Elizabeth Vargasová prokázala odvahu a sílu, když se v posledních sedmi letech svěřovala se svým bojem s alkoholismem a úzkostmi – nejnověji v novém podcastu Heart of the Matter With Elizabeth Vargas – a zdá se, že je to velkorysé vzhledem k tomu, že k veřejnému odhalení své závislosti byla v první řadě dotlačena.

„To rozhodnutí zveřejnit to jsem neudělala já, ale někdo jiný,“ říká držitelka ceny Emmy v rozhovoru pro Yahoo Entertainment. „Byla jsem v léčebně, kde jsem dostávala pomoc,“ v roce 2013, kdy byla spolukomentátorkou pořadu 20/20 na ABC News a soukromě bojovala, „a někdo zavolal do New York Post a New York Daily News a řekl novinářům, kde jsem a co řeším. Volali mi na odvykačku. Byla jsem nucena vydat veřejné prohlášení z léčebny. Bylo to neuvěřitelně stresující. Bylo to velmi, velmi rozrušující.“

Pokračuje: „Je to zajímavé – někdo se mě zeptal: ‚Napsala byste tu knihu? Poskytla bys ty rozhovory, kdyby ten příběh nebyl podstrčený?“. A já nevím, jestli bych to udělala… Protože to období vystřízlivění pro mě bylo nejtěžší v celém mém životě – a přál bych si, abych měl možnost to udělat v soukromí. To mi bylo odebráno. Ale hrajte s kartami, které máte rozdané. Bylo to zveřejněno. Cítil jsem se tak sám, tak izolovaný a tak zahanbený. Myslela jsem si:

Osmapadesátiletá Vargasová od té doby pouští vzduch ven – mimo jiné i díky své knize Mezi nádechy, která se stala bestsellerem New York Times: A Memoir of Panic and Addiction (Vzpomínky na paniku a závislost) z roku 2016 a nyní i tímto podcastem s neziskovou organizací Partnership to End Addiction (Partnerství pro ukončení závislosti), v jejímž představenstvu zasedá. V něm tato zkušená zpravodajka, která v roce 2018 po více než dvaceti letech opustila televizi ABC News a začala moderovat pořad A&E Investigates, hovoří s lidmi o jejich cestách za závislostí. Mezi první hosty patří bývalý hráč NBA Chris Herren, Beautiful Boy:

Je to poutavý poslech, protože, jak říká, „zažila jsem to“ a „nikdy v životě jsem se necítila tak sama, jako když jsem bojovala s alkoholem. Bylo to nejizolovanější a nejosamělejší, co jsem kdy cítila. Jediné, co mi s tím pomohlo, bylo setkávání s dalšími lidmi, kteří prožívali totéž. Takže mám opravdu pocit, že potřebujeme prorazit tu izolaci a osamělost, kterou trpí tolik lidí vedle stresu z jakýchkoli úzkostí nebo depresí, které mohou prožívat – a jakýchkoli návykových látek, ke kterým se mohou obracet, aby se s tím vypořádali. Toto téma mě samozřejmě velmi zajímá. Velmi silně vnímám potřebu snížit stigma a pomoci lidem získat pomoc, protože je to ohromující – méně než 20 procent lidí v této zemi, kteří potřebují pomoc, ji skutečně získá.“

Pandemie samozřejmě vše ještě zhoršila, pokud jde o izolaci a nedostatek možností léčby, které jsou pro průměrného Američana i za těch nejlepších okolností nedostupné.

„Spousta lidí to má těžké,“ uznává Vargas. Existují „miliony Američanů, kteří kvůli COVID zažívají duševní stres – a to je navíc k tomu, co už máme, tedy k epidemii závislosti v této zemi. Mnoho lidí se samo léčí alkoholem a drogami. Prostě jsme opravdu cítili, že největší věc, kterou můžete udělat proti stresu a výzvám v oblasti duševního zdraví, je podělit se o to a mluvit o tom a zjistit, že v tom nejste sami a že ostatní lidé se cítí stejně…. Prostě mám pocit, že je to nejlepší způsob, jak bojovat proti izolaci, kterou lidé pociťují v souvislosti se závislostí, a proti beznaději úzkosti a deprese, které vedou k tolika takzvaným ‚úmrtím ze zoufalství‘ v zemi.“

Její vlastní cesta k závislosti pramení z vyčerpávající úzkosti, která začala v dětství a provázela ji po celý život.

„Brzy jsem se naučila, už jako malá holka v šesti letech, držet svou úzkost v tajnosti,“ říká. „Velmi jsem se za ni styděla, protože to nevypadalo, že by někdo jiný trpěl stejně jako já. Měla jsem obrovské záchvaty paniky. Bylo to opravdu, opravdu těžké.“

Byla „vojenským spratkem“, jehož rodina se každý rok nebo dva stěhovala, a nikdy se jí nedostalo podpory, kterou potřebovala.

„Rodiče věděli, že mám záchvaty paniky, ale nebyli dost sofistikovaní, aby to pochopili. V té době jsme nepomáhali ani veteránům z Vietnamu,“ jako byl její otec, „kteří se vraceli domů s posttraumatickou stresovou poruchou. Dětem veteránů na armádních základnách nikdo nepomáhal,“ říká. „V mém životě nebyl žádný dospělý dost dlouho na to, aby si všiml, že trpím. Zajímalo by mě, jak by můj život vypadal, kdyby existoval terapeut nebo lékař.“

Takže to „tajila“. Ale jak se dozvěděla: „Něco takového v sobě nemůžete držet v láhvi – křičí to o otevření. Nakonec se stane, že se obrátíte k nějaké látce, abyste si ulehčili cestu přes tu strašlivou křičící úzkost.“

To se stalo v jejích 20 letech, kdy začala užívat alkohol, aby se zbavila úzkosti. Sklenka vína se však brzy změnila v láhev, i když její kariérní úspěchy rostly a ona se objevovala, vždy tak uhlazená a profesionální, v pořadech Good Morning America a World News Tonight.

„Statistiky ukazují, že 60 procent žen, které jsou alkoholičky, trpí také úzkostí,“ říká Vargasová. „Po desetiletí jsem víno používala k uklidnění a zmírnění této úzkosti. To byla červená vlajka, kterou jsem ignorovala. Nepila jsem alkoholické nápoje, cituji, bez uvozovek. Netrpěl jsem žádnými následky. Nepila jsem v takové míře jako na konci,“ když si po recidivě v roce 2014 sáhla na dno.

„Lidé, zejména ženy, se mě neustále ptají: ‚Jak poznám, že mám problém?“ pokračuje. „Jedna z prvních otázek, kterou jim pokládám: ‚Zeptejte se sami sebe, proč pijete. Pokud pijete, abyste něco necítili, je to červený praporek“. Já jsem pil, abych necítil úzkost. Pil jsem, abych se necítil ve stresu. Pil jsem, abych se necítil nejistý… Lidé, kteří vypadají, že mají všechno v pořádku, mohou přesto cítit velkou úzkost a velkou depresi a velkou nejistotu. Pokud pijete, abyste tento pocit odstranili, ještě předtím, než se pití stane skutečným fyzickým problémem ve vašem životě, je to varovné znamení – a je to varovné znamení, které jsem ignorovala.“

Vargasová přiznává, že znamení nehledala – i když je nakonec bylo těžké přehlédnout.

„Částečně mi trvalo, než jsem konečně vyhledala pomoc a přiznala, že jsem alkoholička, protože jsem měla předsudky o tom, co je alkoholik,“ říká. „Říkáme si a předpokládáme nejrůznější věci. ‚Vždyť pije krásné Chardonnay – jak by mohla být alkoholička?‘. Ano, no, já ho každý večer vypiju celou láhev a možná ještě víc. To je problém.“

A na svém základním problému, kterým je úzkost, vůbec nepracovala.

„Byla jsem tak zaneprázdněná tím, že jsem od svého strachu utíkala, že jsem se nikdy neotočila, abych se mu postavila,“ říká. „Ani teď, v dospělosti, moje úzkost zázračně nezmizela. Je rozhodně méně silná, než byla, ale součástí zvládání úzkosti je obrátit se tváří v tvář těmto obavám a pochopit, že jsou to jen pocity a mnohé z těchto obav jsou z věcí, které se nestanou. Už jen to, že jsem si o tom mohla s někým popovídat,“ začínala jako ta malá, vystrašená šestiletá holčička, „by byl úžasný dar.“

Vargasová, matka dvou synů se svým bývalým manželem, proto doufá, že povídání o závislosti v jejím podcastu pomůže ostatním, kteří v této šílené době trpí a chybí jim spojení. I když doufá, že to pomůže i těm, kteří nejsou závislí.

„Nemoc závislosti může zasáhnout kohokoli stejně jako rakovina nebo srdeční choroba,“ říká. „A je to chronické onemocnění, stejně jako cukrovka, které je třeba zvládat – ale my se na to jako společnost takto nedíváme. Panuje netrpělivost: Proč už ti není lépe?“

Vargasová se syny Zachem a Samem:

Sama dobře ví: „Neexistuje ten bod, kdy jdete: Jsem volná jako doma! Jsem hotová! Už na tom nemusím pracovat ani to řídit! Zotavení je něco, s čím se potýkáte denně. Neexistuje nic takového, jako že jste úplně čistí a už na tom nemusíte pracovat.“

Proto dodává: „Musíme být jako společnost mnohem soucitnější, pokud jde o to, jak se k tomuto problému stavíme a jaké předpoklady o této nemoci vytváříme a jak se za ni stydíme a stydíme.“

Poslechněte si nyní Heart of the Matter With Elizabeth Vargas.

Přečtěte si další informace z Yahoo Entertainment:

• Carrie Underwoodová vzpomíná na sladký okamžik karantény s manželem Mikem Fisherem, který potvrdil, že jejich manželství je „pevné“

• Letitia Wrightová chce bojovat po boku Captain Marvel ve zcela…Avengers

• Hvězda seriálu Sopranos Lorraine Bracco hovoří o nejkontroverznější dějové linii seriálu