Téměř dva roky poté, co zatčení podezřelého vraha z Golden State oživilo forenzní analýzu DNA, někteří státní zákonodárci po celé zemi usilují o zastavení nebo omezení policejního vyhledávání v databázích genetických kódů.

Jiní zákonodárci mezitím chtějí policii ještě více usnadnit používání této techniky, známé jako vyšetřovací genetická genealogie, k dopadení zločinců.

Policie po celých Spojených státech, inspirovaná dopadením údajného vraha ze Zlatého státu, nahrává DNA z místa činu do databáze GEDmatch a dalších databází, kde mohou kupující genetických testovacích sad od společností, jako jsou 23andMe a Ancestry, sdílet svou DNA v naději na nalezení dávno ztracených příbuzných.

Došlo k zatčení v desítkách případů – v mnoha případech, které byly považovány za odložené. Zastánci této praxe vyzdvihují možnost najít lidi, kteří spáchali hrozné zločiny, a očistit ty, kteří je nespáchali.

„Jsem stoprocentně přesvědčena, že DNA je nejlepším nástrojem, který kdy byl dán orgánům činným v trestním řízení k nalezení pravdy, ať už je jakákoli,“ řekla Anne Marie Schubertová, nezávislá okresní prokurátorka okresu Sacramento v Kalifornii, kde byl zatčen podezřelý Golden State Killer.

Používání databází DNA orgány činnými v trestním řízení však otevřelo další frontu v rostoucí bitvě o digitální soukromí. Měly by mít třetí strany – v tomto případě policie – přístup k osobním údajům, které lidé vytvářejí pomocí spotřebitelských technologií? A měli by vyšetřovatelé mít možnost používat tuto techniku k řešení všech trestných činů, nebo jen těch nejnásilnějších?“

Američané jsou podle nedávno zveřejněné studie Pew Research Center rozděleni v názoru na to, zda by policie měla při řešení zločinů používat vyšetřovací genetickou genealogii. (Pew Charitable Trusts financuje toto centrum a časopis Stateline.) V červnovém průzkumu mezi více než 4 200 dospělými Američany 48 % respondentů uvedlo, že souhlasí s tím, aby společnosti provádějící testy DNA poskytovaly policii genetické údaje svých zákazníků. Třetina uvedla, že je to nepřijatelné, a 18 % si nebylo jisto.

„To, co máme nyní, můžeme nazvat Divokým západem. Na zemi neexistuje mnoho pravidel,“ řekla v rozhovoru Natalie Ramová, docentka práva na Marylandské univerzitě. „Státní zákonodárné sbory jsou jedním z nejvhodnějších orgánů, které se mohou zapojit do tvorby pravidel v této oblasti.“

V letošním roce začínají zákonodárci právě s touto činností.

Nick Otto/The Washington Post via Getty Images

Zástupce státu Utah předložil návrh zákona, který by policii zakázal genetické vyhledávání. Zákonodárce z Marylandu představil návrh zákona, který má prohlídky regulovat – poté, co loni neuspěl návrh na jejich zákaz. V New Yorku navrhl senátor státu politiku, která by tyto prohlídky umožňovala. Návrh státu Washington by umožnil pouze vyhledávání vyžádané na základě platného právního postupu.

Tři společnosti zabývající se testováním přímo u spotřebitelů vytvořily koalici a lobbují v Kongresu za federální dohled, který by omezil přístup policie do jejich databází a chránil soukromí spotřebitelů.

Schubertová vyjádřila skepsi k tomu, že se objevují legislativní návrhy.

„Pokud se nad tím chtějí pozastavit, je to v pořádku, pokud pochopí, co to je, jak to funguje a co to dělá a nedělá,“ řekla. „Neměly by to být závody o to, kdo to první zakáže nebo naopak.“

Jak to funguje

Muž obviněný z vraždy v Golden State, Joseph James DeAngelo, byl zatčen poté, co vyšetřovatelé nahráli DNA z místa činu do online genealogické databáze GEDmatch, částečně ji přiřadili k jeho praprapraprarodičům, sestavili rodokmeny příbuzných a nakonec ji vystopovali až k němu. Policie získala tajné vzorky DeAngelovy DNA, aby shodu potvrdila.

Po DeAngelově zatčení založil Schubert s několika dalšími osobnostmi z oblasti prosazování práva neziskovou organizaci s názvem Institut pro DNA spravedlnost. Jejich cílem je vzdělávat veřejnost v oblasti vyšetřovací genetické genealogie. A vyzývají lidi, aby nahrávali svou DNA do GEDmatch nebo FamilyTreeDNA, další otevřené databáze, a pomohli tak policii.

Schubert řekl, že policie nemá zákulisní, neomezený přístup k nahlížení do databází DNA, přestože si to mnozí lidé myslí. Místo toho vyšetřovatelé nahrají profil DNA a dostanou seznam shod a částečných shod jako běžný uživatel, uvedla v rozhovoru.

Zbytek je tradiční policejní práce: pomocí stop se zúží shoda na osobu, která odpovídá popisu podezřelého, odebere se skrytý vzorek a porovná se s profilem DNA z místa činu.

„Je to směs vědy a tradičního vymáhání práva,“ řekla.“

Podle zprávy časopisu Science podstoupilo do začátku roku 2018 testování DNA přímo u spotřebitelů více než 15 milionů lidí na celém světě. Výzkumníci odhadli, že 60 % vyhledávání v databázi se 3 miliony obyvatel USA evropského původu by mohlo vést k nalezení třetího bratrance nebo bližší shody.

Do konce roku 2019 byla databáze GEDmatch použita k vyřešení nejméně 70 násilných trestných činů v USA. Společnost Verogen, která se zabývá forenzní genomikou, koupila GEDmatch v prosinci a uvedla, že využívání její databáze jako nástroje pro boj se zločinem – pro lidi, kteří sdílejí DNA a souhlasí s policejním vyhledáváním – bude pokračovat.

Forenzní společnost Parabon Nanolabs se od května 2018, kdy začala nabízet službu genetické genealogie orgánům činným v trestním řízení, opírala o veřejné databáze, jako je GEDmatch, při identifikaci 83 podezřelých z trestných činů a 11 obětí vražd, uvedla Paula Armentrout, viceprezidentka společnosti, v e-mailu. Společnost účtuje orgánům činným v trestním řízení 1 500 dolarů za zpracování DNA a dalších 3 500 dolarů za čas věnovaný genealogickému výzkumu.

GEDmatch čelil loni kritice, když vyšetřování BuzzFeed odhalilo, že společnost umožnila policii nahrát profil DNA pro vyšetřování útoku s přitěžujícími okolnostmi. Webová stránka, kterou založil amatérský uživatel DNA, dříve omezovala policejní vyhledávání na případy vražd a znásilnění. GEDmatch změnil svou politiku tak, že uživatelé museli souhlasit s vyhledáváním u orgánů činných v trestním řízení.

Podle mluvčí společnosti Verogen Kim Mohr má na GEDmatch profil asi 1,4 milionu lidí a více než 200 000 z nich souhlasilo s vyhledáváním své DNA u orgánů činných v trestním řízení.

„Podporujeme zodpovědné využívání spotřebitelských genetických databází orgány činnými v trestním řízení a nebyli bychom pro legislativu, která by zakazovala takové vyhledávání lidí, kteří k tomu dali souhlas,“ uvedla Mohrová v e-mailu.

Debata o ochraně soukromí

Návrh zákona v Utahu by zakázal donucovacím orgánům provádět genetické vyhledávání ve spotřebitelských databázích. Předkladatel návrhu, republikánský poslanec státu Utah Craig Hall, nebyl k dispozici pro rozhovor.

Michael Melendez, politický ředitel Libertas Institute, volnotržního think tanku se sídlem v Lehi ve státě Utah, který Hallovi pomáhal návrh zákona vypracovat, však uvedl, že tradiční modely souhlasu a soudního příkazu se na databáze DNA nevztahují.

„Neuvidíte soudní příkaz pro celé město, který by zaklepal na dveře a prohledal dům každého člověka,“ řekl Melendez. „Ve stejném smyslu u digitální databáze DNA nevěříme, že můžete přijít a jen tak získat příkaz k hromadné prohlídce.“

Ale Utah Cold Case Coalition, tři roky stará nezisková organizace, která pomáhá lidem pátrat po odložených případech a zasazuje se o genetické genealogické vyhledávání, je proti návrhu zákona.

Ředitelka skupiny, advokátka Karra Porterová, ji založila poté, co ji o pomoc požádala rodina šestileté Rosie Tapiaové, která byla v roce 1995 znásilněna a zavražděna. (Případ zůstává nevyřešen.)

Za několik měsíců plánuje skupina Porterové otevřít laboratoř s názvem Intermountain Forensics v Salt Lake City a poskytovat bezplatné testy DNA včetně genetických genealogických testů pro orgány činné v trestním řízení, uvedla Porterová.

I kdyby se Hallův návrh zákona, který je ve výboru, stal zákonem, Porterová uvedla, že její laboratoř bude v pořádku: Laboratoř již má potenciální klienty z jiných států. Dodala však: „Pokud tento návrh zákona projde, budeme mít v našem státě spoustu nevyřešených znásilnění a vražd.“

Ramová, marylandská profesorka, uznává, že databáze DNA jsou pro policii užitečné. Otázkou podle ní je, zda výhody pro vyšetřování převáží nad ohrožením soukromí lidí.

„Není pochyb o tom, že orgány činné v trestním řízení by mohly vyřešit více trestných činů, kdyby měly neustále přístup k většímu počtu lidí,“ řekla Ramová. „Soukromí je základní lidské dobro. Je nezbytné pro lidský rozkvět a svobodu.“

Ram svědčil na podporu návrhu zákona o zákazu genetického vyhledávání, který loni navrhl marylandský zákonodárce. Návrh zákona byl zamítnut ve výboru.

Tentýž zákonodárce, demokratický senátor státu Charles Sydnor III, předložil na tomto zasedání nový návrh zákona, který má vyhledávání naopak regulovat. Opatření by omezilo využívání genetických genealogických databází orgány činnými v trestním řízení na případy trestných činů včetně vražd, znásilnění a vloupání.

„Nikdy jsem se na to nedíval z tohoto hlediska, na lidi, kteří spáchali násilné trestné činy,“ řekl Sydnor v rozhovoru. „Je to špičková věc. Všichni se na to snažíme přijít.“

V New Yorku senátor opět navrhuje politiku, která by umožňovala prohlídky v případech násilných trestných činů, kdy „byly vyčerpány všechny ostatní vyšetřovací stopy“. Státní zákon umožňuje policii provádět ve státní databázi DNA pouze tzv. rodinné vyhledávání neboli vyhledávání částečné shody DNA.

„Když slyším o velkých zločinech, které byly vyřešeny v jiných státech, a naši policisté nemají stejné možnosti,“ řekl republikánský senátor Phil Boyle, „chci se ujistit, že newyorští policisté mají všechny potřebné nástroje.“

Návrh zákona státu Washington je podobný, ale je zaměřen na spotřebitelské společnosti. Návrh zákona, který předložila demokratka Shelley Klobaová, státní poslankyně, by vyžadoval, aby společnosti provádějící genetické testování přímo pro spotřebitele dodržovaly právní postup před poskytnutím genetických informací orgánům činným v trestním řízení bez souhlasu zákazníka.

Mohli by federálové začít jako první?

Návrhy na vymezení toho, kdy může policie používat vyhledávání DNA, se alespoň částečně shodují s federální legislativou, kterou podporuje trojice velkých hráčů na poli DNA – společnosti Ancestry, 23andMe a Helix.

Tyto společnosti vytvořily skupinu nazvanou Koalice pro ochranu genetických údajů, aby prosadily požadavek, že policie musí při prohledávání spotřebitelských databází postupovat podle „platného právního postupu“, jako je soudní příkaz nebo povolení, uvedl výkonný ředitel koalice Steve Haro, který je zároveň ředitelem lobbistické firmy Mehlman Castagnetti Rosen & Thomas ve Washingtonu, která koalici vede.

Podle svých zásad ochrany osobních údajů tyto tři společnosti blokují prohledávání ze strany orgánů činných v trestním řízení, pokud to není vyžadováno zákonem.

V praxi však ani zákonný práh nestačí: „Tyto společnosti vyčerpají všechna zákonná opatření, aby zajistily ochranu soukromí svých zákazníků,“ řekl Haro.

Například společnost Ancestry loni obdržela příkaz k přístupu do své databáze, ale podle své zprávy o transparentnosti příkaz napadla z jurisdikčních důvodů a informace neposkytla.

„U něčeho tak důležitého, jako je soukromí spotřebitelů,“ řekl Haro, „si to zaslouží, aby se to řešilo na federální úrovni jedním komplexním právním předpisem.“

Koalice se podle zveřejněných záznamů zaregistrovala k lobbování u členů Kongresu přibližně před rokem.

Ministerstvo spravedlnosti USA vydalo v září prozatímní politiku pro orgány činné v trestním řízení využívající forenzní genetickou genealogii:

Osmistránkové zásady stanovují způsobilost případu (násilný trestný čin bez shody ve federální databázi DNA CODIS nebo neidentifikované lidské ostatky). Vyžaduje také, aby se práce prováděla ve speciální laboratoři. Konečné znění pokynů se očekává v letošním roce.

Ale zařazení řádku – v jakýchkoli zásadách – pro použití „v krajním případě“ stále ponechává velký prostor pro výklad, uvedl David Kaye, emeritní profesor práva na Penn State University, který píše o přípustnosti vědeckých důkazů u soudu.

„Je politicky přitažlivé říci: ‚Použiji to jen jako poslední možnost‘,“ řekl v rozhovoru. „Jde o to, že vám stále zbývá říci, jaké případy do toho spadají.“

Politika ministerstva spravedlnosti je „přinejmenším lepší než nic“, řekl Christopher Slobogin, ředitel programu trestního soudnictví na Vanderbilt Law School. Ten se čtvrtým dodatkem a otázkami ochrany soukromí zabývá již 30 let.

Kromě několika případů týkajících se soukromí neexistuje mnoho soudních rozhodnutí, která by se přímo týkala genetické genealogie, řekl Slobogin. Mohla by však přijít, protože databází DNA přibývá a přibývá i zatčení souvisejících s genetickou genealogií. Myslí si, že nejlepším vodítkem budou parametry stanovené soudy a doplněné o státní legislativu.

„Je možné, že nakonec by mělo platit stejné pravidlo v celé zemi,“ řekl Slobogin. „Zároveň je však možná trochu předčasné vtrhnout do toho s federálním zákonem.“

„To je důvod, proč máme 50 států,“ dodal. „Můžeme trochu experimentovat.“

„To je důvod, proč můžeme trochu experimentovat.