Déví, známá také jako Mahádéví nebo „Velká bohyně“, je všeobjímající bohyně matka, která byla poprvé uctívána v Indii v prehistorických dobách. Ve védském období byla asimilována do hinduistického panteonu a začala tak představovat ženskou energii neboli Sakti (Sílu) svého manžela Šivy. Devi (což v sanskrtu znamená bohyně) i Sakti se mohou používat také obecněji pro označení jakékoli ženské hinduistické bohyně, zejména Parvati, Lakšmí a Sarasvatí. Déví se nejčastěji projevuje jako strašlivé bojovnice Durga a Kálí, které v hinduistické mytologii prosluly zabitím řady strašlivých démonů. Déví je také matkou Nandiho, Šivova dveřníka a býka, Skandy, šestihlavého boha, a Ganéši, boha se sloní hlavou.
Déví má dvě protikladné stránky, které představují různá samostatná ženská božstva: jako Uma, dobrotivá, a jako Durga, strašlivá. Právě jako druhá, krutější personifikace je nejčastěji uctívána. Její temná stránka může mít také podobu děsivé černé bohyně Kálí. Toto božstvo má nespočet dalších jmen a může být například označováno také jako Vindhjavasini, Kanya (Panna), Mahamaya (Iluze) a Bhutanayaki, královna Bhutů, těch duchů a skřetů, kteří straší na hřbitovech, oživují mrtvé a klamou živé, aby mohli hodovat na jejich mase.
Reklama
Dvě strany Déví: Uma & Durga
Deviina laskavější stránka je uctívána jako Uma a tato stránka jejího charakteru je představována jako krása i světlo. Tato jemnější stránka je také označována jako Džaganmata (Matka světa), Gauri (Žlutá a zářivá nebo Zlatá), Bhavani, Haimvati a Parvati (Horalka).
Deviina temná stránka je představována jako strašlivá Durga (Nepřístupná), která má deset paží, působivý arzenál zbraní a která jezdí na nádherném lvu nebo tygrovi. Tato stránka se dále projevuje v podobě Kali, Kalika nebo Sjáma (Černá bohyně); Candi nebo Candika (Zuřivá), v jejíž podobě zabila mnoho démonů nebo asurů, a Bhairavi (Hrozná). Uctívači této tváře Déví usilují o její přízeň a temné síly, a proto přinášejí krvavé oběti a provádějí divoké rituály při obřadech Durga-púdža, Carak-púdža a Tantrika, které se dovolávají Durginy sexuální a magické moci.
Reklama
Devi zabíjí Mahisu
Devi se objevuje v různých epizodách Mahábháraty, Purán a dalších, pozdějších, hinduistických náboženských textů. Jednou z nejznámějších mytologických eskapád Déví je její zabití Mahisy, démona, který měl tělo člověka a hlavu buvola, jak se vypráví v epické básni Candipat (neboli Candi-mahatmya), která je součástí Skanda Purány. Ctižádostivý Mahisa chtěl ovládnout svět, nic méně, a tak vedl armádu démonů, aby svedli stoletou bitvu s bohy. Vedl si poměrně dobře, Mahisovi se podařilo vykopnout většinu bohů z nebe a donutit je, aby se potulovali po zemi jako obyčejní lidé.
Nakonec se situace natolik zhoršila, že Brahma pronesl ke svým druhům bohům Višnuovi a Šivovi povzbuzující řeč, během níž vyprávěl o Mahisově velké zlomyslnosti. Rozhořčení oba velcí bohové se rozzuřili natolik, že jim z úst vyšlehl božský oheň. Současně z podobně rozhořčených těl Indry, Yamy a všech ostatních bohů vyšlehly fantastické energie. Tato ohromná energie vířila kolem nebe, srážela se do jediné hmoty a vytvořila strašlivou bohyni Durgu. Stejně jako v mnoha jiných hinduistických příbězích se jedná pouze o jednu z verzí zrození Durgy. V jiných verzích Déví již dávno existuje jako dcera Himavata, personifikovaného božstva himálajských hor, a v této epizodě jí rozhněvaní bohové pouze dali zbraně. Mezi tyto zbraně patří disk, trojzubec, luk, meč, dýka, harpuna a oprátka
Přihlaste se k odběru našeho týdenního e-mailového zpravodaje!
Durga dostane za úkol svést a poté zabít obtížnou Mahisu. Bohyně se ukryje v útočišti na posvátné Krvavě rudé hoře (známé též jako Tawny Mountain) a tráví čas asketickými úkony, přičemž jako strážce ustanoví čtyři mladé chlapce, na každé straně jednoho. Mahisini stoupenci na tyto strážce narazili a zajímalo je, koho vlastně chrání. V přestrojení za ptáky se jim podařilo dostat do svatyně, a tak spatřili krásnou bohyni. Když se vrátili k Mahisovi, vzbudili v něm touhu Durgu ovládnout. Proto se převlékl za starce a získal tak přístup do útočiště. Mahisa se pak odhalil a chlubil se svým obrovským bohatstvím a mocí, aby Durgu přesvědčil, aby si ho vzala. Durga na tento návrh reagovala poněkud odmítavě a proměnila se v oheň. Pak se na svém lvu oháněla hrozivým arzenálem zbraní, ale Mahisa moudře utekl ze scény, aby bojoval jindy. Bohyně bude muset použít rafinovanější prostředky, aby svět zbavila buvolího démona.
Durga a Mahisa se brzy znovu setkaly na bojišti v hrozném střetu, který otřásl horami. Problém pro Déví spočíval v tom, že kdykoli se pokusila Mahisu zasáhnout smrtícím úderem, proměnil se v jiného tvora – z buvola v člověka, pak ve lva, pak ve slona a zpět v buvola. V tu chvíli se na něj bohyně vrhla, rozkročila se a trojzubcem ho bodla do krku. Vtom z tlamy umírajícího buvola vyšel duch Mahisy a Durga ho nakonec zabila useknutím hlavy. Z nebes se pak ozval ohromný řev, jak se bohové radovali z pádu tohoto strašného démona.
Uctívání
Bohyni uctívají zejména šaktismus a šajvismus, odnože hinduismu. Je uctívána ve Vindhjavasini poblíž Gangy v Uttarpradéši a bohyně často přijímá toto jméno. Jedná se o místo, kde se pohoří Vindhja setkává s posvátnou řekou Gangou. Soše bohyně se tam neustále nabízí čerstvá krev. Durga je také uctívána v rámci devítidenního festivalu Navaratri, který se slaví v celé Indii a Nepálu.
Reklama
Zobrazení v umění
Jako Durga je bohyně nejčastěji zobrazována jako krásná žlutá žena na lvu. Jako Kálí má černou pleť a strašlivé rysy, z nichž kape krev jejích obětí. Jako černá bohyně také nosí hady a věnce z lebek a useknutých hlav.
Durga zabíjející Mahisu je oblíbeným námětem hinduistického umění. Jedno z nejstarších vyobrazení se nachází v jeskynním chrámu poblíž Mallapuramu ze 7. nebo 8. století n. l. a na chrámu Kailasanatha v Elloře z poloviny 8. století n. l.. Na posledně jmenované reliéfní soše jede čtyřruká Durga na svém skotačícím lvu, který dupe po Mahisiných stoupencích, zatímco bohyně čelí buvolímu démonovi a ohání se řadou zbraní. Nejstarší svatyně zasvěcená přímo Déví se nachází v Cidambaramu a pochází z 12. století n. l.
.