů v Detroitu a Newarku z předchozího roku King přerušil plánování Pochodu chudých a odjel do Memphisu podpořit stávku sanitárních dělníků.