Nedávná přednáška mě vyzvala, abych se znovu podíval na Křesťanskou církev vědců, církev založenou Mary Baker Eddyovou v roce 1879. Paní Eddyová tvrdila, že znovuobjevila metodu, kterou Kristus používal při léčení, a její hnutí zažilo v poslední části 19. století a na začátku 20. století fenomenální růst. Jak mi kdysi řekl jeden člen Církve Krista vědce v Elkhartu, jeho kostel byl plný, když v něm počátkem devadesátých let minulého století probíhaly speciální přednášky.

V posledním zhruba půlstoletí prošla církev Křesťanské vědy prudkým poklesem počtu členů. Na webové stránce nazvané „Seznam bývalých církví, společností a budov křesťanské vědy“ se uvádí, že počet praktikujících a učitelů křesťanské vědy uvedených v časopise Christian Science Journal klesl z 5000 na přibližně 1000 a počet církví se snížil z přibližně 1800 na 1000. Na uvedené webové stránce je uvedena dlouhá tabulka, v níž jsou uvedeny církve, které byly „rozpuštěny“ (56), „přemístěny“ (55), „sloučeny“ (2), „vymazány“ mateřskou církví v Bostonu (2), „již nejsou církví křesťanské vědy“ (1) a „vymazány, vystoupily z mateřské církve, změnily název“ (1).

Mohli bychom poznamenat, že všichni křesťanští vědci mají členství především v mateřské církvi v Bostonu a teprve druhotně členství v místním sboru. Pak se také Mary Baker Eddyová jmenovala „pastorkou“ všech křesťanských vědců a právně zavedla řád bohoslužeb, který nahradil kázání při nedělní bohoslužbě sboru čtením z Bible a z její knihy „Věda a zdraví s klíčem k Písmu“, poprvé vydané v roce 1875. Čtení z její knihy jsou prý výkladem nebo smyslem předčítaných biblických textů.

Křesťanská věda byla pouze jedním ze tří podobných hnutí, která vznikla v 19. století. Dalšími dvěma významnými byly Církev náboženské vědy založená Ernestem Holmesem v Los Angeles a Škola křesťanské jednoty založená Charlesem a Myrtle Fillmorovými v Kansas City. Všechna tato hnutí byla součástí rostoucího povědomí o psychosomatické povaze lidské existence. Musíme si uvědomit, že lékařská věda byla na hony vzdálena fenomenálním znalostem a dovednostem, kterými disponuje dnes. Lékařská profese ještě neměla pověření a příliš často se stávalo, že odvážní, ale nekvalifikovaní rádoby lékaři vyvěšovali své cedule a nabízeli službu potřebnému publiku.

Existují dva hlavní důvody úbytku členů křesťanských vědců ve 20. století. Jedním z nich je pokrok lékařské vědy. Dnešní lékaři si velmi dobře uvědomují psychosomatickou povahu lidského života a duševní příčiny některých tělesných onemocnění. Nyní máme své psychiatry a psychoterapeuty, jejichž vzdělání je posunuje daleko za ony rané intuice Mary Baker Eddyové. A lékařská věda se dostala pod státem regulovanou akreditaci.

Druhou příčinou úbytku členů Křesťanské vědy je přísný řád bohoslužeb, který Mary Baker Eddyová zavedla a který dodnes řídí církve Křesťanské vědy. Liturgie, kterou Mary Baker Eddyová zavedla, potlačuje kreativitu vedoucích místních církví, z nichž někteří jsou vzhledem k nedostatku vzdělávacích příležitostí mnohem vzdělanější, než byla Mary Baker Eddyová. Mnozí členové Křesťanské vědy se dnes nespokojí s tím, že poslouchají čtení z učebnice z roku 1875, ale hledají současný vhled do potřeb našeho duševního a tělesného zdraví.

Před lety jsem měla v jedné ze svých tříd na Goshen College přednášku praktikující Křesťanské vědy ze South Bend. Byla to nanejvýš vítězná prezentace. Říkala, že chodí k lékařům, když je to potřeba, a říkala, že její poradenství se týká potřeb jejích pacientů překonat hněv, žárlivost, strach a podobně, rady jsou vždy vhodné a užitečné.

Marlin Jeschke je emeritním profesorem filozofie a náboženství na Goshen College. V letech 1968-69 získal stipendium v oblasti asijských náboženství a strávil pět měsíců v Centru pro studium světových náboženství na Harvard Divinity School a pět měsíců cestoval po muslimských zemích Blízkého východu a buddhistických zemích jihovýchodní Asie.