Vliv vztahů mezi učiteli a studenty na kvalitu výuky a učení je dobře zdokumentován (Klem & Connell, 2004; National Survey of Student Engagement , 2012; Rigsbee, 2010). Zejména na vysokoškolské úrovni je pravděpodobné, že vztahy mezi profesory a studenty zvyšují úroveň učení studentů, protože studenti se cítí oceňováni, pohodlněji vyjadřují své pocity a jsou ochotnější nechat se intelektuálně vyzývat (Cornell University Center for Teaching Excellence, 2012).

Studenti vysokých škol se však mění. Výzkumy ukazují, že mileniálové, tedy ti, kteří se narodili mezi lety 1981 a 1999, dávají přednost různým aktivním vzdělávacím aktivitám, hledají relevanci, aby mohli aplikovat to, co se učí, chtějí znát zdůvodnění požadavků kurzu a touží po „uvolněném“ studijním prostředí, ve kterém mohou neformálně komunikovat s profesorem i mezi sebou navzájem (Bart, 2011). Nejvýznamnější je, že „mileniálové … jsou ochotnější usilovat o výsledky učení, když se s nimi vyučující spojí na osobní úrovni“ (odst. 5).

Ukázalo se, že využívání technologií, zejména sociálních sítí, ovlivňuje vztahy mezi profesorem a studentem. Dnešní vysokoškolští studenti používají sociální sítě (např. Facebook, Twitter, LinkedIn, Google+ atd.) nejčastěji ke spojení s přáteli a rodinou (89 %) a v menší míře ke vzdělávacím účelům, jako je plánování studijních sezení (28 %), plnění úkolů a projektů (33 %) a komunikace s vyučujícími nebo poradci (15 %) (NSSE, 2012). Zdá se, že mnozí dnešní profesoři odpovídají stejnou měrou: „Více než polovina studentů, kteří komunikovali s fakultou nebo poradci prostřednictvím sociálních sítí, s nimi vedla obousměrnou komunikaci.“ (s. 18)

Zatímco někteří se domnívají, že virtuální interakce mezi studenty a jejich profesory pěstuje vztah mezi profesorem a studentem, jedna nedávná studie uvádí, že 40 % vysokoškolských studentů a 30 % vyučujících se domnívá, že je nevhodné, aby profesoři komunikovali se studenty na sociálních sítích (Malesky & Peters, 2012). Wilkinson a Milbourne (v tisku) vysvětlují, že hojné návyky vysokoškolských studentů na sociálních sítích vedou k vnímání intimity, kdy zažívají falešný pocit blízkosti s ostatními a očekávají, že všichni – včetně jejich profesorů – budou dostupní a budou reagovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Takové mylné pocity a očekávání mohou vymýtit profesní hranice a „degradovat“ profesory ze statusu autority na vnímaný status vrstevníka nebo dokonce pracovníka ve službách (Gangnon & Milbourne, 2014).

Jak tedy mohou vysokoškolští profesoři nastolit účinnou rovnováhu mezi autoritou a vztahem se svými studenty? Stewart (2009) navrhuje, aby profesoři nejprve zachovali akademické standardy, „i když to znamená, že se někdy musí pohybovat mimo své komfortní zóny a my se musíme pohybovat mimo ty naše“ (s. 117). Následuje několik návrhů, jak si stanovit autoritu a profesní hranice a přitom zachovat vztahy mezi profesorem a studentem, které se vyznačují vřelostí a přátelskostí:

1. Modelujte profesionalitu při osobních interakcích se studenty. Pokud vás studenti budou vnímat jako autoritu, budou se k vám chovat s respektem. Oblékejte se profesionálně, očekávejte, že vás studenti budou oslovovat formálně (např. Dr. Smith, paní Jonesová), a používejte profesionální jazyk. Přitom nemusíte být nafoukaní. Smysl pro humor a „být sám sebou“ může u vysokoškolských studentů hodně zabrat!“
2. Buďte připraveni a dobře organizováni. Studenti se budou cítit uklidněni, když budou vědět, že vám mohou důvěřovat, že je provedete semestrem bez nejasných informací a změn na poslední chvíli. Abyste předešli nedorozuměním, zmírnili stres studentů a vyhnuli se konfliktům, zveřejněte včas, ne-li hned první den výuky, vše, co budou studenti potřebovat k úspěšnému zvládnutí vašeho kurzu (např. zásady kurzu, týdenní rozvrh, PowerPointy, rozdané materiály, pokyny k úkolům atd.
3. Předložte zdůvodnění a zachovejte určitou míru flexibility. Všichni oceníme, když pochopíme, proč jsou věci tak, jak jsou. Jasně vysvětlete důvody, které stojí za vašimi pravidly kurzu, cíli, jimiž se řídí úkoly a aktivity ve třídě atd. V případech, kdy studenti pochybují, kladou odpor nebo reagují bez nadšení, buď přehodnoťte své zdůvodnění, nebo zvažte jeho revizi. I drobné revize na základě reakcí studentů pravděpodobně vybudují vztah mezi profesorem a studentem.
4. Stanovte jasná očekávání pro komunikaci mimo třídu. Jak říká staré přísloví, prevence je nejlepší lék. Sdělte studentům, jakým způsobem preferujete, aby vás kontaktovali (např. telefon, e-mail atd.), určete, kdy budete mít úřední hodiny a kdy budete odpovídat na e-maily, a jasně uveďte „zakázané“ způsoby kontaktu (např. žádné posílání SMS). Pokud vás student kontaktuje prostřednictvím textové zprávy, ačkoli jste o to třídu požádali, zachovejte hranici tím, že nebudete odpovídat.
5. Modelujte profesionalitu prostřednictvím svých virtuálních interakcí se studenty. Vaše psané slovo je prodloužením vašeho skutečného já. Kromě používání profesionálního písemného projevu sdílejte informace přiměřeně (tj. nic příliš osobního) a nikdy nepoužívejte virtuální komunikaci ke kárání nebo trestání. Každou zprávu začněte pozdravem a ukončete ji závěrem, abyste zachovali určitou úroveň formálnosti. Vždy zkontrolujte gramatiku a pravopis a před stisknutím tlačítka odeslat vždy zkontrolujte tón celé zprávy!“
6. Seznamujte se se studenty, ale udržujte si profesionální odstup. Jakmile znáte jména svých studentů – a správně vyslovujete jejich jména – můžete je začít poznávat jako lidi. Nepoznávejte je však příliš osobně. Konverzujte s nimi o jejich rodinách, zaměstnání, jejich myšlení a zkušenostech souvisejících s vaším kurzem/oborem a o jejich plánech do budoucna, ale zbytek jejich života nechte na nich. Není třeba vědět o jejich milostných vztazích, pitných návycích nebo osobních problémech. Ani oni nepotřebují znát tyto podrobnosti o vašem životě. Vyhněte se přátelství se studenty na Facebooku, dokud neodmaturují, a nikdy, opravdu nikdy nečtěte stránku Rate My Professor.com!“

Resources

Bart, M. (2011, 16. listopadu). Pět „r“ zapojení studentů z tisíciletí. Faculty Focus: Higher Ed Strategies od Magna Publications. Získáno z https://www.facultyfocus.com/articles/teaching-and-learning/the-five-rs-of-engaging-millennial-students/

Cornell University Center for Teaching Excellence (2012). Spojení se studenty. Získáno z https://www.cte.cornell.edu/teaching-ideas/building-inclusive-classrooms/connecting-with-your-students.html#impact

Gangnon, B., & Milbourne, C. (2014). Vážený pane učiteli: Profesoři jako členové servisní třídy. Paper presented at the International Congress of Qualitative Inquiry, Urbana-Champaign, IL.

Klem, A. M., & Connell, J. P. (2004). Na vztazích záleží: Vztahy mezi učiteli a žáky: propojení podpory učitelů s angažovaností a výsledky žáků. Journal of School Health, 74(7), 262-273.

Malesky, L. A., & Peters, C. (2012). Definování vhodného profesionálního chování vyučujících a vysokoškolských studentů na sociálních sítích. Higher Education, 63, 135-151.

National Survey of Student Engagement. (2012). Promoting Student Learning and Institutional Improvement (Podpora vzdělávání studentů a zlepšování institucí): Lessons from NSSE at 13. Bloomington, IN: Indiana University Center for Postsecondary Research. Získáno z https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED537442.pdf

Rigsbee, C. (2010, červen). Vztahová rovnováha. Educational Leadership, 67. Získáno z https://www.ascd.org/publications/educational-leadership/summer10/vol67/num09/The-Relationship-Balance.aspx

Stewart, K. (2009). Lekce z výuky mileniálů. College Teaching, 57(2), 111-117.

Wilkinson, J. S., & Milbourne, C. C. (v tisku). Účinky sociálních sítí: Accessibility, immediacy, perceived intimacy (Dostupnost, bezprostřednost, vnímaná intimita). Manuscript submitted for publication.

Předkládá

Jana Hunzicker, Ed.D.
Asociate Professor, Department of Teacher Education
William T. Kemper Fellow for Teaching Excellence
Executive Director, Center for Teaching Excellence and Learning
Bradley University, Peoria, IL
[email protected]

Tato práce je licencována pod licencí Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International (CC BY-NC-SA 4.0)

.