25.04.2020

Černoši jsou nejviditelnější menšinou v Německu. Ale to, jak prožívají rasismus a diskriminaci, zůstává z velké části neznámé. Afrozensus neboli „afro sčítání lidu“ to chce změnit tím, že se bude ptát na jejich zkušenosti.

Po nedávném nákupu potravin na náměstí Arnimplatz v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg jsem viděl scénu, která není v německém hlavním městě neobvyklá. Nějaký muž omdlel. A policisté se ho snažili přemístit z chodníku poté, co pravděpodobně šlo o špatný případ denního pití nebo drog. Když jsem procházel kolem, všiml jsem si třetího policisty. Byl to černoch. Lehce jsem se usmál, když jsem si ho dvakrát prohlédl. Naštěstí mi úsměv opětoval, takže to nebylo trapné. Bylo to poprvé, co jsem v Berlíně viděl černošského policistu.

V německém hlavním městě vídám černochy na mnoha místech, ale málokdy je vidím pracovat na pozicích zaměřených na klienty, v zaměstnáních, která jim umožňují přímý kontakt s veřejností. Jejich role bývají méně viditelné – omezené na restaurační kuchyně nebo ještě hůře. „Proč musí být obsluha na záchodě Afričan?“ zeptal se mě jednou můj dobrý přítel z Keni, který zde také žije.

Přečtěte si více: Rasismus v německém fotbale: To, že jsou černoši nadměrně zastoupeni v podřadných zaměstnáních, je příkladem strukturálního a institucionálního rasismu, říká Poliana Baumgarten, německá afrobrazilská filmařka, která se ve své práci zabývá rasismem a diskriminací.

„Ukazuje to jen, že pro černošky není ani šance získat práci, kde by zažívaly nějakou formu důstojnosti,“ dodává.“

Nedostatek dat brzdí antidiskriminační úsilí

Rasová diskriminace v Německu roste. Podle Spolkové antidiskriminační agentury se zvýšil absolutní počet nahlášených rasistických incidentů, které rostou rychleji než jiné formy diskriminace. Podle oficiálních statistik kriminality došlo v roce 2018 k téměř o 20 % více rasistickým útokům než v roce 2017. Údaje, které by antidiskriminační agentuře umožnily zjistit, jak přesně rasismus ovlivňuje konkrétní skupiny lidí, však chybí. Německo neshromažďuje informace o rasové a etnické příslušnosti.

To je problém, říká Daniel Gyamerah, odborník na antidiskriminaci. Domnívá se, že je třeba tyto údaje více zacílit, aby pomohly v boji proti diskriminaci osob afrického původu.

„Jsou vnímáni jako černoši a zažívají rasismus vůči černochům, ale neexistuje o tom žádný výzkum,“ vysvětluje.

„Politici se dívají na čísla,“ říká s tím, že je třeba více důkazů o rasismu, aby politici začali jednat.

Podle odhadů žije v Německu více než 1 milion lidí afrického původu. A zastánci boje proti diskriminaci chtějí lépe porozumět jejich životu a zkušenostem s rasismem. Gyamerah přišel s nápadem, který nyní vyústí v první německý Afrozensus. Průzkum by mohl pomoci objasnit, jaké je to být černochem v dnešním Německu.

„Naším cílem není odlišit černochy od jiných etnik nebo komunit, jde o to ukázat, že existují průsečíky,“ říká a upozorňuje na to, jak mohou další sociální kategorie, jako je pohlaví nebo náboženství, změnit to, jak černoch zažívá diskriminaci.

Afrozensus, který financuje Spolkový antidiskriminační úřad, bude shromažďovat standardní demografické údaje – věk, pohlaví, postižení – a zkušenosti s diskriminací. Dále se bude respondentů ptát na jejich ekonomickou participaci, občanskou angažovanost a očekávání od zákonodárců.

„Data by nám umožnila otevřít otázku diskriminace ve veřejném diskurzu v Německu, protože se stává viditelnější,“ říká mluvčí agentury Sebastian Bickerich.

42:30 min.

Dědictví Třetí říše

Mluvit o rasismu v Německu bez zmínky o nacionálním socialismu je nemožné. Dopady nacistického období na německou společnost stále přetrvávají. A někteří odborníci připisují dnešní neschopnost země adekvátně se vypořádat s rasismem ve veřejném diskurzu reakci na chápání rasy v době Třetí říše.

Existuje představa, že „uznáním rasových rozdílů je podporujete“, říká Sarah Chanderová, bruselská obhájkyně sociální spravedlnosti.

Podle ní si politici musí osvojit chápání, které vychází z antirasistických organizací, aby se mohli vypořádat s diskriminací.

„Musíme si uvědomit sociální rozdíly, které nám přisuzujete s rasou,“ říká Chanderová, díky jejíž práci má přehled o problému v celé Evropě. „Nemůžeme jen doufat, že tyto rozdíly nebudou existovat, když o nich nebudeme mluvit.“

Daniel Gyamerah by souhlasil.

„Kvůli národnímu socialismu a nezměrné odpovědnosti celé společnosti ve vztahu k nacismu a tomu, co dělali naši předkové, to často znamená, že se důsledky německého kolonialismu opomíjejí,“ říká.

Gyamerah poukazuje na kolonialismus a národní socialismus jako na prvky „rasistické kontinuity“. První genocida ve 20. století je spojena s Německem. V německé jihozápadní Africe (dnešní Namibii) byly zabity desetitisíce Námů a Hererů poté, co se vzbouřili proti koloniální nadvládě. A přestože několik německých politiků genocidu uznalo, na oficiální omluvu se stále čeká. Řada ulic v zemi stále nese jména osob, které mnozí považují za masové vrahy.

„Pozornost se soustředí na nacionální socialismus, protože kolektivní odpovědnost je tam tak velká, že je pro společnost obtížné uznat jiné události německých dějin,“ říká Gyamerah. „Kolonialismus a protičernošský rasismus nemají ve veřejném diskurzu země místo.“

Přečtěte si více:

Změní Německo způsob, jakým mluví o rase?

Kancléřka Angela Merkelová minulý měsíc na integračním summitu v zemi použila výraz schwarz (černý), když se ptala, proč musí lidé afrického původu dokazovat, že jsou Němci, i když se zde narodili a vyrostli. Bylo to poprvé po mnoha letech, kdy toto slovo použil vysoce postavený vládní úředník. Někteří její výrok po posledním rasistickém útoku v Hanau vnímali jako přímou narážku na diskriminaci, která je namířena proti černochům nebo jiným barevným.

„Je to obrovská úleva, že se skutečně pojmenovávají skupiny lidí, které jsou častěji vystaveny diskriminaci,“ říká Maureen Maisha Auma, profesorka studií dětství a rozmanitosti na univerzitě v Magdeburku.

„Dlouhou dobu to bylo tabu, protože bylo házeno do jednoho pytle s xenofobií, což v jistém smyslu také svaluje vinu na toho, kdo je diskriminován,“ vysvětluje.“

07:39 min.

Nedávná virální hláška německé kancléřky dodává větší váhu výzvám vědců, jako je Auma, kteří opakovaně hovoří o protičernošském rasismu.

„Způsob, jakým vidíme svět, protože se v něm pohybujeme v černošském těle, začal nabývat na významu ,“ říká Auma.

Němci sice uznali, že rasismus je problém, ale podle Sebastiana Bickericha „mají stále výhrady k tomu, aby určité skupiny lidí byly v jejich blízkosti“. Zkoumání toho, jak se tyto výhrady dotýkají černochů v zemi, by mohl začít Afrozensus, který bude v květnu vydán ve třech jazycích – němčině, angličtině a francouzštině. Lidé se již nyní mohou přihlásit k odběru online průzkumu. Jeho iniciátoři chtějí, aby výsledky, které mají být zveřejněny koncem roku, podnítily tvůrce politik k akci.

Pro černošské obyvatelstvo a barevné v Německu však půjde o víc než jen o čísla. Bude to také příležitost získat poznatky o tom, jak se vypořádat s diskriminací, říká Daniel Gyamerah.

Chiponda Chimbelu