Naše životní prostředí se neustále mění. Tuto skutečnost nelze popřít. S tím, jak se mění naše životní prostředí, však roste i potřeba stále více si uvědomovat problémy, které ho obklopují. S masivním přílivem přírodních katastrof, obdobími oteplování a ochlazování, různými typy počasí a mnoha dalšími je třeba, aby si lidé uvědomovali, s jakými typy environmentálních problémů se naše planeta potýká.

Globální oteplování se stalo neoddiskutovatelným faktem o našem současném životním prostředí; naše planeta se otepluje a my jsme rozhodně součástí tohoto problému. Není to však jediný environmentální problém, který by nás měl znepokojovat. Po celém světě se lidé denně potýkají s množstvím nových a náročných environmentálních problémů. Některé z nich jsou malé a týkají se jen několika málo ekosystémů, jiné však drasticky mění krajinu toho, co už známe.

Země nebude nadále nabízet svou úrodu jinak než věrným hospodařením. Nemůžeme říkat, že zemi milujeme, a pak podnikat kroky k jejímu zničení pro využití budoucími generacemi.

~ Jan Pavel II

„Problémy životního prostředí jsou definovány jako problémy s planetárními systémy (ovzduší, voda, půda atd.), které vznikly v důsledku lidských zásahů nebo špatného zacházení s planetou“. – Váš slovník

Naše planeta se nachází na pokraji vážné ekologické krize. Současné problémy životního prostředí nás činí zranitelnými vůči katastrofám a tragédiím, a to nyní i v budoucnu.

Jsme ve stavu planetární nouze a problémy životního prostředí se kolem nás hromadí. Pokud nebudeme jednotlivé problémy řešit obezřetně a vážně, jsme jistě odsouzeni ke katastrofě. Současné problémy životního prostředí také vyžadují naléhavou pozornost.

20 hlavních současných problémů životního prostředí

Znečištění

Existuje 7 hlavních druhů znečištění – ovzduší, voda, půda, hluk, radioaktivita, světlo a teplo, a to jsou hlavní příčiny, které ovlivňují naše životní prostředí mnoha způsoby. Všechny tyto typy znečištění jsou vzájemně propojeny a navzájem se ovlivňují. Proto je třeba řešit všechny společně.

Znečištění ovzduší, vody a půdy vyžaduje miliony let, aby se vzpamatovalo. Průmysl a výfukové plyny motorových vozidel jsou znečišťovateli číslo jedna. Těžké kovy, dusičnany a plasty jsou toxiny zodpovědné za znečištění.

Znečištění vody je způsobeno únikem ropy, kyselými dešti, městskými splachy, znečištění ovzduší je způsobeno různými plyny a toxiny vypouštěnými průmyslem a továrnami a spalováním fosilních paliv; znečištění půdy je způsobeno především průmyslovým odpadem, který připravuje půdu o základní živiny.

Degradace půdy

Potravinová bezpečnost v celosvětovém měřítku závisí na faktoru, zda je půda v dobrém stavu pro produkci plodin. Podle odhadů OSN dochází k vážné degradaci přibližně 12 milionů hektarů zemědělské půdy ročně.

Půda se poškozuje z mnoha důvodů. Mezi tyto důvody patří eroze, nadměrná pastva, nadměrné vystavení znečišťujícím látkám, monokulturní výsadba, zhutnění půdy, přeměna využití půdy a mnoho dalších.

V dnešní době existuje celá řada technik ochrany a obnovy půdy, od bezorebného zemědělství přes střídání plodin až po zadržování vody pomocí budování teras.

Globální oteplování

Změny klimatu, jako je globální oteplování, jsou důsledkem lidských činností, například emisí skleníkových plynů. Globální oteplování vede ke zvyšování teploty oceánů a zemského povrchu, což způsobuje přírodní katastrofy, mezi něž patří záplavy, tání polárních ledovců, zvyšování hladiny moří a také nepřirozené srážky, jako jsou bleskové povodně, hurikány, lesní požáry, sucho, nadměrné množství sněhu nebo rozšiřování pouští.

Přelidnění

Populace planety dosahuje neudržitelné úrovně, protože se potýká s nedostatkem zdrojů, jako je voda, palivo a potraviny. Populační exploze v méně rozvinutých a rozvojových zemích zatěžuje již tak omezené zdroje.

Intenzivní zemědělství praktikované za účelem produkce potravin poškozuje životní prostředí používáním chemických hnojiv, pesticidů a insekticidů. Přelidnění je také jedním ze zásadních současných problémů životního prostředí.

Vyčerpávání přírodních zdrojů

Dalším zásadním současným problémem životního prostředí je vyčerpávání přírodních zdrojů. My, lidé, spotřebováváme tolik přírodních zdrojů, že k pokrytí všech našich potřeb by bylo zapotřebí téměř 1,5 Země.

Tento stav se v budoucnu ještě zvýší v důsledku masivní industrializace v asijských zemích, jako je Indie a Čína. Zvýšené využívání přírodních zdrojů vede k řadě dalších ekologických problémů, jako je industrializace, růst populace a znečištění ovzduší.

V průběhu času povede vyčerpání přírodních zdrojů k energetické krizi. Chemické látky vypouštěné z mnoha přírodních zdrojů přispívají ke změně klimatu. Spotřeba fosilních paliv vede k emisím skleníkových plynů, které jsou zodpovědné především za globální oteplování a změnu klimatu.

V celosvětovém měřítku se lidé snaží přejít na obnovitelné zdroje energie, jako je solární, větrná, bioplynová a geotermální energie. Náklady na instalaci infrastruktury a údržbu těchto zdrojů tak v posledních letech prudce klesly.

Produkce neudržitelného odpadu

Obrovská produkce odpadu v důsledku naší hyperkonzumace je velkou hrozbou pro životní prostředí. Podle studie vyprodukuje průměrný člověk 4,3 kilogramu odpadu denně a jen v USA připadá na tento odpad 220 milionů tun ročně.

Tato hyperkonzumace má za následek vznik biologicky nerozložitelného odpadu v podobě plastových obalů, toxického elektronického odpadu a škodlivých chemikálií, které se vyplavují do našich vodních toků.

Když tento odpad skončí na skládkách, vzniká obrovské množství metanu, který se kvůli svému vysokému potenciálu globálního oteplování řadí mezi nejhorší skleníkové plyny. Vytváří vážné nebezpečí výbuchu.

Protože nám moderní technologie umožňují přístup k digitálnímu prostředí, mnoho věcí, které potřebujete, lze vyřídit v cloudu. Své nákupy pečlivě zvažte.

Odpady

Přehnaná spotřeba zdrojů a tvorba plastů vytváří celosvětovou krizi likvidace odpadů. Vyspělé země jsou nechvalně známé tím, že produkují nadměrné množství odpadu nebo odpadků a svůj odpad vyhazují do oceánů a méně rozvinutých zemí.

S likvidací jaderného odpadu jsou spojena obrovská zdravotní rizika. Plasty, rychlé občerstvení, obaly a levné elektronické odpady ohrožují blahobyt lidí. Likvidace odpadů je proto jedním z naléhavých současných problémů životního prostředí.

Odlesňování

Naše lesy jsou přirozeným pohlcovačem oxidu uhličitého, produkují čerstvý kyslík a pomáhají regulovat teplotu a srážky. V současné době pokrývají lesy 30 % rozlohy země, ale každoročně dochází k úbytku stromového porostu, který dosahuje rozlohy země Panama, a to v důsledku rostoucí poptávky obyvatelstva po větším množství potravin, přístřeší a látek. Odlesňování jednoduše znamená vykácení zeleného porostu a zpřístupnění této půdy pro obytné, průmyslové nebo obchodní účely.

Polární ledovce

Téma tání polárních ledovců je sporné. Studie NASA sice ukázaly, že množství ledu v Antarktidě se zvyšuje, nicméně tento nárůst představuje pouze třetinu toho, co se ztrácí v Arktidě.

Existuje dostatek důkazů, které ukazují, že hladina moří stoupá a tání arktických ledovců k tomu významně přispívá. Postupem času by tání polárních ledových čepiček mohlo vést k rozsáhlým záplavám, kontaminaci pitné vody a velkým změnám v ekosystémech.

Ztráta biologické rozmanitosti

Člověk svou činností vede k vymírání druhů a stanovišť a ke ztrátě biologické rozmanitosti. Ekosystémy, jejichž zdokonalování trvalo miliony let, jsou ohroženy, když se populace jakéhokoli druhu decimuje.

Vyváženost přírodních procesů, jako je opylování, je pro přežití ekosystému klíčová a lidská činnost ji ohrožuje. Dalším příkladem je ničení korálových útesů v různých oceánech, které podporují bohatý mořský život.

Změna klimatu

Změna klimatu je dalším environmentálním problémem, který se objevil v posledních několika desetiletích. Dochází k ní v důsledku nárůstu globálního oteplování, ke kterému dochází v důsledku zvyšování teploty atmosféry spalováním fosilních paliv a vypouštěním škodlivých plynů průmyslem.

Změna klimatu má různé škodlivé účinky, ale neomezuje se pouze na tání polárního ledu, změnu ročních období, výskyt nových nemocí, častý výskyt povodní a změnu celkového scénáře počasí.

Oceánské okyselování

Je to přímý dopad nadměrné produkce CO2. Člověk produkuje 25 % celkového množství CO2 v atmosféře. Kyselost oceánů se za posledních 250 let zvýšila, ale do roku 2100 může vystřelit o 150 %. Hlavní dopad má na měkkýše a plankton stejně jako lidská osteoporóza.

Cyklus dusíku

Často ignorujeme dopady využívání dusíku člověkem. Dusík je klíčovou složkou veškerého života. Problémy nastávají, pokud není koloběh dusíku v rovnováze.

Proces, při kterém dochází k jeho přeměně neboli „fixaci“ na využitelnější formu, se nazývá fixace. Fixace probíhá biologicky a prostřednictvím blesku nebo může být prováděna průmyslově. Lidé se naučili přeměňovat plynný dusík na amoniak (NH3-) a hnojiva bohatá na dusík, aby doplnili množství přirozeně fixovaného dusíku.

Odhaduje se, že zemědělství může být zodpovědné za přibližně 50 % fixace dusíku na Zemi prostřednictvím pěstování plodin vázajících dusík a výroby umělých hnojiv. Pokud se dusíku spotřebuje více, než rostliny potřebují, může se z půdy vyplavovat do vodních toků a přispívat k eutrofizaci.

Přemíra dusíku ve vodě může bránit mořským ekosystémům, protože nadměrně stimuluje růst rostlin a řas. Ten blokuje přístup světla do hlubších vod, čímž poškozuje zbytek mořské populace.

Problém může nastat také při nitrifikaci a denitrifikaci. Při nedokončení chemického procesu může vznikat oxid dusný (N2O). N2O je silný skleníkový plyn, který přispívá ke globálnímu oteplování.

Úbytek ozonové vrstvy

Ozonová vrstva je neviditelná ochranná vrstva kolem planety, která nás chrání před škodlivým slunečním zářením. Úbytek klíčové ozonové vrstvy atmosféry je připisován znečištění způsobenému chlórem a bromidem, které se nacházejí v chlorfluoruhlovodících (CFC). Jakmile se tyto toxické plyny dostanou do horních vrstev atmosféry, vytvoří v ozonové vrstvě díru, jejíž největší část se nachází nad Antarktidou.

CFC jsou v mnoha průmyslových odvětvích a spotřebních výrobcích zakázány. Ozonová vrstva je cenná, protože zabraňuje pronikání škodlivého UV záření na Zemi. Je to jeden z nejdůležitějších současných problémů životního prostředí.

Kyselý déšť

Kyselý déšť vzniká v důsledku přítomnosti některých znečišťujících látek v atmosféře. Kyselý déšť může být způsoben spalováním fosilních paliv nebo výbuchy sopek či hnijící vegetací, při nichž se do atmosféry uvolňuje oxid siřičitý a oxidy dusíku.

Kyselý déšť je známým environmentálním problémem, který může mít vážný vliv na lidské zdraví, volně žijící živočichy a vodní druhy.

Znečištění vody

Čistá pitná voda se stává vzácným zbožím. Voda se stává ekonomickým a politickým problémem, protože lidská populace bojuje o tento zdroj.

Jednou z navrhovaných možností je využití procesu odsolování. Průmyslový rozvoj plní naše řeky, moře a oceány toxickými znečišťujícími látkami, které jsou velkou hrozbou pro lidské zdraví.

Přílišný rybolov

Přílišný rybolov vážně ovlivňuje přírodní ekosystémy a vede k nerovnováze života v oceánech. Odhaduje se, že přibližně 63 % celosvětových populací ryb je nadměrně loveno. Nadměrný rybolov způsobil, že se rybářské flotily stěhují do nových vod, které dále vyčerpávají rybí populace.

Má navíc negativní dopady na pobřežní komunity, jejichž živobytí závisí na rybolovu.

Rozrůstání měst

Rozrůstání měst znamená migraci obyvatelstva z městských oblastí s vysokou hustotou zalidnění do venkovských oblastí s nízkou hustotou zalidnění, což má za následek rozrůstání města na stále větší plochu venkovské půdy.

Rozrůstání měst má za následek degradaci půdy, nárůst dopravy, environmentální problémy a zdravotní problémy. Stále rostoucí poptávka po půdě vytlačuje přírodní prostředí tvořené flórou a faunou, místo aby bylo nahrazeno.

Problémy veřejného zdraví

Současné problémy životního prostředí představují velké riziko pro zdraví lidí a zvířat. Největší zdravotní riziko představuje znečištěná voda, která ohrožuje kvalitu života a veřejné zdraví.

Splavování vody do řek s sebou nese toxiny, chemické látky a organismy přenášející nemoci. Znečišťující látky způsobují onemocnění dýchacích cest, jako je astma, a srdečně-cévní problémy. Vysoké teploty podporují šíření infekčních chorob, jako je horečka dengue.

Genetické inženýrství

Genetická úprava potravin pomocí biotechnologie se nazývá genetické inženýrství. Genetická modifikace potravin má za následek zvýšený výskyt toxinů a nemocí, protože geny z alergické rostliny se mohou přenést do cílové rostliny. Geneticky modifikované plodiny mohou způsobit vážné environmentální problémy, protože upravený gen se může ukázat jako toxický pro volně žijící živočichy.

Další nevýhodou je, že zvýšené používání toxinů k výrobě rostlin odolných vůči hmyzu může způsobit, že se výsledné organismy stanou odolnými vůči antibiotikům.

Potřeba změn v našem každodenním životě a pohyby naší vlády rostou. Vzhledem k tomu, že do hry vstupuje tolik různých faktorů, jako jsou volby, vládní záležitosti, touha držet se rutiny, mnoho lidí neuvažuje o tom, že to, co dělají, ovlivní budoucí generace.

Pokud budou lidé i nadále postupovat takovýmto škodlivým způsobem směrem do budoucnosti, pak nebude žádná budoucnost, o které by se dalo uvažovat. Ačkoli je faktem, že nemůžeme fyzicky zastavit ztenčování ozonové vrstvy (a vědci stále nemohou přijít na to, co přesně to způsobuje), stále existuje mnoho věcí, které můžeme udělat, abychom se pokusili zmírnit to, co už víme.

Zvýšením povědomí o těchto problémech ve vaší místní komunitě a ve vašich rodinách můžete přispět k tomu, abyste vy i vaše budoucí generace žili v ohleduplnějším a šetrnějším prostředí.

• Autor
• Poslední příspěvky

Pravý ekolog srdcem ❤️. Založil Conserve Energy Future s jediným mottem – poskytovat užitečné informace týkající se našeho rychle se vyčerpávajícího životního prostředí. Pokud pevně nevěříte v nápad Elona Muska vytvořit z Marsu další obyvatelnou planetu, nezapomeňte, že v celém vesmíru opravdu neexistuje žádná „planeta B“.

Nejnovější příspěvky od Rinkesh (zobrazit všechny)

• Dají se golfové míčky recyklovat? (A jsou biologicky rozložitelné?) – 2. března 2021
• Jsou hůlky recyklovatelné? (A jsou kompostovatelné nebo biologicky rozložitelné) – 2. března 2021
• Je prodejní páska recyklovatelná? (A jsou kompostovatelné nebo biologicky rozložitelné?) – 2. března 2021