Medvěd grizzly je druh medvěda hnědého. Někteří odborníci tvrdí, že grizzly je poddruh medvěda hnědého, zatímco jiní tvrdí, že oba medvědi jsou stejné zvíře a „medvěd grizzly“ označuje medvědy hnědé, kteří žijí ve vnitrozemí Severní Ameriky.

Medvědi hnědí se vyskytují po celém světě; grizzlyové žijí v menší, specifické oblasti: na severozápadě Pacifiku. Podle Národní federace pro divokou přírodu se rozlišuje podle velikosti, zbarvení a stravy. Lidé v Severní Americe používají výraz „medvěd grizzly“ pro označení menších a světleji zbarvených medvědů, kteří žijí ve vnitrozemských oblastech, kde není mnoho lososů k jídlu. „Medvěd hnědý“ označuje větší a tmavší medvědy žijící v pobřežních oblastech, kde se vyskytují lososi.

Velikost & vzhled

Podle webu Animal Diversity Web (ADW) patří grizzly mezi největší žijící šelmy. Na délku měří 3,3 až 9 stop (1 až 2,8 metru) a váží 800 liber. (363 kg). Ocas medvěda grizzlyho je obvykle dlouhý 2,6 až 8 palců (65 až 210 milimetrů). Když stojí vzpřímeně na zadních nohách, mohou dosahovat výšky až 8 stop (2,4 metru).

Medvědi grizzly mají „diskovitý“ nebo konkávní obličej; krátké kulaté uši a velký ramenní hrb. Jejich zbarvení se pohybuje od velmi světle opáleného – téměř bílého – až po tmavě hnědé, uvádí Národní federace divoké přírody. Podle zoologické zahrady v San Diegu slovo „grizzly“ znamená „posypaný nebo posetý šedými pruhy“, podobně jako srst medvěda grizzlyho. Vědecký název medvěda však vystihuje jeho předpokládané chování: Ursus arctos horribilis.

Životní prostředí & zvyky

Grizzlyové mají rádi otevřené oblasti, jako je tundra, vysokohorské louky a pobřeží. Většinou žijí medvědi grizzlyové osaměle. Čas od času se mimo období páření setkají s jinými grizzlyi a postávají vedle sebe, ale k velké socializaci nedochází.

Grizzlyové mají ve zvyku otírat se zády o stromy, ale nesnaží se tím podrbat nesnesitelné svědění. Spíše spolu komunikují tím, že zanechávají svůj pach. Jeden vědec, který studoval medvědí tření hřbetů v lese, tvrdí, že díky označování stromů se medvědí samci lépe poznávají, a tím se mezi nimi snižuje boj o samice.

Největší shromáždění grizzlyů probíhá v době tahu lososů na Aljašce. Když lososi v létě migrují proti proudu řeky, grizzlyové se podle National Geographic shromažďují, aby se nasytili těchto hojných ryb. Největší medvědi dostávají první úlovek.

Tuk obsažený v lososech pomáhá grizzlyům nabrat sílu na zimní spánek. Před hibernací si tito medvědi vyhrabou brlohy ve svazích a jejich podlahu mohou vystlat vrstvou listí. Hibernace trvá čtyři až šest měsíců, což může podle zoo v San Diegu přidat třetinu až polovinu jejich života.

Grizzlyové rádi tráví dny bděním a lovem, ale pokud je v jejich blízkosti člověk, je známo, že přecházejí na noční režim. Většina medvědů hnědých je nejaktivnější brzy ráno a za soumraku.

Strava

Grizzlyové jsou všežravci, což znamená, že se živí vegetací i masem. Strava grizzlyho se může skládat z ovoce, ořechů, listů, bobulí, kořínků a dalších živočichů. Zvířecí potrava může být malá jako hlodavci nebo velká jako losi, protože tito medvědi jsou na vrcholu potravního řetězce. Během hibernace grizzlyové potravu nepotřebují. Žijí z tuku, který mají uložený v těle.

Potomstvo

Dle ADW trvá období páření medvědů grizzly od května do července. Oplodněná vajíčka se začínají vyvíjet, ale implantace v děloze se obvykle odkládá až do listopadu, kdy samice hibernuje. Po šesti až osmi týdnech březosti se narodí dvě až tři mláďata, tzv. mláďata.

Mláďata jsou holá, slepá a bezmocná a váží pouze 12 až 24 uncí (340 až 680 gramů). Zatímco matka pokračuje v zimním spánku, její mláďata se kojí a hrají si, i když mají zavřená oční víčka. Po šesti týdnech se mláďatům oči otevřou. Na jaře už mají srst a také zuby.

V 18 až 30 měsících jsou mláďata odstavena a ve věku dvou až tří let jsou připravena opustit matku. Ve věku 4 až 6 let jsou mláďata dostatečně zralá na to, aby se začala pářit, uvádí ADW. Grizzlyové mají tendenci žít v průměru kolem 25 let.

Klasifikace/taxonomie

Tradiční klasifikace medvědů se opírala o údaje založené na kostech a stavbě těla. Podle autorů kapitoly o medvědech grizzly v knize „Wild Mammals of North America“ (John Hopkins, 2003) bylo svého času navrženo více než 90 poddruhů na základě geografických rozdílů. Analýza DNA však historickou taxonomickou klasifikaci medvědů zpochybnila. Autoři uvádějí, že DNA nepodporuje označení medvěda grizzlyho za poddruh medvěda hnědého. Nicméně autoři uvádějí, že před drastickou změnou současné taxonomie je třeba provést další výzkum.

Vzhledem k tomu uvádíme současnou taxonomii medvěda grizzlyho podle Integrovaného taxonomického informačního systému (ITIS):

Rod: Podříše: Zvířata (Animalia) Podříše: Zvířata (Animalia) Dvoukřídlí (Bilateria) Infračlověk: Deuterostomia Phylum: Chordata Subphylum: Vertebrata Infraphylum: Gnathostomata Superclass: Třída: Tetrapoda Třída: Podtřída: Savci (Mammalia) Theria Infratřída: Eutheria Řád: Carnivora Podřád: Masožravci (Carnivora) Podřád: Masožravci (Carnivora) Čeleď: Masožravci (Caniformia) Podčeleď: Masožravci (Caniformia) Ursidae Rod: Ursidae Rod: Ursus Druh: Ursus Ursus arctos Poddruh: Ursus arctos horribilis

Stav ochrany

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) není medvěd hnědý ohrožen ani mu nehrozí ohrožení; organizace však nemá pro grizzlyho samostatné číslo.

Podle organizace Defenders of Wildlife žilo kdysi v Severní Americe asi 50 000 medvědů grizzly. Dnes zbývá v dolních 48 státech méně než 1 500 grizzlyů. Na Aljašce jich žije asi 31 000. Podle zoologické zahrady v San Diegu žilo kdysi v Severní Americe 86 různých druhů medvědů grizzly a medvědů hnědých. Mnoho z nich bylo vyhubeno evropskou kolonizací.

Na základě amerického zákona o ohrožených druzích byli grizzlyové chráněni před lovem a díky němu byli znovu vysazeni do některých svých původních biotopů.