Co je hedvábná stezka?
Hedvábná stezka byla historická obchodní cesta, která se táhla od 2. století př. n. l. do 14. století n. l. Táhla se z Asie do Středomoří a procházela Čínou, Indií, Persií, Arábií, Řeckem a Itálií.
Je nazývána Hedvábnou stezkou kvůli intenzivnímu obchodu s hedvábím, který v tomto období probíhal. Tato cenná tkanina pochází z Číny, která měla zpočátku na výrobu hedvábí monopol, dokud se tajemství jeho vzniku nerozšířilo. Kromě hedvábí cesta umožňovala obchod s dalšími látkami, kořením, obilím, ovocem a zeleninou, zvířecími kůžemi, dřevěnými a kovovými výrobky, drahými kameny a dalšími hodnotnými předměty.
V roce 2013 Čína oznámila, že plánuje obnovit Hedvábnou stezku a spojit ji s více než 60 zeměmi Asie, Evropy, Afriky a Blízkého východu.
Pochopení Hedvábné stezky
Hedvábná stezka byla řada starověkých obchodních sítí, které spojovaly Čínu a Dálný východ se zeměmi v Evropě a na Blízkém východě. Stezka zahrnovala skupinu obchodních míst a trhů, které sloužily jako pomoc při skladování, přepravě a výměně zboží. Byla také známá jako Hedvábná stezka.
Poutníci používali velbloudí nebo koňské karavany a ubytovávali se v penzionech nebo hostincích obvykle vzdálených od sebe jeden den cesty. Cestovatelé na námořních trasách Hedvábné stezky se mohli zastavit v přístavech, aby získali čerstvou pitnou vodu a obchodní příležitosti. Archeologové a geografové usilující o výzkum starověkých památek byli nejmodernějšími cestovateli po Hedvábné stezce.
Otevření Hedvábné stezky přineslo mnoho výrobků, které měly mít velký vliv na Západ. Mnohé z těchto komodit měly kořeny v Číně a patřil k nim střelný prach a papír. Ty se staly jedním z nejobchodovanějších zboží mezi Čínou a jejími západními obchodními partnery. Zvláště důležitý byl papír, který nakonec vedl k vynálezu knihtisku, jenž dal vzniknout novinám a knihám.
Čína usiluje o znovuotevření Hedvábné stezky, aby se zlepšila spolupráce mezi zeměmi Asie, Afriky a Evropy.
Historie Hedvábné stezky
Původní Hedvábnou stezku založil za dynastie Chan čínský úředník a diplomat Zhang Quian. Během diplomatické mise byl Quian na své první výpravě zajat a 13 let zadržován, poté uprchl a pokračoval v dalších cestách z Číny do Střední Asie.
Hedvábná stezka byla populární za dynastie Tchang, v letech 618 až 907 n. l. Cestovatelé si mohli vybrat z řady pozemních a námořních cest, aby dosáhli svého cíle. Trasy se vyvíjely spolu s územními hranicemi a změnami ve vedení států.
Hedvábná stezka byla prostředkem výměny zboží a kultur. Sloužila také rozvoji vědy, techniky, literatury, umění a dalších oborů.
Hedvábná stezka také napomáhala misiím buddhistických a evropských mnichů a měla zásadní význam pro šíření buddhismu, křesťanství, islámu, hinduismu a dalších náboženství v oblastech, kterými stezky procházely.
Oživení Hedvábné stezky
V roce 2013 začala Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga oficiálně obnovovat historickou Hedvábnou stezku v rámci strategie nazvané „Jeden pás, jedna cesta“ (OBOR) v hodnotě 900 miliard dolarů. Projekt měl zlepšit propojení Číny s více než 60 dalšími zeměmi v Asii, Evropě a východní Africe
Známý také jako iniciativa Pásmo a stezka (Belt and Road Initiative, BRI) prochází mnoha pozemními a námořními trasami. Ekonomický pás Hedvábné stezky je primárně pozemní a spojuje Čínu se střední Asií, východní Evropou a západní Evropou, zatímco námořní Hedvábná stezka 21. století je námořní a spojuje jižní pobřeží Číny se Středomořím, Afrikou, jihovýchodní Asií a střední Asií.
Čína považuje tento podnik za důležitý způsob, jak zlepšit svůj domácí růst. Slouží také k otevření nových obchodních trhů pro čínské zboží a poskytuje zemi nejlevnější a nejjednodušší způsob vývozu materiálů a zboží.
Kritici – včetně malajsijského premiéra Mahathira Mohamada – tvrdí, že Čína využívá BRI k poskytování půjček zemím, které mohou neplnit své závazky, jako způsob, jak získat ekonomické nebo politické ústupky.
Čína od roku 2016 překonala několik milníků souvisejících s OBOR, včetně podpisu stovek dohod. V lednu 2017 byla zavedena nová železniční linka využívající nákladní vlak East Wind z Pekingu do Londýna po historické trase, která projíždí pod kanálem La Manche, aby se dostala do Londýna. Cesta trvá 16 až 18 dní, urazí téměř 7 500 mil a umožňuje nákladním přepravcům alternativu k pomalým, ale relativně levným vodním trasám a rychlým, ale relativně drahým leteckým trasám. Další klíčové trasy OBOR vedou z Číny do 14 velkých evropských měst.