• V úterý 13. srpna je Mezinárodní den leváků.
• Přibližně 10 % populace jsou leváci.
• V průběhu let vzniklo několik teorií o tom, proč někteří lidé upřednostňují levou ruku.
• Studie zveřejněná v loňském roce zjistila, že pravorukost nebo levorukost nemusí mít nic společného s mozkem – místo toho by mohla být určena aktivitou genů v míše, když jste v děloze.
• Navštivte domovskou stránku Business Insider, kde najdete další příběhy.

S leváky se v historii ne vždy zacházelo dobře. Byli pronásledováni pro své dispozice, byli označováni za zlé – nebo dokonce za čarodějnice – přestože tvoří asi 10 % populace. Ve skutečnosti slovo „zlověstný“ pochází od slova „levý“ nebo „levá ruka“.

V průběhu desetiletí se objevilo několik teorií o tom, proč jsou někteří lidé leváci, včetně zastaralé představy, že to má něco společného s matkami, které jsou v těhotenství ve stresu.

Záleží na míše – ne na mozku

Výzkumy od 80. let 20. století zjistily, že naše preference levé nebo pravé ruky je s největší pravděpodobností určena ještě před narozením – ultrazvukové vyšetření naznačuje, že již v osmém týdnu těhotenství. Od 13. týdne v děloze mají děti tendenci cucat si buď pravý, nebo levý palec.

Dříve se mělo za to, že genetické rozdíly mezi levou a pravou mozkovou hemisférou určují, zda je někdo levák, nebo pravák. Studie publikovaná v loňském roce v časopise eLife však zjistila, že odpověď by mohla ležet v míše.

Výzkum – jehož autory byli Sebastian Ocklenburg, Judith Schmitzová a Onur Gunturkun z Ruhr University Bochum spolu s dalšími kolegy z Nizozemska a Jihoafrické republiky – zjistil, že aktivita genů v míše je v děloze asymetrická a mohla by být příčinou toho, že člověk je levák nebo pravák.

Pohyby rukou a paží začínají v mozku, v oblasti zvané motorická kůra, která vysílá signál do míchy, jenž je převeden na pohyb. Vědci zjistili, že zatímco plod roste v děloze, přibližně do 15. týdne, motorická kůra a mícha ještě nejsou propojeny, ale pravorukost či levorukost je již určena.

PATRICK BP/

Jinými slovy, plod může zahájit pohyby a vybrat si oblíbenou ruku ještě předtím, než mozek začne ovládat tělo.

Pro studii tohoto poznatku vědci analyzovali expresi genů v míše v osmém až dvanáctém týdnu těhotenství. Zjistili významné rozdíly v levém a pravém segmentu míchy, které ovládají pohyby rukou a nohou.

Dospěli k závěru, že asymetrická povaha míchy by mohla být způsobena něčím, čemu se říká epigenetika, neboli tím, jak jsou organismy ovlivňovány změnami v jejich genové expresi, a ne geny samotnými. Tyto změny jsou často způsobeny vlivy prostředí a mohou mít vliv na to, jak dítě roste.

Tyto rozdíly v expresi genů by mohly ovlivňovat pravou a levou část míchy odlišně, což vede ke vzniku leváků a praváků.

Proč jsou tedy leváci tak vzácní?

Na tuto otázku se vědci snaží odpovědět již dlouho.

V roce 2012 vyvinuli vědci z Northwestern University matematický model, který ukazuje, že procento leváků je výsledkem lidské evoluce – konkrétně rovnováhy mezi kooperací a konkurencí.

Jinými slovy, domnívali se, že ačkoli základem pro pravorukost či levorukost může být genetika, může existovat sociální faktor, který vysvětluje, proč je tento poměr tak vysoký.

„Čím je zvíře sociálnější – kde je vysoce ceněna spolupráce – tím více bude celková populace inklinovat k jedné straně,“ řekl pro LiveScience Daniel Abrams, odborný asistent na McCormick School of Engineering and Applied Science, který se podílel na vývoji modelu.

„Nejdůležitějším faktorem pro efektivní společnost je vysoká míra spolupráce,“ dodal. „U lidí to vyústilo ve většinu praváků.“

Jinými slovy, možná jsme se z nějakého důvodu vyvinuli tak, že upřednostňujeme praváky, takže každý, kdo se od toho odchýlil, mohl být podmíněn tím, aby navzdory svým genetickým predispozicím používal především tuto ruku.

Judith Schmitzová, jedna z autorek nové studie, pro Business Insider uvedla, že studie dvojčat ukázaly, že podíl genetiky na pravorukosti je asi 25 %.

Nová studie nemohla vysvětlit většinu pravorukých, ale Schmitzová vysvětlila, že výzkum ptáků může ukázat, jak genetika a prostředí mohou být příčinou.

Přečtěte si více: U slepic a holubů určuje polohu ve vejci před vylíhnutím genetický faktor – embryo je stočeno tak, že pravé oko je obráceno k poloprůhledné vaječné skořápce, zatímco levé oko je zakryto vlastním tělem embrya,“ řekla.

„Pravé oko je tedy před vylíhnutím stimulováno světlem, zatímco levé je většinou světla zbaveno. Tato kombinace genetických faktorů a faktorů prostředí (světlo) vyvolává zrakovou asymetrii – holubi a kuřata jsou lepší ve zrakovém rozlišování, kategorizaci a zapamatování zrakových vzorů pravým okem než levým. Pokud jsou kuřecí nebo holubí vejce inkubována ve tmě, je rozvoji této asymetrie zabráněno.“

Proč jsou lidé přesně leváci, je stále tak trochu záhadou – částečně proto, že leváci jsou podle odborníků často vyloučeni z vědeckého výzkumu – a je těžké předpovědět, zda bude dítě po narození levák nebo pravák.

Jediné, co však víme, je, že neurologické rozdíly mezi leváky a praváky jsou malé a předpokládané behaviorální nebo psychologické rozdíly byly z velké části vyvráceny.

.