Lékaři nejsou proslulí svým zájmem o život po smrti. Většina z nich se raději soustředí na to, aby nás ostatní udržela naživu a kopala v tomto světě co nejdéle. Nyní se však tým lékařů z USA a Velké Británie rozhodl přijít na kloub bizarním zážitkům, které hlásí pacienti oživovaní na resuscitačních odděleních nemocnic. Přibližně jeden z pěti takových pacientů tvrdí, že prošel celou řadou zážitků, od prostých pocitů klidu a spokojenosti až po radost ze vstupu do ráje plného světla. Už to, že tito pacienti mohou vůbec něco zažít, je pozoruhodné: podle monitorovacích přístrojů prošli obdobím nulové mozkové aktivity – což je samotná definice smrti. Ještě více zarážející je, že mnozí z pacientů uvádějí specifický typ zážitku blízké smrti, který naznačuje, že je třeba radikálně přehodnotit vztah mezi myslí a tělem. Tito pacienti prožívají tzv. mimotělní zážitky (OBE), při nichž cítí, že opouštějí své tělo, a přitom si plně uvědomují své okolí. Někteří uvádějí, že se mohou podívat dolů a vidět lékaře, kteří se je zoufale snaží resuscitovat – a dokonce pociťují nechuť k návratu, když se to lékařům nakonec podaří.
Skeptici dlouho odmítali takové zprávy jako pouhé výpovědi o iluzích vyvolaných mozkem na pokraji smrti. Pokud však lze tyto zprávy skutečně brát za bernou minci, jejich důsledky pro naše chápání vědomí jsou skutečně ohromující. Naznačují totiž, že vědomí může existovat nezávisle na živém, myslícím mozku. Lékaři v 25 nemocnicích v USA a Británii nyní plánují tento spor vyřešit tak či onak pomocí jednoduchého experimentu. Na srdeční pohotovosti nainstalují sérii náhodně vybraných obrazů a umístí je na místa, která jsou viditelná pouze z výšky operačních stolů. Během příštích tří let vyzpovídají každého pacienta, kterého lékaři resuscitovali, a zeptají se ho, co přesně viděl.
Pokud je na zprávách o OBE něco pravdy, pak by někteří z pacientů měli být schopni skryté obrazy vidět. Celkem bude do studie zahrnuto asi 1 500 pacientů, což by mělo stačit k tomu, aby se dosáhlo alespoň nějakých pozitivních výsledků – pokud je tedy tento jev pravdivý. Doposud byly důkazy o reálnosti OBE pouze neoficiální, nicméně neméně zajímavé. Nejznámější případ se objevil v roce 1984 a týkal se zážitků migrující dělnice přijaté na kardiologické oddělení nemocnice Harborview v Seattlu. Poté, co žena utrpěla srdeční infarkt, zažila OBE, při kterém se podle svých slov cítila, jako by se úplně vznášela mimo resuscitační oddělení. Když si venku prohlížela scénu, tvrdila, že na okenní římse ve třetím patře viděla mužskou tmavomodrou tenisovou botu, odřenou na levé straně. Když sociální pracovnice ženy vyslechla její vyprávění, vydala se botu hledat ? a našla ji. Nejpozoruhodnější ze všeho bylo, že se ukázalo, že odřenina byla vidět pouze z pozorovacího stanoviště venku a nad oknem resuscitační jednotky.
„Případ tenisové boty“ vzbudil velkou pozornost – nejen u skeptiků. Vyšetřovatelé pod vedením Barryho Beyersteina z Univerzity Simona Frasera v Britské Kolumbii toto tvrzení prošetřili a dospěli k závěru, že žena mohla údajně neznámé skutečnosti získat jiným způsobem. I tak ale připustili, že to nedokazuje, že zážitek ženy byl iluzorní. Přes veškerou zábavnou hodnotu se na podobné anekdoty právem pohlíží s podezřením, protože se vždy dají vysvětlit jako výsledek náhody, šťastného odhadu nebo podvodu. Myšlenka provést kontrolovanou vědeckou studii OBE není téměř nová: první návrh byl předložen v roce 1968. Možná právě strach z toho, co by se mohlo zjistit, dosud badatele odrazoval. Koordinátor nové studie, doktor Sam Parnia ze Southamptonské univerzity, jistě doufá, že bude úspěšnější než malá studie na 60 pacientech, kterou provedl před několika lety.
Všichni byli resuscitováni na kardiologickém oddělení, kde byly na stropě oddělení zavěšeny různé obrazy, všechny směřující vzhůru. Doktor Parnia a jeho kolegové zjistili, že sedm z 60 pacientů zažilo nějakou formu zážitku blízké smrti (NDE), přičemž čtyři z nich si vybavovali mnoho klasických pocitů radosti, klidu a vidění jasného světla. Je však frustrující, že ani jeden z pacientů si nevzpomněl na zážitek OBE.
Pokud ze současné studie vyplynou nějaké pozitivní výsledky, jistě se dočkají tvrdé kritiky ze strany skeptiků, kteří mohou poukázat na celou řadu zdravotních poruch schopných vyvolat OBE, od migrény a epileptických záchvatů až po plnohodnotnou psychózu. V poslední době začali vědci také hledat způsoby, jak OBE vyvolat na objednávku. Výzkumníci z amerického Námořního leteckého vývojového střediska v Pensylvánii prokázali, že piloti vystavení vysokým G-silám zažívají klasické příznaky NDE – včetně pocitu, že opouštějí své tělo. Tým neurovědců vedený profesorem Olafem Blankem z Ecole Polytechnique Federale v Lausanne ve Švýcarsku rovněž prokázal, že OBE lze vyvolat elektrickou stimulací určitých částí mozku. Tým dokonce tvrdí, že je schopen kontrolovat povahu zážitku, například výšku, ve které mají subjekty pocit, že se vznášejí.
Tyto studie naznačují, že klíč k OBE leží v části mozku zvané spánkový lalok, poblíž jeho spojení s nad ním ležícím temenním lalokem. Přesto nedokazují, že všechny OBE lze vysvětlit pomocí konvenční neurovědy. K tomu je zapotřebí experiment, který nyní plánuje doktor Parnia a jeho kolegové. A jejich zjištění mohou ještě prokázat, že zprávy o záhadě OBE jsou značně přehnané.
Robert Matthews je hostujícím lektorem přírodních věd na Astonské univerzitě v anglickém Birminghamu.
Aktualizováno: