Slunce, které ohřívá naši planetu a přináší život všemu na Zemi, je velká plynná koule. Tyto plyny jsou většinou vodík a helium, ale Slunce obsahuje také malé množství několika dalších prvků, včetně kyslíku, uhlíku, dusíku, hořčíku a železa.
Slunce ve svém jádru spálí každou sekundu miliony tun vodíku v procesu zvaném „jaderná fúze“. Fúze mění vodík na helium a uvolňuje přitom neuvěřitelné množství energie. Právě fúze vytváří teplo a světelné paprsky, které nakonec dopadají na Zemi.
Jak horké je v létě místo, kde žijete? V létě jsou v mnoha částech Spojených států běžné teploty přes 100 °C.
Přemýšlejte o tom, jaké horko by bylo, kdyby Země byla blíže ke Slunci. Země, která je od Slunce vzdálená 93 milionů kilometrů, je právě tak daleko, aby nám umožnila pohodlný život po celý rok.
Co je na Zemi nejteplejší? Mnoho lidí okamžitě napadne láva, žhavá roztavená hornina, která občas vytéká ze sopek.
Láva je skutečně velmi horká, dosahuje teplot 2 200 °C i více. Ale ani láva se Slunci nevyrovná!
Slunce má na svém povrchu (tzv. fotosféře) teplotu neuvěřitelných 10 000° F! To je asi pětkrát více než nejžhavější láva na Zemi. Ale fotosféra není ani nejžhavější částí Slunce.
Teplota Slunce se ještě zvyšuje, když se vzdalujeme od fotosféry – buď směrem dovnitř k jádru, nebo směrem ven k nejvzdálenější vrstvě sluneční atmosféry.
Tato nejvzdálenější vrstva atmosféry se nazývá „koróna“. Koróna je jasná světelná aureola, kterou můžete vidět při úplném zatmění Slunce.
Nejvzdálenější bod koróny od Slunce může být až 3 600 000 °C. Přesně tak – 3,6 milionu stupňů Fahrenheita. Je však neuvěřitelné, že ani koróna není nejžhavější částí Slunce.
Chcete-li se dostat do nejžhavější části Slunce, musíte cestovat až do jeho jádra. V jádře vzniká při procesu jaderné fúze teplota přibližně 27 000 000 °C. Teplota 27 milionů stupňů Fahrenheita je více než 12 000krát vyšší než teplota nejžhavější lávy na Zemi!“
Jestliže je jádro nejžhavější částí Slunce, která část je nejchladnější? Občas se na fotosféře objeví chladné, tmavé oblasti magnetických poruch.
Vědci tyto oblasti nazývají „sluneční skvrny“. Sluneční skvrny bývají chladnější než okolní oblasti a obvykle mají teplotu „jen“ asi 6 700 °C.
.