Poškození mozku nebo míchy může způsobit paraplegii nebo kvadruplegii.

Poranění míchy

Každý rok dojde na celém světě k 250 000-500 000 poranění míchy. Mícha je dlouhá, trubicovitá struktura. Skládá se ze svazků nervových vláken, které přenášejí signály mezi mozkem a zbytkem těla.

Kosti páteře – obratle – chrání míchu před fyzickým poraněním. Úder nebo pád však může některý obratel zlomit nebo vykloubit a poškodit tak úsek míchy.

Vzniklý zánět může zničit myelinovou pochvu, která obklopuje nervová vlákna. Nervy s poškozenou pochvou nemohou přenášet elektrické signály tak rychle nebo účinně jako obvykle.

Důsledky poranění míchy se liší podle toho, kde k poškození došlo. Například poranění křížové nebo bederní oblasti v dolní části zad může způsobit ochrnutí nohou a spodní části břicha.

Postižení hrudních míšních nervů v horní části zad může způsobit ochrnutí nebo slabost v oblasti hrudníku, břicha a nohou.

Termín „krční mícha“ označuje míchu v krku. Poranění této oblasti může způsobit ochrnutí celého těla pod krkem.

Úrazy, při nichž dojde ke zlomení nebo rozdrcení obratlů a poranění míchy, mají obvykle na svědomí dopravní nehody a pády.
Pokud je naopak příčinou poškození míchy zdravotní problém, například mozková příhoda, artritida, rakovina, infekce nebo degenerace ploténky, lékaři to označují jako netraumatické poranění míchy.

Mrtvice

Podle údajů z roku 2017, resp. 2013, byla mrtvice pátou nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou ochrnutí v USA.

Mrtvice vzniká, když zúžené, ucpané nebo porušené cévy přeruší přívod krve do mozku a méně často i do míchy. Bez dostatečného množství krve bohaté na kyslík začnou mozkové buňky odumírat, což vede k ochrnutí.

Paralýza v důsledku mrtvice obvykle postihuje jednu stranu těla. Poškození spodní části mozku, která se spojuje s míchou, však může způsobit svalovou slabost nebo ochrnutí na obou stranách.

Mezi další příznaky mrtvice patří např:

• náhlá, silná bolest hlavy
• problémy se zrakem
• závratě nebo ztráta rovnováhy
• obtíže s chůzí
• obtíže s mluvením
• zmatenost

Cerebrální obrna

Cerebrální obrna označuje skupinu neurologických poruch, které postihují vnější vrstvu mozku, zvanou mozková kůra, která řídí pohyb svalů.

Ve většině případů je mozková obrna přítomna již od narození. U některých dětí se však vyvine po úrazu hlavy nebo po infekci, která způsobí zánět v mozku.

V závislosti na místě a závažnosti poškození může mozková obrna způsobit:

• problémy s koordinací
• svalovou ztuhlost
• nevolní pohyby, jako je třes nebo křeče
• paraplegie nebo kvadruplegie

Multiplexní skleróza (RS)

RS je zánětlivé onemocnění, které napadá myelinovou pochvu pokrývající nervová vlákna v mozku, míše a zrakových nervech.

MS způsobuje širokou škálu příznaků, které sahají od mírného znecitlivění až po výraznou svalovou slabost, která mění chůzi člověka.

Mezi další příznaky patří např:

• chronická bolest
• svalové křeče v nohou
• píchání nebo pocit jehličí v obličeji, těle nebo končetinách
• pocit elektrického šoku, který přechází ze zadní části krku do rukou nebo nohou, který se nazývá Lhermittovo znamení
• ztráta koordinace nebo závratě

Těžké formy RS mohou způsobit částečné nebo úplné ochrnutí, ačkoli k tomu dochází pouze asi u jedné třetiny případů RS. Většina lidí s RS může chodit, i když mnozí potřebují pomůcky, jako je hůl nebo berle.

Další příčiny

Mezi další možné příčiny ochrnutí patří např:

• krvní sraženina nebo nádor na míše
• revmatoidní artritida, která způsobuje zánět v horní části páteře
• infekce míchy, například v důsledku dětské obrny, HIV, západonilského viru, nebo syfilis
• dědičné poruchy, například dědičná spastická paraplegie nebo Andersenův-Tawilův syndrom
• neurodegenerativní poruchy, například amyotrofická laterální skleróza – známá také jako onemocnění motorického neuronu nebo Lou Gehrigova choroba

.