ZÁVĚREČNÝ POHLED NA HNĚV

Hněv, stejně jako všechny emoce, není ani dobrý, ani špatný. Je to jen pocit jako všechny ostatní pocity. Dostalo se mu však špatné pověsti. Lidé zapomínají, že to není hněv, co je dostává do problémů, ale to, jak člověk o tomto pocitu přemýšlí a jak s ním zachází, se může stát problémem.

Když lidé přemýšlejí o hněvu, není neobvyklé, že o něm přemýšlejí, až když se stane výbušným. Není však neobvyklé, že lidé pocity hněvu internalizují nebo zakrývají pod nánosy jiných pocitů, jako jsou deprese, úzkost, strach a zděšení. Obávají se, že kdyby se dostali do kontaktu se svým hněvem, ztratili by nad ním kontrolu. Výsledkem je, že se nakonec navenek jeví úplně jinak, než co se děje pod povrchem, Následuje několik návrhů, jak se vypořádat s těmito dlouhotrvajícími pocity hněvu, které mohou doutnat pod povrchem.

Různé způsoby, jak se vypořádat s hněvem, které mohou být užitečné

  1. Začněte tím, že si uvědomíte, kdy vám v dospívání bylo sdělováno, že pocity hněvu není dovoleno cítit nebo vyjadřovat.
  2. Využijte svůj pocit jako budíček, který vám poskytuje příležitost prozkoumat, co se ve vás skutečně děje.
  3. Uvědomte si, že vyhýbání se konfliktům za každou cenu má za následek, že na to doplácíte.
  4. Vězte, že ať už svůj hněv držíte v sobě, nebo ho výbušně vypouštíte, ani jedno z toho dlouhodobě nefunguje. Teprve když si to plně uvědomíte, můžete prozkoumat jakoukoli roli, kterou můžete hrát ve své reakci. Při rozpoznání toho, jak ke konfliktu přispíváte, vám může poskytnout příležitost reagovat jinak.
  5. Vězte, že hněvivé pocity nemusí nutně skončit reakcí boj/útěk, ale mohou být někde uprostřed.
  6. Soustřeďte se na to, abyste při jednání s druhými byli aktivní, nikoli reaktivní.
  7. Být aktivní znamená nejprve si uvědomit vlastní přání a potřeby. Dále je třeba mít odvahu tyto potřeby vyjádřit a zároveň respektovat potřeby a přání osoby, se kterou můžete být v konfliktu. Nakonec musíte být ochotni s druhou osobou vyjednávat a dosáhnout kompromisu, jehož výsledkem snad bude spravedlivé řešení.
  8. Pokud ke spravedlivému řešení nedojde, musíte převzít odpovědnost za to, že se o sebe dobře postaráte. To může znamenat přijmout to, co je, emocionálně se odpoutat a pokračovat ve svém životě.
  9. Emocionální posun je důležitý, i když se rozhodnete zůstat v situaci nebo vztahu, který vás frustruje. V konečném důsledku jste za své štěstí zodpovědní vy sami. Převzetí kontroly nad svým životem namísto toho, abyste se nechali ovládat jinými věcmi nebo jinými lidmi, vede k tomu, že se stanete pánem svého osudu.
  10. Uvědomte si, že náš hněv může být obranou proti jiným, hlubším pocitům, které si možná nepřipouštíte ani sami před sebou. Rozpoznání a přiznání si těchto jiných pocitů může vést k tomu, že se svým hněvem budete zacházet jinak.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.