13. července 2020, 17:32

Kurt Cobain během cesty Nirvany do Japonska v únoru 1992: Koh Hasebe/Shinko Music/Getty Images

Klasická píseň z alba Nevermind byla v průběhu let předmětem diskusí. Tady je, co o ní říkal Kurt Cobain.

Nirvana Nevermind bylo teprve druhé album seattleské kapely, ale od smrti Kurta Cobaina je text písně stále dokola rozebírán a analyzován.

Příklad píseň Lithium. Vyšla jako třetí singl z Nevermind ve Velké Británii 13. července 1992, více než devět měsíců poté, co se album objevilo v obchodech. Název – který se ve vlastním textu neobjevuje – odkazuje na lék, který se předepisuje hlavně k léčbě bipolární poruchy.

Tím je význam písně celkem jasný, zdá se. Kurtova sestřenice Beverly Cobainová v jednom rozhovoru tvrdila, že sám hudebník byl diagnostikován jako bipolární. „Jak Kurt nepochybně věděl, bipolární nemoc lze velmi obtížně zvládnout,“ řekla jako odbornice na duševní zdraví. „Správná diagnóza je zásadní. Bohužel pro Kurta je rozhodujícím faktorem také dodržování vhodné léčby.“

Takže by se zdálo, že Lithium je ódou na drogu, která byla součástí života Kurta Cobaina?“

Cobain po vydání alba Nevermind prozradil, že inspirace písní byla zcela jiná.

Magazínu Musician v lednu 1992 řekl, že Lithium je „další příběh, který jsem si vymyslel, ale vnesl jsem do něj některé své osobní zkušenosti, například rozchody s přítelkyněmi a špatné vztahy, pocit smrtelné prázdnoty, který cítí člověk v písni – velmi osamělý, nemocný“.

Však právě verš „Light my candles in a daze / ‚Cause I’ve found God“ přiměl nejednoho novináře ke spekulacím, zda je skutečným tématem náboženství.

V rozhovoru pro časopis Flipside v květnu 1992 Kurt toto téma rozvedl, když byl dotázán, zda je tento verš útokem na lidi, kteří mají „vymytý mozek“ náboženstvím.

Nirvana v Tokiu, prosinec 1992. Obrázek: Gutchie Kojima/Shinko Music/Getty Images

„Příběh je o chlapíkovi, který ztratil přítelkyni,“ vysvětlil. „Nedokážu se rozhodnout, co bylo příčinou její smrti, řekněme, že zemřela na AIDS nebo při autonehodě nebo tak něco, a on chodí zamyšlený a jako poslední možnost, jak se udržet při životě, se obrátil k náboženství. Aby ho uchránilo před sebevraždou.

„Někdy si myslím, že náboženství je pro určité lidi v pořádku. Je dobré použít náboženství jako poslední možnost, než se člověk zblázní.

„Mám jednu příbuznou, kterou mám opravdu hodně rád, a ta mě opravdu inspirovala, protože byla hudebnice a já jsem k ní pořád chodil domů a ona, protože byla opravdu rozčarovaná ze svého života, začala páchat sebevraždu. A my jsme měli pocit, že se zabije. Teď je znovuzrozená křesťanka – a díky náboženství je stále naživu. Myslím, že je to v pořádku.“

Kurt Cobain, nahrávání ve studiu Hilversum, listopad 1991. foto: Mgr: Michel Linssen/Redferns/Getty Images

Cobain později prozradil životopisci Nirvany Michaelu Azerradovi, že tyto řádky byly inspirovány také rodiči jeho přítele Jesseho Reeda, kteří byli znovuzrození křesťané a u nichž hudebník nějakou dobu žil. Vysvětlil to následovně: „Vždycky jsem měl pocit, že někteří lidé by měli mít ve svém životě náboženství… To je v pořádku. Pokud to někoho zachrání, je to v pořádku. A ten člověk to potřeboval.“

„Jeho rodinný život byl zmatek,“ vzpomínal Jesseho otec Dave Reed v knize Láska a smrt. „Měl velké problémy s matkou a prožíval opravdu špatné období. Se synem byli pořád spolu, tak jsem se ho zeptal, jestli by u nás nechtěl zůstat. Skočil po té šanci. Myslím, že Kurt ve mně viděl člověka typu Neda Flanderse. Kurt se stal znovuzrozeným křesťanem díky mému synovi Jessemu a našemu rodinnému prostředí. Do kostela chodil téměř pokaždé, když byly otevřené dveře. Nějakou dobu bral křesťanský život velmi vážně.“

Kurtův flirt s křesťanstvím netrval dlouho, ale jeho kontakt s místním kostelem měl jednu výhodu – právě zde se Cobain seznámil s budoucím baskytaristou Nirvany Kristem Novoselicem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.