V roce 2017 jsem psal o příběhu Firefox OS, od zrodu projektu open source softwaru B2G (Boot to Gecko) jako prázdného repozitáře GitHub v roce 2011, přes dodávání jako Firefox OS na pět milionů zařízení po celém světě až po jeho „předání“ komunitě v roce 2016.
Za zhruba dva roky, které uplynuly od chvíle, kdy Mozilla oznámila konec Firefox OS jako projektu řízeného Mozillou, si zdrojový kód B2G našel cestu do překvapivého množství komerčních produktů. Ve skutečnosti se od doby, kdy Mozilla Firefox OS opustila, jeho deriváty dodaly na řádově více zařízení než za celou dobu pod jejím vedením a staly se základem třetího největšího a nejrychleji rostoucího mobilního operačního systému na světě.
V tomto blogovém příspěvku se podívám na odkaz projektu B2G, na některá zařízení, která si dnes můžete koupit s kódem B2G, a na další související snahy, které stále pokračují uvnitř i vně Mozilly. Budu se zabývat systémy KaiOS, My Home Screen od společnosti Panasonic, Servonk, Webian, Astian OS, IceWolf OS a nejnovějším vývojem Mozilla Research &. Poté vysvětlím, proč si myslím, že existuje silný argument pro to, aby Mozilla v budoucnu převzala aktivnější roli v podpoře následných uživatelů Gecka, a dokonce i samotné kódové základny B2G.
Pravděpodobně nejpozoruhodnějším forkem zdrojového kódu B2G je KaiOS od KaiOS Technologies. Ta byla založena v roce 2016 s týmem 30 lidí a od té doby se rozrostla a kromě sídla v USA má pobočky ve Francii, Německu, na Tchaj-wanu, v Indii, Brazílii, Hongkongu a pevninské Číně.
Logo KaiOS
KaiOS má uživatelské rozhraní optimalizované pro nedotykové „chytré feature telefony“ s fyzickou klávesnicí a malými barevnými obrazovkami. To se týká například v Indii velmi populárního telefonu JioPhone, nostalgicky obnoveného modelu Nokia 8110 společnosti HMD a nedávno oznámeného telefonu WizPhone za 7 dolarů v Indonésii. Těmito zařízeními KaiOS do značné míry pokračuje ve vizi systému Firefox OS „připojit další miliardu“, a to prostřednictvím zařízení nižší třídy zaměřených především na rozvíjející se trhy.
Ředitel společnosti KaiOS Technologies Sebastien Codeville se zařízeními KaiOS na veletrhu CES 2019
JioPhone
JioPhone je v Indii od svého uvedení na trh v červenci 2017 velmi populární, částečně díky tomu, že se rozdává zdarma s bezpečnostní zálohou ₹1500 (21 USD), kterou lze vrátit vrácením zařízení v prodejnách Jio po třech letech.
JioPhone 2 byl uveden na trh v červenci 2018 za cenu ₹2 999 (42 USD). Je vybaven plnohodnotnou klávesnicí QWERTY a má aplikace pro Facebook, WhatsApp a YouTube.
JioPhone & JioPhone 2
Nokia 8110
Nokia 8110 je dostupná mezinárodně, včetně u nás ve Velké Británii, s doporučenou maloobchodní cenou 69,99 GBP (89 USD) v odblokovaném stavu. K dostání je u mnoha oblíbených prodejců a poskytovatelů mobilních sítí včetně Carphone Warehouse, Currys, John Lewis, Amazon, Vodafone, EE, GiffGaff a BT.
Nokia 8110
Nokia 8110 je velmi povedené malé zařízení s intuitivním uživatelským rozhraním připomínajícím Symbian, ale s moderním nádechem. Je překvapivé, jak velká část webu na tak malém nedotykovém displeji skutečně funguje, i když je to velmi krkolomné, pokud jste zvyklí na dotykový smartphone.
Přítomnost asistenta Google na funkčních telefonech v této cenové kategorii je pozoruhodná a funguje překvapivě dobře. Pro implementaci služby Google Assistant pro systém KaiOS vytvořila společnost Google vlastní aplikaci HTML5 zabalenou pro běhové prostředí aplikace mozApp, které KaiOS zdědil po společnosti B2G.
Nokia 8110 s aplikací Google Assistant
Když jsem si poprvé koupil Nokii 8110, v přibaleném obchodě s aplikacemi bylo celkem osm aplikací a není možné instalovat webové aplikace z prohlížeče. Od té doby se trochu rozrostl, ale jen asi na 30 aplikací a většina z nich jsou hry. (JioPhone má vlastní obchod s aplikacemi nazvaný JioStore a ne všechny aplikace jsou dostupné na všech zařízeních s KaiOS, např. aplikace WhatsApp.)
WizPhone WP006
V Indonésii byl nedávno oznámen WizPhone WP006 ve spolupráci se společnostmi Google a Alfamart a lze jej zakoupit v prodejních automatech za pouhých 99 000 IDR (7 USD).
WizPhone WP006
Další zařízení se systémem KaiOS
Mezi další zařízení se systémem KaiOS patří např:
Alcatel OneTouch Go Flip
MaxCom 241 a 281
Doro 7050 a 7060
CAT B35
MTN Phone (přijde v roce 2019)
Rychlý růst
Koncem roku 2017 byl KaiOS dodán na 30 milionů telefonů v USA.S., Kanadě a Indii prostřednictvím partnerství s 20 operátory.
Do června 2018 dosáhl počtu 40 milionů zařízení a Google do společnosti investoval 22 milionů dolarů. V rámci této dohody KaiOS Technologies souhlasila s propojením služeb Google, včetně Google Assistant.
Koncem roku 2018 dosáhla více než 50 milionů zařízení v Severní Americe, Asii, Evropě a Africe.
Podle společnosti StatCounter byl na konci roku 2018 KaiOS třetím největším mobilním operačním systémem na světě po systémech Android a iOS s celosvětovým tržním podílem 1,13 %.
Celosvětový tržní podíl mobilních operačních systémů, prosinec 2018. Zdroj: ČSÚ, s. r. o:
Tržní podíl mobilního operačního systému v Indii, prosinec 2018. Zdroj: ČSÚ, s. r. o: StatCounter Strategy Analytics předpovídá, že dodávky zařízení se systémem KaiOS vzrostou v roce 2019 meziročně o 50 %, přičemž více než 30 % těchto dodávek bude pocházet z trhů mimo Indii, jako je Afrika, jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Díky tomu se podle nich stane „nejrychleji rostoucí hlavní platformou na světě“.
Panasonic My Home Screen
KaiOS není jediným rozvětvením B2G. Společnost Panasonic byla prvním výrobcem hardwaru, který vytvořil chytré televizory s operačním systémem Firefox OS, které při svém uvedení v roce 2015 získaly skvělé recenze pro svůj uživatelsky přívětivý design. Když společnost Mozilla zastavila práce na systému Firefox OS, společnost Panasonic pokračovala ve vývoji softwaru jako My Home Screen 2.0 a později My Home Screen 3.0.
Panasonic 65″ OLED 4K Smart TV (TX-65FZ802B) s operačním systémem My Home Screen 3.0 Od roku 2019 většina chytrých televizorů Panasonic stále používá tento fork B2G. Lokalizované varianty se prodávají se systémem My Home Screen po celém světě včetně Severní Ameriky, Latinské Ameriky, Evropy, Středního východu, Afriky, Asie a Oceánie. Jejich nabídka sahá od nejnižšího 24″ LED TX-24FS500B ve Velké Británii za 279 liber (359 USD) až po velmi špičkový 77″ OLED TH-77EZ1000H v Hongkongu za 139 000 hongkongských dolarů (17 700 Kč).
Významnou výjimkou jsou USA, kde společnost Panasonic nedávno ukončila prodej televizorů kvůli obtížným podmínkám na trhu. Zde ve Velké Británii se však s těmito chytrými televizory setkáte při návštěvě většiny oblíbených prodejců elektroniky, jako jsou John Lewis, Currys a Argos. Některé výpisy v internetových obchodech dokonce stále označují tyto televizory jako „powered by Firefox OS“, a to i přes oficiální změnu značky.
My Home Screen 3.0 je v tuto chvíli pravděpodobně tak trochu Frankensteinem webového a nativního kódu pod kapotou, s podporou široké škály platforem pro živé vysílání a video na vyžádání, ale uživatelské rozhraní zůstalo z velké části stejné.
Televizor Panasonic 49″ 4K (TX-49FX750B) se systémem My Home Screen 3.0
Mám televizory Panasonic se značkovým operačním systémem Firefox OS i My Home Screen 3. V současné době je na nich spuštěn systém My Home Screen 3.0, který je součástí systému Firefox OS.0 se značkovým softwarem a zatímco prohlížeč se téměř nezměnil, vývoj aplikací se stal mnohem více uzavřeným.
S nejnovějším „HTML v3 SDK“ (založeným na standardu „Hybrid broadcast broadband TV“) jsou vývojářské účty v podstatě pouze na pozvánky. Požádal jsem o účet a Panasonic nejprve chtěl vědět, jakou aplikaci vyvíjím, aby se mohl rozhodnout, zda ji chce mít ve svém obchodě.
To je docela rozdíl oproti původním televizorům s Firefox OS, kde mohl kdokoli povolit vývojářský režim a a kdokoli mohl odeslat aplikaci do Firefox Marketplace.
Stále platí, že většina hlavních aplikací, jako je Netflix, YouTube a Amazon Prime Video, je již podporována a My Home Screen tak nadále poskytuje elegantní a přesvědčivé uživatelské prostředí pro chytré televizory.
Celkově Panasonic prodá ročně po celém světě přibližně 7 milionů televizorů.
Servonk
V lednu 2018 zahájil Fabrice Desré (dříve technický vedoucí oddělení B2G ve společnosti Mozilla), vedoucí technického oddělení KaiOS, projekt s otevřeným zdrojovým kódem nazvaný Servonk. Servonk je něco jako „Boot to Servo“, podobně jako původní projekt Boot to Gecko, ale založený na experimentálním vykreslovacím jádru Servo od Mozilly.
Servonk běžící v emulátoru
.
Servonk běžící v zařízení se systémem Android
Servonk využívá špičkové funkce Serva, je z velké části postaven na programovacím jazyce Rust a zhruba odpovídá zeštíhlené architektuře, na kterou jsme začali přecházet ke konci projektu B2G.
Ačkoli se jedná o velmi zajímavý open source projekt, Servonk se pravděpodobně nebude v dohledné době dodávat na komerční zařízení, ačkoli probíhají první diskuse o dodávání verze Necunos NC_1 (komunitní edice) s předinstalovaným B2G nebo Servonk.
Servo je stále velmi experimentální engine prohlížeče, který dnes nedokáže vykreslit většinu webových stránek na webu. Uvnitř Mozilly se práce na Servu v poslední době zaměřují hlavně na VR aplikace a přesun částí Serva do Gecka v rámci projektu Quantum. Samotné Servo je v současné době stále výzkumným projektem.
Podle README je hlavní motivací Servonku podrbat si osobní svrbění při vytváření alternativního open source operačního systému a podpořit příspěvky do Serva od lidí mimo Mozillu. Pokud se připojíte k (stále překvapivě rušnému) kanálu #b2g na irc.mozilla.org, zjistíte, že většina nedávných diskusí se týká Servonku.
Webian
Můj vlastní projekt Webian předcházel B2G, ale stále se plazí dál, učí se z mnoha zkušeností Firefox OS a používá webové standardy, které pomohl vytvořit. Webian je operační systém určený k provozování webových aplikací založených na standardech.
Ve verzi pro stolní počítače je v současné době postaven na experimentálním Quantum Browser Runtime (qbrt) od Mozilly a dotyková verze je založena na Android Things a GeckoView.
Webian Desktop 0.3
Webian Touch
Webian Touch běžící na RasPadu
Současný přístup, který používám pro dotyk.zařízení je implementace systémového uživatelského rozhraní jako aplikace Android, která běží nad systémem Android Things. Android Things je v podstatě speciální verze systému Android, na které běží pouze jedna aplikace (neobsahuje žádné výchozí systémové uživatelské rozhraní, jako je stavový řádek nebo správce úloh), což umožňuje výrobcům zařízení mít plnou kontrolu nad systémovým uživatelským rozhraním.
Android Things byl použit k vytvoření řady komerčních „chytrých displejů“ od společností Lenovo, LG a Samsung (i když zejména ne vlastního chytrého displeje Home Hub společnosti Google, který je založen na lehčí platformě Google Cast). Já používám Android Things k vytvoření vlastního operačního systému založeného na prohlížeči pomocí Gecko prostřednictvím GeckoView s nativním systémovým uživatelským rozhraním napsaným v Javě. Myšlenka spočívá v tom, že standardní webové aplikace pak mohou být objeveny a nainstalovány z webu pomocí jejich Web App Manifest a Service Workers, pokud jsou k dispozici.
Výhodou budování na Android Things je, že Google udržuje základní operační systém a rozhraní Android API, zatímco já mám plnou kontrolu nad systémovým uživatelským rozhraním a mohu používat Gecko prostřednictvím jeho stávající dobře podporované vrstvy widgetů Android. Nevýhodou je, že to pravděpodobně nikdy nemůže fungovat tak dobře, jak by to dokázal B2G na stejném hardwaru, protože to vyžaduje tu dodatečnou vrstvu Javy, jejíž odstranění bylo jednou z největších výhod B2G. A samotný Android samozřejmě ovládá Google.
Astian OS
Astian OS Logo
Astian OS sám sebe označuje za nástupce Firefox OS, ale je to spíše duchovní odnož než skutečný derivát. Ve skutečnosti se jedná o desktopovou linuxovou distribuci s láskou k webovým aplikacím, založenou na Devuanu (forku Debianu).
Astian OS Launcher
IceWolf OS
.
IceWolf Logo
Původně známý jako Plánium OS, IceWolf OS (vidíte, co tam udělali?) je projekt s otevřeným zdrojovým kódem, který vznikl v Brazílii. Podle jeho profilu na Twitteru byl IceWolf OS inspirován Firefox OS a je postaven na webových technologiích.
Po experimentech s NodeJS &Chromium, Electron a NW.js se nyní vedoucí projektu Patrick A Lima snaží přejít zpět ke Gecku, spolu s novým názvem inspirovaným Firefox OS. Bohužel (jak jsem si sám vyzkoušel), Gecko se kvůli monolitické povaze své architektury mnohem hůře embeduje.
Plánium OS
Projekty Mozilly
Moje současné zaměstnání je práce ve výzkumu &vývoji v oddělení nových technologií Mozilly. Mnoho současných projektů v oddělení Emerging Technologies má svůj původ ve Firefox OS.
Snaha o WebVR, která vyvrcholila prohlížečem Firefox Reality, byla nejprve zahájena jako potenciální nová podoba Firefox OS v náhlavních soupravách VR.
Firefox Reality
DeepSpeech vznikl jako součást hlasového asistenta Vaani pro Firefox OS a nakonec může být použit v hlasovém prohlížeči Firefox Listen.
Firefox Listen na Pocket
Současné úsilí Mozilly v oblasti internetu věcí zahrnuje některé počáteční práce na chytrých displejích využívajících Android Things a GeckoView.
Řízení věcí od Mozilly
Legacy
Za pět let pod vedením Mozilly bylo dodáno přibližně pět milionů zařízení s Firefox OS. Od té doby bylo dodáno více než 50 milionů chytrých funkčních telefonů a miliony chytrých televizorů s kódem B2G a bylo z něj odvozeno nebo jím inspirováno několik nových softwarových projektů.
Podle společnosti StatCounter je nyní na mobilních zařízeních více uživatelů prohlížeče KaiOS než Firefoxu (1,13 % oproti 0,34 %).
Podíl na trhu mobilních prohlížečů, prosinec 2018. Zdroj: ČSÚ, s. r. o:
Celosvětový podíl na trhu mobilních prohlížečů 2017-2018. Zdroj: ČTK, s. r. o: Při současném tempu růstu systému KaiOS a odpovídajícím poklesu podílu Firefoxu na trhu, pokud KaiOS zůstane u Gecka a Mozilla nedokáže situaci zvrátit, je reálné, že by se KaiOS nakonec mohl stát největším spotřebitelem Gecka vůbec.
Ale KaiOS v současné době používá velmi starou opravenou verzi Gecka 48 a My Home Screen 3.0 od Panasonicu používá Gecko 34, zatímco nejnovější verze Gecka ve Firefoxu je 64. To znamená, že Gecko je ve Firefoxu v podstatě na stejné úrovni.
KaiOS běží na Gecku. 48
Panasonic My Home Screen 3.0 se systémem Gecko 34
KaiOS Technologies a Panasonic nemohou přejít na novější verzi systému Gecko, protože Mozilla odstranila veškerý kód B2G z úložiště kódu mozilla-central, včetně vrstvy widgetů Gonk. Od té doby došlo v rámci projektu Quantum k významným architektonickým změnám v systému Gecko, které velmi ztěžují navazujícím projektům portovat B2G na nejnovější verzi.
To bohužel znamená, že dědictvím systému Firefox OS jsou v současné době desítky milionů telefonů a televizorů po celém světě se zastaralým jádrem prohlížeče, které pravděpodobně nebude možné nikdy aktualizovat. To potenciálně ohrožuje uživatele těchto zařízení, ale také brzdí webovou platformu jako celek.
Budoucnost
Co tedy budou tyto společnosti dělat dál? Je velmi pravděpodobné, že bez podpory Mozilly bude KaiOS nucen přejít z Gecka na engine Blink od Googlu. Ve skutečnosti se na tom prý již pracuje, a to s podporou týmu Google Chrome.
Výsledná architektura by se mohla hodně podobat hybridu Android/Chrome OS, o čemž se spekuluje již několik let. Panasonic by pak mohl použít stejnou kódovou základnu, nebo prostě přejít na úplně jiný softwarový stack.
Port B2G do Blinku je obrovský podnik, ale pokud by se uskutečnil, přispěl by ještě více k monokultuře WebKit/Blink, kterou dnes stále více vidíme na webové platformě Chrome, Safari, Opera, Samsung Internet, Edge a Brave.
Pokud se Opera i Microsoft vzdaly vlastních prohlížečových enginů ve prospěch budování prohlížečů založených na Chromiu, má Mozilla skutečně poslední alternativní implementaci webové platformy. To je nesmírně důležité, protože bez více interoperabilních implementací nemohou existovat žádné webové standardy.
V současné době probíhají snahy Mozilly zaměřit se na nové platformy založené na Androidu s aplikacemi prohlížeče Gecko na FireTV, Amazon Echo Show a náhlavních soupravách VR a také na specializované prohlížeče určené pro rozvíjející se trhy. Ale i když se tempo poklesu tržního podílu Firefoxu v poslední době zpomaluje, konkurence se sbližuje s kódovou základnou Chromium a celkový tržní podíl Mozilly se stále zmenšuje, budoucnost Gecka a rozmanitosti a zdraví webové platformy vypadá poněkud pochmurně.
Závěry
Od chvíle, kdy Mozilla ukončila výrobu Firefox OS, si zdrojový kód B2G našel cestu do překvapivého množství komerčních produktů a nyní tvoří základ třetího největšího a nejrychleji rostoucího mobilního operačního systému na světě. Tato zařízení však v současné době používají zastaralé verze Gecka, používají uzamčené obchody s balíčkovými aplikacemi, jsou vyvíjena za zavřenými dveřmi a pravděpodobně nejsou skvělou vizitkou otevřeného webu tak, jak byl B2G původně zamýšlen.
Nemyslím si nutně, že by chytré funkční telefony a chytré televizory byly pro Mozillu velkým úspěchem, kdyby se těmito směry produktů s Firefox OS sama vydala. Tyto formální faktory také nejsou nutně tou nejlepší ukázkou možností otevřeného webu. Nečekané pokračující dědictví B2G však slouží k tomu, aby ukázalo, jak velká hodnota stále existuje v tom, co se ukázalo být velmi všestrannou a škálovatelnou platformou.
Od low-endových telefonů za 7 dolarů s maličkými 2. generací až po telefony za 7 dolarů.4″ obrazovkami až po špičkové televizory za 17 000 dolarů se 77″ obrazovkami s rozlišením 4K se B2G stále daří.
Z chytrého funkčního telefonu se stal chytrý televizor. Zdroje: KaiOS Technologies & Panasonic
Podle mého osobního názoru by Mozilla měla vážně uvažovat o spolupráci s KaiOS Technologies a znovu zavést vrstvu widgetů Gonk do mozilla-central a znovu získat část vlastnictví nad kódovou základnou B2G. KaiOS by pak mohl používat zeštíhlenou architekturu B2G s lokálními systémovými službami, jak bylo v plánu u projektu B2G Transition, a přijmout moderní webové standardy pro instalovatelné webové aplikace.
To by společnosti KaiOS umožnilo pokračovat v provozování aktuální verze Gecka na milionech zařízení namísto přechodu na Blink, což by mnoho jejich zaměstnanců a partnerů mohlo ve skutečnosti preferovat, a mohlo by to významně přispět k rozmanitosti a zdraví webu. Domnívám se také, že by to mohlo otevřít obrovské budoucí příležitosti pro nové oblasti produktů i pro Mozillu.
V současné době se objevují nové tvarové faktory, jako jsou chytré displeje (Amazon Echo Show, Lenovo Smart Display, Google Home Hub) a hybridní zařízení typu tablet (Pixel Slate, ASUS Chromebook Flip), které by se mohly skvěle hodit pro B2G a otevřený web.
Lenovo Smart Display. Zdroj: ČTK, s. r. o: Stacey o IoT
Pixel Slate. Zdroj: ČTK:
Příklad chytré displeje by mohly být ideálním domovem pro hlasového důvěryhodného osobního agenta, který by byl v souladu s novou tříletou strategií Mozilly. Zatímco první produkty pro chytré displeje jsou postaveny na platformě Android Things společnosti Google a to by mohla být možnost i pro Mozillu, i samotný Google použil Google Cast pro svůj vlastní produkt Google Home Hub, což je lehčí technologický stack mnohem podobnější B2G. B2G by mohla Mozille a jejím partnerům poskytnout výhodu na tomto trhu díky platformě, kterou by Google tolik nekontroloval.
Mohly by existovat i další případy využití B2G v náhlavních soupravách VR, chytré domácnosti a nespočtu připojených zařízení, o kterých se nám teprve bude zdát.
Osobně bych byl rád, kdyby Mozilla vystoupila z komfortní zóny, do které se, jak se obávám, v posledních letech stáhla, a dodávala prohlížeče Firefox na cizích platformách, kde je web vždy občanem druhé kategorie. Rád bych viděl nějaké nové velké sázky na produkty a partnerství, kde bude webové platformě opět umožněno zaujmout hlavní roli, kde Mozilla nebude omezována pravidly jiných platforem.
The Web is the Platform, MWC 2012. Zdroj: ČTK, 2012, č. 1, s. 1: Madhava Enros
Web je platforma. Dovolme mu zazářit.
Navigace pro příspěvek