DISKUSE

Při rozsáhlé rešerši literatury bylo zjištěno jen velmi málo případů zneužívání inzulínu.1-4 Z těch několika málo případů, které byly publikovány, je však zřejmé, že problém zneužívání inzulínu může být mnohem rozšířenější než těchto několik ojedinělých případů. Zdroj z komunity kulturistů prozradil, že „nejméně 10 %“ z jeho 450 pravidelných pacientů se přiznalo k užívání inzulinu a že většina z nich získala inzulin od přátel diabetiků.2 Vzhledem k tomu, že inzulin má v lidském těle poločas rozpadu čtyři minuty, rychle mizí a bylo by velmi obtížné ho odhalit. I když je zjištěn, není možné jej odlišit od vlastního inzulínu sportovce. Jedná se tedy o velmi atraktivní potenciální zneužitelnou drogu.3

Primárním zdrojem sacharidů během cvičení jsou zásoby svalového glykogenu. Čím větší jsou zásoby svalového glykogenu, tím delší je doba cvičení do vyčerpání.5 Inzulin působí v součinnosti se steroidy. Steroidy plodí nové svaly, zatímco inzulin inhibuje katabolismus ve svalech a játrech tím, že zvyšuje syntézu glykogenu a bílkovin a podporuje vstup glykogenu a aminokyselin do svalových buněk před výkonem, čímž zlepšuje výdrž.2 Toho se dosáhne současným příjmem glukózy a inzulinu po dobu několika hodin pomocí techniky zvané hyperinzulinemický clamp.5

Inzulín je ve Spojeném království od roku 1998 lékem vydávaným pouze na lékařský předpis a jeho užívání je u nediabetických sportovců zakázáno Mezinárodním olympijským výborem.6 Diabetikům však nic nebrání v tom, aby svůj inzulín dávali nebo prodávali sportovcům a kulturistům. Abychom si lépe uvědomili rozsah zneužívání drog u kulturistů, Tricker et al.1 zjistili, že 54 % mužů a 10 % žen kulturistů přiznalo pravidelné užívání steroidů, a Rich et al.3 uvedli, že ve Spojených státech užívá drogy zvyšující výkonnost více než milion vrcholových a rekreačních sportovců a že až 25 % uživatelů anabolických androgenních steroidů současně zneužívá inzulin. Důvody, proč je užívání steroidů tak rozšířené, byly zřejmě dva. Za prvé, užívání steroidů bylo „vnímáno jako důležitý faktor pro vítězství v soutěžích“ a za druhé, „významného nárůstu síly“ bylo možné dosáhnout zařazením anabolických steroidů do tréninkového režimu navzdory uváděným nežádoucím vedlejším účinkům“.1

Způsob zneužívání inzulínu se zdá být relativně jednoduchý a šíří se ústním podáním. Většina uživatelů si injekčně aplikuje 10 IU běžného inzulinu a poté konzumuje potraviny a nápoje obsahující cukr.3 Hypoglykemickým příhodám se tak obvykle vyhne.

Anabolické vlastnosti inzulinu užívaného u hypoinzulinemického (diabetického) pacienta jsou dobře známy; koncept anabolického stavu vyvolaného hyperinzulinemií je však mnohem méně podložen. Fyziologická hyperinzulinémie údajně stimuluje transport aminokyselin v lidském kosterním svalu.7 Banadonna et al.7 uvádějí, že to může hrát roli při určování celkové souběžné odpovědi metabolismu svalových aminokyselin/proteinů na inzulin. Přestože inzulin inhibuje odbourávání bílkovin, stimulace syntézy objemových bílkovin při hyperinzulinemii je pozorována pouze při současné hyperaminoacidaemii.7

Zneužívání inzulinu u kulturistů je stále větším problémem a tento případ poukazuje na některá potenciální nebezpečí, která mohou potkat ty, kteří zneužívají inzulin bez lékařského dohledu. Tyto činnosti jsou prováděny skrytě, často bez vědomí nejbližších příbuzných. U našeho pacienta to mohlo vést ke zpoždění diagnózy a léčby s potenciálně závažnými důsledky.

Závěr

Zneužívání inzulinu kulturisty může mít mnoho neoficiálních i teoretických výhod, v neposlední řadě i to, že není zjistitelné v současnosti dostupnými testy. Tato potenciálně smrtelná droga má však vážné následky, pokud se něco pokazí, zejména proto, že se obvykle užívá tajně, dokonce bez vědomí blízkých. Uživatel se tak vystavuje riziku rozvoje hypoglykémie po delší dobu mimo dosah případné lékařské pomoci, což může vyústit v kóma a smrt.4

.