Klíčová slova

COVID-19; koronavirus; SARS-CoVs; MERS-CoV

Úvod

COVID-19 je onemocnění podobné pneumonii. Je způsobeno novým koronavirem s názvem SARS-CoV-2; který je podobný viru závažného akutního respiračního syndromu (SARS).

Propojenost celého světa byla pro SARS-CoV-2 přínosem. Bez letadel, vlaků a automobilů by se virus nedostal tak daleko a rychle. Naopakpropojenost může být i jeho zkázou. Vědci po celém světě se totiž zaměřují na jeho genom a27 proteinů, o kterých je známo, že je produkuje, postupně prohlubují své poznání a hledají způsoby, jak ho zastavit v rozletu.

Anatomie COVID-19

Na počátku se nový virus nazýval 2019-nCoV. Následně jej vědci z Mezinárodního výboru pro taxonomii virů (ICTV) označili jako virus SARS-CoV-2, protože bylo zjištěno, že je podobný tomu, který způsobil epidemii SARS (SARS-CoVs).

CoVs se staly významnými mikroorganismy vyvolávajícími respirační infekce. CoVs jsou velkou rodinou jednovláknovýchRNA virů (+ssRNA), které lze izolovat u různých druhů zvířat. Mohou u lidí způsobovat různá onemocnění, od běžného nachlazení až po závažnější nemoci, jako je MERS a SARS.SARS s největší pravděpodobností vznikl u netopýrů a poté se přesunul do dalších savčích hostitelů, například do himálajské palmy v případě SARS-CoV a do velblouda dromedárského v případě MERS-CoV, než přeskočil na člověka.

Etiologie COVID-19

CoV jsou pozitivně vláknité RNA viry, které mají při pozorování v elektronovém mikroskopu korunovitou strukturu, protože na obalu jsou přítomny hrotové glykoproteiny. Existují 4hlavní kategorie koronavirů: Alphacoronavirus (α-CoV), Betacoronavirus (β-CoV), Deltacoronavirus (-CoV) a Gammacoronavirus (ƴ-CoV). Pouze α & β koronaviry jsou schopny infikovat savce/lidi a podle genomickécharakterizace bylo zjištěno, že zdrojem genů α-CoV a β-CoV jsou netopýři a hlodavci. Bylo zjištěno, že zdrojem genů δ-CoV a ƴ-CoV jsou ptačí druhy, které mají tendenci infikovat ptáky.

Dosud bylo identifikováno 7 lidských koronavirů (HCoV): HCoV-229E, HCoV-OC43, HCoV-NL63, HCoV-HKU1, SARSCoV(způsobuje těžký akutní respirační syndrom), MERS-CoV(blízkovýchodní respirační syndrom) a nyní SARS-CoV-2.

SARS-CoV-2 patří do kategorie β-CoV. Obecně má kulatý/eliptický nebo pleomorfní tvar o průměru ≈ 60-140 nm. Stejně jako ostatní CoVs je citlivý na UV záření a teplo. teplota inaktivace SARS-CoV-2 je přibližně 27 °C. Naopak může odolávat i chladu pod 0 °C. Dále může být inaktivován lipidovými rozpouštědly, jako je ether (75 %), ethanol, dezinfekční prostředek obsahující chlor, kyselina peroxyoctová a chloroform s výjimkou chlorhexidinu.

Zjistilo se, že sekvence genomu SARS-CoV-2 je z 96,2 % identická s netopýřím CoV RaTG13, zatímco se SARS-CoV sdílí79,5% identitu. Na základě výsledků sekvenování genomu tohoto viru & evoluční analýzy se předpokládá, že netopýr je přirozeným hostitelem původu tohoto viru a SARS-CoV-2 mohl být přenesen z netopýrů přes neznámé mezihostitele, aby infikoval člověka.

Genetika koronavirů

Kronaviry, tento název se vžil, protože pod elektronovým mikroskopem vypadají jako haló (známé jako korony). koronaviry jsou velká rodina RNA virů. Typickýgenerický genom koronaviru je jedno vlákno RNA, které je dlouhé32 kilobází a je známo, že jde o největší genom RNA viru. Tyto viry rekombinují s nejvyšší frekvencí než jakýkoli jiný pozitivní řetězec RNA virů, což vede ke konsolidaci genetické informace z různých zdrojů, když je hostitel infikován více koronaviry. Jinými slovy koronaviry mutují a mění se vysokou rychlostí, což má za následek ztížení jak diagnostické detekce, tak léčebných (a vakcinačních) režimů.

Kronaviry mají velmi neobvyklý proces replikace, který zahrnuje dvoustupňový mechanismus replikace. Několik genomů RNA virů obsahuje jediný otevřený čtecí rámec (ORF), který je pak přeložen jako jediný polyprotein, tento polyprotein je katalyticky štěpen na menší funkční virové proteiny. Koronaviry však obsahují až 10 jednotlivých ORF. Většinaribozomů překládá největší z těchto ORF, nazývanýreplikace, který sám o sobě odpovídá dvojnásobku velikosti ostatníchRNA virových genomů. Tento gen replikázy kóduje řaduenzymů, které využívají zbývající genom jako předlohu k výrobě kombinace menších, překrývajících se molekul messengerové RNA, které jsou dále překládány na strukturní proteiny (stavební kameny nových virových částic).

.