Běsnící polemika o konzumaci masa a potírání nelegálních jatek v srdci hinduismu rezonovala stovky kilometrů daleko v Arunáčalpradéši během středečního setkání 14. dalajlamy s místními elitami.
Má být v Indii problémem stravovací návyk a podporuje buddhismus, náboženství vyznávající mír a nenásilí, nevegetariánství? V odpovědi na tuto otázku jedné ženy dalajlama citoval srílanského mnicha, s nímž se před lety setkal, a řekl, že buddhisté nejsou ani vegetariáni, ani nevegetariáni.
„Ale je v pořádku jíst maso mrtvých zvířat, ne těch, která byla zabita nebo úmyslně zabita pro maso,“ řekl. Komentáře přicházejí několik dní poté, co byl v Rádžasthánu zabit muž strážci krav, a po probíhajícím tažení proti nelegálním jatkám v Uttarpradéši, které se podle mnoha prodejců masa zaměřuje na obchody vlastněné muslimy.
Dalajlama přijel do Bomdily, sídla okresu Západní Kameng v Arunáčalpradéši, navzdory silným čínským námitkám 4. dubna a své turné zakončí 12. dubna v Tawangu.
81letý duchovní vůdce upozornil, že mnozí v buddhistickém světě jsou vegetariáni, protože věří, že je špatné zabíjet jakékoli zvíře. Dalajlama však není vegetarián. Americký časopis v roce 2010 citoval jednoho z jeho pomocníků, který uvedl, že tibetský duchovní vůdce v exilu balancuje tak, že v Dharamsale dodržuje vegetariánskou stravu a jinde si dává masité pokrmy, když mu je hostitelé nabídnou.
Mnozí buddhisté v okresech Tawang a Západní Kameng v severozápadním Arunáčalpradéši jsou vegetariáni, ale někteří jedí maso jaka, vysokohorského skotu, které buddhisté považují za posvátné.
„Jedlíci jačího masa si však dávají záležet, aby sami zvířata nezabíjeli. Příležitostně si na tuto práci najímají lidi z jiných komunit,“ řekl jeden z místních výzkumníků jaků.
Indie je nejlepší zemí pro udržení náboženské harmonie
Ve světě, který směřuje k většinové, sektářské a diktátorské vládě, je podle dalajlamy Indie stále nejlepší zemí pro udržení náboženské harmonie a tolerance. „Náboženská harmonie je velmi důležitá v době, kdy chybí smysl pro odpovědnost. Ale navzdory negacím je to v Indii, nejlidnatější demokratické zemi, možné. Tato země ukazovala cestu po tisíce let,“ řekl.
Vyznavač větší interakce mezi stoupenci různých náboženství dalajlama řekl, že víra není nutností k tomu, aby se člověk stal dobrým člověkem.
„Papež František jednou řekl, že je lepší být nevěřící než hloupý křesťan. Stejně tak je lepší být milým nevěřícím než hloupým buddhistou,“ řekl a dodal, že velké oblasti na Zemi pohlcují vnitronáboženské konflikty. „Šíitsko-sunnitský konflikt od Sýrie po Pákistán nabývá nebezpečných rozměrů, stejně jako v nedávné minulosti protestantsko-katolické spory. Politické vraždy znepokojují i tibetské buddhisty,“ řekl dalajlama.
Náboženství by podle něj mělo být o laskavosti bez složitého filozofování. „Mým náboženstvím je laskavost. Všechna náboženství mají vážný prostor pro podporu harmonie.“
Duchovní vůdce také řekl, že ho znepokojuje terorismus ve jménu náboženství.
„Hodně slyšíme o muslimských teroristech a v poslední době i o buddhistických teroristech (Myanmar). Jakmile se však někdo oddává terorismu, přestává být muslimem nebo buddhistou. Když se nad tím zamyslím, čínští představitelé mě také označují za teroristu,“ řekl.“
Propagujte sanskrt
Prosazování sanskrtu vládou Naréndry Módího našlo podporu u dalajlámy.
„Za 58 let života v této zemi mám hlubokou úctu ke staroindickým znalostem. Indové by měli věnovat více pozornosti starověkému vědění a bohaté tradici sanskrtu,“ řekl.
Tibetština je sanskrtu nejbližší, oba jazyky jsou ideální pro snadné vysvětlování filozofie a duchovnosti, řekl. „Z politické role v tibetských záležitostech jsem odešel v roce 2011 a od té doby se soustředím na zachování tibetské kultury a jazyka,“ řekl dalajlama.
Indie, starší civilizace, by měla podobně respektovat a pěstovat sanskrtskou tradici, domníval se.