Od vraždy Johna Lennona 8. prosince 1980 strávil Mark David Chapman každou minutu za mřížemi. Ačkoli se po prvních dvaceti letech, které si odseděl, každé dva roky ucházel o podmínečné propuštění, pokaždé mu bylo zamítnuto. Další slyšení ho čeká v srpnu 2022, kdy mu bude 67 let.

Hned poté, co na Lennona vystřelil pět dutých střel (přičemž čtyři ho zasáhly do zad) z revolveru ráže 38 Special, zůstal Chapman na místě činu, kde ho policie bez incidentu zadržela. Když k němu policie přistoupila, četl si román J. D. Salingera Kdo chytá v žitě, který označoval za svůj manifest.

Ačkoli byl Chapman fanouškem Beatles, řekl, že ho rozzlobilo to, co považoval za hédonistický životní styl vedený Lennonem, a také nechvalně proslulá poznámka, kterou zpěvák kdysi pronesl o tom, že jeho bývalá skupina je „populárnější než Ježíš“ a píše písně propagující ateismus. Chapman byl znovuzrozený křesťan, což byl také důvod, proč požádal svůj právní tým, aby upustil od obhajoby z důvodu nepříčetnosti, na které pracovali před soudním procesem za jeho vraždu. Místo toho přiznal vinu a jako svou motivaci uvedl Boží vůli, a nikoli blouznivé psychotické fandovství, které je s tímto zločinem často spojováno.

Soudce ho odsoudil k trestu odnětí svobody na 20 let až doživotí a v roce 1981 byl uvězněn v newyorském nápravném zařízení Attica. Tam byl umístěn do speciální jednotky pro násilné a rizikové vězně, ačkoli většinu dne trávil prací jako právní úředník a pomocník v kuchyni nebo v knihovně.

Chapman zpočátku odmítal rozhovory pro tisk, až v roce 1987 souhlasil s rozhovorem s časopisem People. Do povědomí veřejnosti se nakrátko vrátil v roce 1992, kdy reportér Jack Jones vydal knihu založenou na audionahrávkách rozhovorů s Chapmanem s názvem Let Me Take You Down: Inside the Mind of Mark David Chapman. Téhož roku s ním Barbara Waltersová udělala rozhovor v pořadu 20/20 televize ABC, stejně jako Larry King ve svém pořadu na CNN.

Chapman také souhlasil s vyprávěním svého příběhu prostřednictvím nahrávky pro pořad CourtTV Mugshots v roce 2000, před svým prvním slyšením o podmínečném propuštění. Tyto rozhovory se ukázaly být pro Chapmana nákladné, protože komise pro podmíněné propuštění v roce 2000 uvedla jako jeden z důvodů, proč nebude propuštěn na svobodu, jeho vnímanou snahu udržet si pověst vraha Lennona. (Ono také napsala komisi osobní dopis, v němž ho žádala, aby nebyl propuštěn.)

Co se týče jeho života v posledních letech, Chapman má v současné době povolenu jednu manželskou návštěvu ročně se svou ženou, což mu umožňuje až 48 hodin o samotě s ní ve vězeňském domově. V roce 2012 byl převezen do nápravného zařízení Wende v Aldenu ve státě New York, nedaleko svého předchozího bydliště v Attice.

Když v roce 2004 diskutoval s komisí pro podmíněné propuštění o tom, co by dělal, kdyby byl někdy propuštěn, Chapman řekl, že by rád cestoval po zemi, navštěvoval kostely a vyprávěl svůj příběh o tom, co udělal a jak mu Kristus odpustil. Zmínil se také, že by uvažoval o práci na farmě nebo o návratu ke své dřívější práci tiskaře.

Většina lidí na celém světě ho ovšem bude znát jen díky oné prosincové noci před téměř 40 lety. Na důkaz jeho neutuchající proslulosti vyšly jen v roce 2006 dva filmy natočené podle Chapmanova zastřelení Lennona: V druhém z nich si hlavní roli střelce zahrál Jared Leto.