Poznámka reportérů/redaktorů/producentů: Následující článek byl vytvořen Americkou psychologickou asociací. Můžete jej přetisknout celý nebo jeho část. Žádáme vás pouze o uvedení APA jako zdroje. K přetištění máme k dispozici také Kasserovu fotografii.

Byly by svátky stejné bez trochy materialismu ve směsi? Co v dnešní konzumní společnosti znamená být materialistou a je to nutně špatně? Psychologové provedli výzkum, který pomohl odpovědět na tyto a mnohé další otázky.

Doktor Tim Kasser je profesorem psychologie na Knox College v Galesburgu ve státě Illinois a specializuje se na materialismus a životní pohodu. Mezi Kasserovy četné články a knihy patří „Vysoká cena materialismu“, vydaná v roce 2002, a „Psychologie a konzumní kultura“ z roku 2004. Kasser, bývalý zástupce šéfredaktora časopisu APA Journal of Personality and Social Psychology®, získal doktorát z psychologie na Rochesterské univerzitě.

APA nedávno položila Kasserovi následující otázky:

APA: Co znamená být materialistou a proč je obecně vnímán negativně? Proč jsou někteří lidé materialističtí a jiní ne?

Kasser: Proč jsou někteří lidé materialističtí a jiní ne?

Myslím si, že materialismus je vnímán negativně, protože lidé mohou mít s materialistickými lidmi nepříjemné zkušenosti. Z výzkumů víme, že materialismus bývá spojován se soutěživým, manipulativním a sobeckým chováním k druhým a také s menší empatií. Takové chování průměrný člověk obvykle neocení, ačkoli ho některé aspekty našeho kapitalistického ekonomického systému podporují.

Výzkumy ukazují dvě skupiny faktorů, které vedou lidi k materialistickým hodnotám. Za prvé, lidé jsou materialističtější, pokud jsou vystaveni zprávám, které naznačují, že takové snažení je důležité, ať už prostřednictvím rodičů a přátel, společnosti nebo médií. Za druhé, což je poněkud méně zřejmé – lidé jsou materialističtější, když se cítí nejistí nebo ohrožení, ať už kvůli odmítnutí, ekonomickým obavám nebo myšlenkám na vlastní smrt.

APA: Jak ovlivnila média, zejména sociální média, materialismus v dnešním světě? Z výzkumu vyplývá, že čím více lidé sledují televizi, tím více jsou jejich hodnoty materialističtější. Je to pravděpodobně proto, že pořady i reklamy vysílají zprávy naznačující, že šťastní a úspěšní lidé jsou bohatí, mají hezké věci, jsou krásní a oblíbení. Je třeba si uvědomit, že přinejmenším ve Spojených státech je naprostá většina médií vlastněna několika ziskovými společnostmi, které vydělávají peníze prodejem reklamy, a účelem reklamy je prodávat výrobky.

Studie, kterou jsem nedávno publikoval spolu s psycholožkou Jean Twengeovou, sledovala, jak se v průběhu několika desetiletí změnil materialismus amerických středoškoláků, a spojila tyto změny s národními výdaji na reklamu. Zjistili jsme, že to, do jaké míry se třída maturantů v daném roce zajímala o materialistické cíle, se dalo předpovědět na základě toho, jak velká část americké ekonomiky pocházela z výdajů na reklamu a marketing – čím více reklama dominovala ekonomice, tím více byla mládež materialistická.

Jedna studie americké a arabské mládeže zjistila, že materialismus je vyšší s tím, jak roste používání sociálních médií. Zjištění naznačují, že stejně jako používání televize je spojeno s větším materialismem, tak i používání sociálních médií. To dává smysl, protože většina zpráv v sociálních médiích obsahuje také reklamu, díky níž společnosti provozující sociální média vydělávají.

APA: Jaký je rozdíl mezi extrémním materialismem a nutkavým nakupováním? Hrozí materialistickému člověku, že se stane nutkavým nakupovačem?

Kasser: Hrozí materialistickému člověku, že se stane nutkavým nakupovačem? Materialismus se týká hodnot a touhy po penězích, majetku a podobně. O nutkavém nakupování mluvíme tehdy, když člověk cítí, že není schopen ovládat touhu po spotřebě, často proto, že se snaží zaplnit nějakou prázdnotu nebo překonat úzkost. Materialismus a nutkavá spotřeba spolu souvisejí. V nedávné metaanalýze vztahu mezi materialismem a lidskou pohodou jsme zjistili, že korelace mezi materialismem lidí a mírou, v jaké uvádějí problémy s nutkavou spotřebou, je silná a konzistentní v mnoha studiích.

Materialismus je sice rizikovým faktorem pro nutkavou spotřebu, ale není to totéž. Jiná psycholožka, Miriam Tatzelová, naznačuje, že někteří materialisté jsou v nakládání s penězi „volní“ a někteří „přísní“. Oběma typům lidí záleží na tom, aby měli peníze a majetek, ale volný materialista bude utrácet a utrácet a utrácet, zatímco upjatý materialista bude spíše jako Scrooge nebo Silas Marner, kteří se snaží hromadit bohatství.

APA:

Kasser: Jaké mohou být pozitivní aspekty materialismu? Z literatury víme, že materialismus je spojen s nižší úrovní pohody, méně prosociálním mezilidským chováním, ekologicky destruktivnějším chováním a horšími studijními výsledky. Je také spojen s většími problémy s výdaji a zadlužením. Z mého pohledu jsou to všechno negativní důsledky.

Ale z pohledu ekonomického/sociálního systému, který se spoléhá na výdaje, jež mají zajistit vysokou míru zisku pro firmy, hospodářský růst pro stát a daňové příjmy pro vládu, lze spotřebu a nadměrné utrácení spojené s materialismem považovat za pozitivní.

APA: Kasser: Co říká psychologický výzkum o souvislosti materialismu se štěstím?

Kasser: Co říká psychologický výzkum o souvislosti materialismu se štěstím? Souvislost mezi materialismem a blahobytem je nejdelším směrem výzkumu v literatuře o materialismu. S kolegy z univerzity v Sussexu jsme nedávno publikovali metaanalýzu, která ukázala, že negativní vztah mezi materialismem a blahobytem je konzistentní napříč všemi druhy měřítek materialismu, typy lidí a kulturami. Zjistili jsme, že čím více se lidé hlásí k materialistickým hodnotám, tím více prožívají nepříjemné emoce, deprese a úzkosti, tím více hlásí fyzické zdravotní problémy, jako jsou bolesti žaludku a hlavy, a tím méně prožívají příjemné emoce a cítí se spokojeni se svým životem.

Nejpodporovanější vysvětlení toho, proč je pohoda nižší, když je materialismus vysoký, se týká psychologických potřeb. Konkrétně materialistické hodnoty souvisejí s tím, že člověk žije způsobem, který relativně málo uspokojuje psychologické potřeby cítit se svobodný, kompetentní a spojený s ostatními lidmi. Když lidé nemají dobře uspokojené své potřeby, uvádějí nižší úroveň pohody a štěstí a také více trápení.

APA: Jak ovlivňuje náboženská víra materialismus, zejména v období svátků?

Kasser: Jaký vliv má náboženská víra na materialismus? Několik studií zjistilo, že negativní vztah mezi materialismem a blahobytem je ještě silnější u lidí, kteří jsou věřící. Důvodem je pravděpodobně konflikt mezi materialistickými a náboženskými snahami. To znamená, že výzkum uspořádání hodnot lidí ukázal, že některé cíle je snadné sledovat současně, ale jiné jsou ve vzájemném napětí nebo konfliktu. Například je poměrně snadné zaměřit se na cíle týkající se peněz a zároveň se zaměřit na cíle týkající se image a popularity, protože všechny tyto cíle spolu souvisejí a vzájemně se usnadňují. Výzkum ukazuje, že mezi materialistickými cíli a náboženskými snahami existuje napětí, stejně jako to již dávno naznačovali Ježíš, Mohamed, Buddha, Lao-c‘ a mnoho dalších náboženských myslitelů. Zdá se, že snaha sledovat materialistické a duchovní cíle způsobuje lidem konflikty a stres, což následně snižuje jejich pohodu.

Jedna studie ukázala, že se to projevuje i během Vánoc. S psychologem Kenem Sheldonem jsme spoluautory studie, která zjistila, že čím více se lidé v období svátků soustředili na materialistické cíle, jako je utrácení a přijímání, tím méně se zaměřovali na duchovní cíle. Zjistili jsme také, že lidé uváděli „veselejší“ Vánoce, když byla duchovní stránka jejich svátků velkou součástí, ale uváděli nižší vánoční pohodu v té míře, v jaké svátkům dominovaly materialistické aspekty.

Kassera můžete kontaktovat e-mailem nebo telefonicky na čísle (309) 341-7283.

Americká psychologická asociace ve Washingtonu, D.C., je největší vědecká a profesní organizace zastupující psychologii ve Spojených státech. Členy APA je téměř 130 000 výzkumných pracovníků, pedagogů, klinických pracovníků, konzultantů a studentů. Prostřednictvím svých divizí v 54 podoborech psychologie a přidružení k 60 státním, teritoriálním a kanadským provinčním asociacím APA usiluje o rozvoj tvorby, komunikace a aplikace psychologických poznatků ve prospěch společnosti a zlepšení života lidí.