V roce 2013 zveřejnil počítačový expert a bývalý systémový administrátor CIA Edward Snowden v tisku důvěrné vládní dokumenty o existenci vládních sledovacích programů. Podle mnoha právních expertů i americké vlády svým jednáním porušil zákon o špionáži z roku 1917, který označil únik státního tajemství za čin vlastizrady. Přestože však Snowden porušil zákon, argumentoval tím, že měl morální povinnost jednat. Svůj „whistleblowing“ zdůvodnil tím, že měl povinnost „informovat veřejnost o tom, co se děje v jejím jménu a co se děje proti ní“. Podle Snowdena bylo třeba odhalit porušování soukromí ze strany vlády bez ohledu na zákonnost.

Mnozí se Snowdenem souhlasili. Jesselyn Radacková z Government Accountability Project hájila jeho jednání jako etické a tvrdila, že jednal z pocitu veřejného blaha. Radacková řekla: „Snowden možná porušil dohodu o utajení, což není přísaha věrnosti, ale smlouva, a to méně důležitá než společenská smlouva, kterou má demokracie se svými občany.“ Jiní argumentovali, že i kdyby se právně provinil, eticky se neprovinil, protože samotný zákon byl nespravedlivý a protiústavní.

Generální prokurátor Spojených států Eric Holder nepovažoval Snowdenovo zdůvodnění za přesvědčivé. Holder prohlásil: „Porušil zákon. Způsobil škodu naší národní bezpečnosti a myslím, že za své činy musí nést odpovědnost.“

Žurnalisté byli ohledně etických důsledků Snowdenova jednání rozporuplní. Redakční rada deníku The New York Times uvedla: „Možná se dopustil trestného činu…, ale prokázal své zemi velkou službu“. Ed Morrissey ve svém článku ve stejných novinách tvrdil, že Snowden není hrdina, ale zločinec: Snowden se rozhodl porušit zákon tím, že „vyzradil informace o svém chování, místo aby je oznámil legální cestou“. Podle Morrisseyho by měl být Snowden za své činy trestně stíhán a argumentoval tím, že svým jednáním porušil zákon, „jehož cílem je udržet legitimní národně-bezpečnostní data a majetek v bezpečí před našimi nepřáteli; jeho cílem je udržet Američany v bezpečí.“
bezpečí.“

Otázky k diskusi

Bibliografie