Klasifikace nežádoucích reakcí na potraviny. (Z: Turnbull JL, et al. Aliment Pharmacol Ther 2015; 41: 3-25. http://bit.ly/2bsb0nl)

Přibližně 20 % lidí ve vyspělé společnosti má nežádoucí reakce na určité potraviny a někteří mají přímo potravinovou intoleranci, definovanou jako nežádoucí nealergické reakce, které nezahrnují přímou imunitní odpověď. Nejčastější potravinové „citlivosti“ v moderním světě jsou na lepek, laktózu, fruktózu, mléko a vejce, ale existuje celá řada dalších kandidátů (viz obrázek).

Potravinové intolerance hrají významnou roli také u ME/CFS. Citlivost na potraviny je jedním z možných „imunitních, gastrointestinálních & genitourinárních postižení“ používaných pro diagnózu (viz definice ICC z roku 2011) a mnoho jednotlivých pacientů uvádí, že jim prospívá vyhýbání se určitým potravinám. Dobrým příkladem je lepek a z e-mailů a telefonátů do ME Research UK víme, že vyloučení lepku ze stravy u některých pacientů příznaky zlepšuje. Mezi tyto příznaky patří nejen střevní potíže (bolest břicha, nadýmání atd.), jak by se dalo očekávat, ale i systémovější projevy, jako je mozková mlha, bolest hlavy, kloubů a svalů. Nyní nová zpráva v srpnovém čísle časopisu Acta Pediatrica z roku 2016 (více informací) naznačuje, že k příznakům může přispívat i mléčná bílkovina, přinejmenším u některých pacientů s ME/CFS.

Velmi aktivní skupina vedená profesorem Peterem Rowem z Johns Hopkins University School of Medicine v Baltimoru provádí dvouletou kohortovou studii fyzických nálezů a výsledků u mladých lidí s ME/CFS. Jednou z krás výzkumného programu je, že lze sledovat neočekávaná pozorování, a skupina si všimla, že řada jejich pacientů měla příznaky a projevy odpovídající opožděné reakci na mléčnou bílkovinu.

Laktóza je jednou ze složek mléka, která může přispívat k nesnášenlivosti (Cohenovy karikatury http://bit.ly/2c21A47)

Aby ověřili, zda nesnášenlivost mléka může být faktorem udržování nemoci, navrhli dílčí studii, která měla zkoumat celkovou kvalitu života (včetně únavy, spánku a omezení aktivit způsobených fyzickými zdravotními problémy) před a po šestiměsíčním období omezení mléčné bílkoviny ve stravě. Nesnášenlivost mléčné bílkoviny se diagnostikuje pouze na základě klinického vyšetření, protože dosud neexistují žádné validované laboratorní testy, a proto tým provedl úvodní dietní zkoušku. U 17 (31 %) z 55 mladých pacientů s ME/CFS byla zjištěna intolerance mléčné bílkoviny. V testovací fázi studie bylo u některých účastníků zaznamenáno klinicky významné zlepšení frekvence a závažnosti příznaků po vyřazení mléčné bílkoviny z jejich stravy. Tito pacienti pak byli po dobu 6 měsíců zařazeni na dietu bez mléka a jejich kvalita života byla na začátku a na konci studie porovnána s kvalitou života pacientů, kteří mléčnou bílkovinu tolerovali.

Na začátku studie byla kvalita života související se zdravím u pacientů s intolerancí mléčné bílkoviny významně horší než u pacientů bez intolerance. Po šesti měsících od zahájení diety bez mléka se však kvalita života zlepšila ve větší míře u pacientů s intolerancí mléčné bílkoviny a mezi oběma skupinami již nebyl rozdíl v kvalitě života. Také u pacientů s intolerancí mléka na bezmléčné dietě došlo ke zlepšení horní části gastrointestinálního traktu a systémových příznaků, přičemž toto zlepšení nastalo během dvou týdnů od zahájení diety. Jelikož se samozřejmě nejednalo o randomizovanou studii, nelze říci, že tyto účinky byly způsobeny pouze bezmléčnou dietou. Důkazy jsou však jistě sugestivní a je možné, že bezmléčná dieta by mohla mít u některých pacientů s ME/CFS významný pozitivní účinek.

Pro autory je důležité, že téměř třetina dospívajících a mladých dospělých s ME/CFS „měla prokázanou léčitelnou intoleranci mléčných bílkovin“, což je vyšší podíl, než se očekávalo vzhledem k důkazům, že prevalence „skutečných“ reakcí na potraviny může být v běžné populaci poměrně malá (více informací). Zásadní je, že většina pacientů ve studii, kterým prospěla dieta bez mléka, si dříve nebyla vědoma podílu mléka na jejich příznacích, pravděpodobně kvůli časové prodlevě mezi konzumací a příznaky (na rozdíl od skutečné potravinové alergie, kde se příznaky rozvíjejí mnohem rychleji). Autoři zdůrazňují, že u pacientů s ME/CFS může situaci objasnit dvoutýdenní zkušební dieta bez mléka. Přestože zastavení nebo snížení konzumace mléka není „odpovědí“ na ME/CFS, stojí za to si uvědomit, že u některých lidí může mléko, běžná potravina, příznaky ME/CFS zhoršovat. Pokud jsou zkušenosti pacientů s vyhýbáním se lepku nějak podložené (více informací), mohou být účinky krátkodobé diety bez mléka překvapivé a vítané.

Mladí lidé pijí mléko v Německu v roce 1932 (Německý spolkový archiv; Bundesarchiv, Bild)

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.