Klíč ke změně krevní skupiny může být ve střevech.

Enzymy vytvářené bakteriemi v lidském trávicím traktu mohou v laboratoři odstranit z povrchu červených krvinek cukry, které určují krevní skupinu, zjistila nová studie. To je důležité, protože tyto cukry neboli antigeny mohou způsobit ničivé imunitní reakce, pokud se dostanou do těla člověka bez dané krevní skupiny. Několik enzymů objevených v minulosti dokáže změnit krevní skupinu B na skupinu O, ale nově objevená skupina enzymů je první, která účinně mění skupinu A na skupinu O.

„To byla vždy největší výzva,“ řekl dnes (21. srpna) novinářům na zasedání Americké chemické společnosti (ACS) v Bostonu hlavní autor studie Stephen Withers, biochemik z University of British Columbia.

Poptávka po krvi

Jak může potvrdit každý, kdo daroval krev v Červeném kříži, po krvi typu O je velká poptávka. Je to proto, že na jejích buněčných membránách chybí antigeny, což z ní činí „univerzální dárcovskou“ krevní skupinu – lidé jakékoli krevní skupiny mohou přijmout transfuzi typu O, aniž by jejich imunitní systém reagoval na červené krvinky.

Naproti tomu červené krvinky typu A, B a AB mají na svém povrchu specifické antigeny, což znamená, že lidé s krví typu A mohou darovat krev pouze příjemcům typu A nebo AB a lidé s krví typu B mohou darovat krev pouze příjemcům typu B nebo AB. Zbavení těchto krevních typů jejich antigenů před transfuzí by mohlo ze všech krevních typů udělat univerzální dárce, ale vědci zatím nenašli dostatečně bezpečné a účinné enzymy, které by tento úkol zvládly.

Nyní se však Withers a jeho kolegové domnívají, že by mohli mít několik dobrých kandidátů. Ve včerejší prezentaci na zasedání ACS (20. srpna) se Withers podělil o výsledky studie, která ukázala, že enzymy vyrobené z DNA extrahované z mikrobů lidského střeva by mohly z červených krvinek odstranit antigeny typu A a B.

Výzkumníci tyto enzymy našli pomocí metody zvané metagenomika. Místo náročné kultivace jednoho mikroba za druhým výzkumný tým jednoduše extrahoval DNA ze všech mikroorganismů, které se nacházejí v lidském střevě. Jednou ranou tak získali DNA plány všeho, co tyto mikroorganismy mohou vyrábět – včetně, jak se ukázalo, enzymů, které bakteriím pomáhají strhávat ze stěn trávicího traktu bílkoviny s obsahem cukru zvané muciny. (Bakterie se těmito muciny živí.)

Molekulárně řečeno, muciny jsou velmi podobné antigenům krevních buněk, takže enzymy mohou plnit dvojí funkci, zjistil Withers a jeho tým. A co víc, tyto enzymy byly 30krát účinnější při odstraňování antigenů A než nejúčinnější enzym, který byl pro tento účel dříve navržen, uvedl Withers. A po dokončení odstraňování antigenů lze podle něj zbytky enzymu z červených krvinek snadno odstranit jednoduchým promytím.

Praktické využití?

Výzkumníci testovali krev upravenou enzymy již dříve, včetně malé studie na lidech publikované v časopise Transfusion v roce 2000. V této studii dostávali lidé transfuze buď krve typu O, nebo enzymaticky upravené krve. Tento konkrétní enzym, který dokázal přeměnit pouze krev typu B, byl však pro reálné použití příliš drahý a neefektivní, uvádí se v přehledu z roku 2008 v časopise British Journal of Haematology.

Problém při změně krevních skupin spočívá v tom, že postup musí být hospodárný pro každou jednotku, uvedla Dr. Alyssa Zimanová, ředitelka transfuzního lékařství na UCLA Health. V některých cílených situacích, kdy je krve typu O nedostatek, by se schopnost přeměnit jeden typ na jiný mohla hodit, řekla Zimanová pro Live Science. Tento proces by však nutně musel být omezen v tom, kolik krve by bylo možné účinně přeměnit. Aby se snížilo riziko šíření infekčních chorob, dárcovská centra podle ní nikdy nesdružují darované červené krvinky; to znamená, že nedávají dohromady všechnu krev typu A atd. Takže každá krev, kterou je třeba upravit, by se musela upravovat po jednom dárci, řekla.

„Stává se to jen dalším krokem a dalšími náklady,“ řekla Zimanová. Jednodušší by podle ní bylo přimět více lidí, aby darovali krev, zejména lidi s krevní skupinou O.

Withers nicméně uvedl, že enzymy, které jeho tým objevil, by se nakonec mohly používat v klinice. Podle něj by bylo možné měnit krev po jednotlivých sáčcích.

„Mohli byste vidět, jak se to dává do sáčku při odběru, jak to tam leží a dělá svou práci,“ řekl Withers na tiskové konferenci. Dalším krokem však bude zkoumání enzymů z hlediska bezpečnosti – projekt, který Withers a jeho kolegové již zahájili ve spolupráci s hematology a neziskovou organizací Canadian Blood Services, která spravuje dodávky krve kanadských dárců.

Zjištění zatím nebyla publikována v odborném časopise.