ORIGINÁLNÍ ČLÁNEK

Rok : 2015 | Volume : 22 | Issue : 2 | Page : 85-87

Je měření krevního tlaku na předloktí u dětí spolehlivé?
Amar M Taksande, Aishwarya Jadhav, Jyoti Nair
Oddělení pediatrie, Jawaharlal Nehru Medical College, Sawangi (Meghe), Wardha, Maharashtra, India

Korespondenční adresa:
Dr. Amar M Taksande
Department of Paediatrics, Jawaharlal Nehru Medical College, Sawangi (Meghe), Wardha, Maharashtra – 442 102
Indie

Zdroj podpory: Žádný, střet zájmů: Žádný

Kontrola

DOI: 10.4103/2230-8229.155376

Abstrakt

Odůvodnění: Pokud je horní část paže (UA) nedostupná nebo není k dispozici manžeta standardní velikosti pro měření krevního tlaku (TK), používají někteří zdravotníci k měření TK rtuťovým sfygmomanometrem předloktí (FA). Cíl: Cílem bylo zjistit přesnost měření tlaku na paži a na FA. Návrh: Prospektivní, randomizovaná studie. Prostředí: Pediatrické oddělení, JNMC, Sawangi (Meghe) Účastníci: Celkem 72 dětí ve věku 5-15 let. Měření: Rtuťové a automatické (OMRON Tokio, 108-0075 Japonsko) měření tlaku bylo zaznamenáváno z paže a FA ve 2minutových intervalech. Výsledky: Do naší studie bylo zařazeno 72 dětí obou pohlaví. Průměrný věk dětí byl 10,13 ± 2,82 roku a 48 % tvořily ženy. Pearsonův korelační koeficient mezi FA a UA systolickým tlakem (SBP) měřeným rtutí byl 0,782 a pro diastolický tlak (DBP) byl 0,824. V případě, že se jednalo o FA, byla hodnota korelačního koeficientu 0,824. Podobně Pearsonův korelační koeficient mezi FA a UA SBP měřeným automatickým přístrojem (OMRON) byl 0,843 a pro DBP byl 0,846. Průměrné hodnoty SBP a DBP byly u FA vyšší než u UA přibližně o 3 mmHg. Jak u SBP, tak u DBP byl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěry: FA je přijatelnou metodou monitorování tlaku v případě, že nelze použít UA. Tlak z FA je pravděpodobně vyšší, než by byl z UA.

Klíčová slova: Tlak z FA je pravděpodobně vyšší, než by byl z UA:

Jak citovat tento článek:
Taksande AM, Jadhav A, Nair J. Is it reliable to measure the forearm blood pressure in children?. J Fam Community Med 2015;22:85-7

Jak citovat tuto adresu:
Taksande AM, Jadhav A, Nair J. Is it reliable to measure the forearm blood pressure in children?. J Fam Community Med 2015 ;22:85-7. Dostupné z: https://www.jfcmonline.com/text.asp?2015/22/2/85/155376

Úvod

Krevní tlak (TK) je považován za jednu z životně důležitých známek. Přesné měření tlaku by mělo být součástí rutinní každoroční lékařské prohlídky všech dětí ve věku 3 let a starších. Měření tlaku lze provádět invazivně i neinvazivně, vyžaduje však pečlivou pozornost a je závislé na správném používání zařízení. Vzhledem k tomu, že hypertenze je nejčastějším rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění, je přesné měření tlaku nezbytné pro poskytování zdravotní péče s cílem snížit rizika kardiovaskulární morbidity a mortality. Používání automatických neinvazivních monitorů tlaku (NIBP) k získání rutinních a urgentních životních funkcí je běžné. Primárním místem používaným pro měření tlaku je horní část paže (UA) a měření NIBP na UA je nejčastěji akceptovanou metodou monitorování tlaku. Měření tlaku v předloktí (FA) namísto v místě UA se nabízí v případě, že je fyzický přístup k UA obtížný. S rostoucím počtem dětí s nadváhou a obezitou nemusí být při rutinním screeningu k dispozici větší manžeta. Pokud však není možné použít UA, běžně se jako alternativní místo používá FA. Poskytovatelé zdravotní péče stále častěji získávají krevní tlak ve FA namísto UA, ale pro krevní tlak získaný v této lokalitě nejsou známy jasné parametry. Tato studie byla provedena s cílem posoudit rozdíl mezi měřením TK v UA a FA pomocí rtuťového sfygmomanometru (M) a automatických přístrojů (A) u dětí.

Materiál a metody

Tato průřezová studie byla provedena na pediatrickém oddělení v Acharya Vinoba Bhave Rural Hospital, Datta Meghe Institute of Medical Sciences, Sawangi (Meghe), Wardha. Do studie jsme zahrnuli děti ve věku 5-15 let bez známé anamnézy závažného onemocnění, jako jsou chronické respirační nebo neurologické problémy. Vyloučili jsme děti, které měly amputaci horní končetiny, řezné rány nebo pohmožděniny kůže v místech měření, hypertenzi, arytmii, koarktaci aorty, disekci aorty, periferní cévní onemocnění, vrozené srdeční vady a luxace. Rtuťový sfygmomanometr Diamond, Indie (M) a přístroj OMRON řady HEM-7112: Tokio 108-0075, Japonsko, automatický (A) tlakový přístroj byly použity k získání údajů u všech dětí během studie. Byla provedena pilotní studie ke zjištění přesnosti a spolehlivosti odečtů. Byla stanovena vzájemná spolehlivost odečtů výzkumníků, která se nelišila o >2-4 mmHg.
Výzkum byl schválen institucionální etickou komisí a od rodičů byl získán informovaný souhlas. Byla zaznamenána podrobná anamnéza, antropometrie a vyšetření dětí. Manžety vhodné velikosti byly vybrány podle obvodů naměřených ve středu UA a FA. Všechna měření tlaku byla provedena v poloze na zádech po 5 minutách klidu. UA a FA byly udržovány v úrovni srdce. Mezi jednotlivými měřeními tlaku byly minimálně 2 minuty klidu, aby byly zajištěny spolehlivé údaje. V první fázi bylo měření tlaku prováděno v UA a z FA rtuťovým sfygmomanometrem (M). Ve druhé fázi bylo měření tlaku prováděno v UA a z FA pomocí automatického tlakoměru (A). Pořadí provádění měření bylo přiděleno náhodně a střídalo se tak, že u poloviny účastníků bylo nejprve provedeno měření z UA a poté měření z FA a u poloviny účastníků bylo nejprve provedeno měření z FA a poté měření z UA. Byla provedena vždy dvě měření UA a FA s odstupem 2 min. Tepová frekvence byla rovněž zjišťována z tlakoměru. Pro statistickou analýzu byl použit statistický software SPSS 14.0.1 (SPSS Inc., Chicago, IL, USA). Byly vypočteny průměry a směrodatné odchylky pro UA a FA BP naměřené pomocí M a A appartusu. Ke stanovení rozdílů mezi UA a FA BP byly použity párové t-testy. Pearsonův korelační koeficient byl použit ke stanovení vztahu mezi UA a FA BPs.

Výsledky

Do naší studie bylo zařazeno 72 dětí obou pohlaví. Průměrný věk dětí byl 10,13 let se směrodatnou odchylkou 2,82 let a 47,2 % tvořily ženy . Antropometrické charakteristiky dětí jsou uvedeny v . Průměrné hodnoty FA a UA systolického tlaku (SBP) (M) byly 117,06 mmHg a 114,63 mmHg, zatímco průměrné hodnoty FA a UA SBP naměřené přístrojem OMRON (A) byly 112,87 mmHg a 109,02 mmHg. Průměrné hodnoty FA a UA diastolického tlaku (DBP) (M) byly 79,6 mmHg, resp. 77,76 mmHg, zatímco průměrné hodnoty FA a UA DBP naměřené přístrojem OMRON (A) byly 77,40 mmHg, resp. 75,36 mmHg. Pearsonův korelační koeficient mezi FA a UA SBP měřenými rtuťovým sfygmomanometrem (M) byl 0,782 a pro DBP byl 0,824, jak je uvedeno v a . Podobně Pearsonův korelační koeficient mezi FA a UA SBP měřeným automatickým přístrojem (OMRON) byl 0,843 a pro DBP byl 0,846, jak je uvedeno v a . Průměrné hodnoty SBP a DBP byly u FA vyšší než u UA přibližně o 3 mmHg. Statisticky významný rozdíl existoval jak u SBP, tak u DBP.

Tabulka 1: Počet dětí podle pohlaví a věku zařazených do studie Klikněte zde pro zobrazení

Tabulka 2: Počet dětí podle pohlaví a věku zařazených do studie: Antropometrické charakteristiky dětí Klikněte zde pro zobrazení

Tabulka 3: SBP (rtuť) UA a FA Klikněte zde pro zobrazení

Tabulka 4: DBP (rtuť) UA a FA Klikněte zde pro zobrazení

Tabulka 5: SBP (OMRON) UA a FA Klikněte zde pro zobrazení

Tabulka 6: DBP (OMRON) UA a FA Klikněte zde pro zobrazení

Diskuse

Studií zabývajících se rozdíly v tlaku mezi UA a FA u dětí je méně. U dospělých velký počet studií prokázal významný rozdíl mezi měřením UA a FA. Tlak FA bývá vyšší vzhledem k velikosti cév a jejich umístění. Cévy ve FA mají menší průměr a jsou umístěny povrchněji než cévy v UA. V dřívějších výzkumech byly hodnoty tlaku ve FA vyšší než hodnoty tlaku v UA, ale statistická významnost se lišila u systolického, diastolického a středního arteriálního tlaku (MAP). Watson a kol. odhalili, že signifikantně vyšší systolický (P < 0,0001) a diastolický (P < 0,0002) tlak naměřený ve FA byl ve srovnání s tlakem získaným v UA pomocí referenční standardní manžety. Leblanc et al. zjistili, že korelace mezi intraarteriálními a FA měřeními byla 0,90 (P < 0,001) pro 2570 údajů (systolický a diastolický). Ve srovnání s intraarteriální metodou FA nadhodnocovala systolický (6 ± 16 mmHg, P < 0,001) a podhodnocovala DBP (2 ± 11 mmHg, P 5 0,03). Ve srovnání s intraarteriální metodou UA podhodnotila systolický (8 6 16 mmHg, P < 0,01) a nadhodnotila DBP (9 ± 7 mmHg, P < 0,001). Keidan et al. zjistili, že rozdíl SBP mezi ramenem a UA nebo ramenem a kotníkem byl v rozmezí ±10 % v 63 % a 29 % měření a v rozmezí ±20 % v 85 % a 67 % měření. Rozdíl DBP mezi ramenem-FA nebo ramenem-anketou byl v rozmezí ±10 % ve 42 % a 44 % a v rozmezí ±20 % v 67 % a 74 % měření. Schimanski et al. zmiňují, že měření FA nadhodnocovalo systolický (průměrný rozdíl 2,2 mmHg, 95% hranice shody ±19 mmHg), diastolický (průměrný rozdíl 3,4 mmHg, 95% hranice shody ±14,4 mmHg) a MAP (průměrný rozdíl 4,1 mmHg, 95% hranice shody ±13,7 mmHg). V této studii byly tlaky FA také statisticky významně vyšší než tlaky UA měřené rtuťovými i automatickými přístroji.
Singer et al. porovnávali FA a UA NIBP u sedících stabilních pacientů na ambulantním pohotovostním oddělení. Zjistili, že korelace mezi FA a UA SBP byla 0,75 a pro DBP byla 0,72 (P < 0,001). Rovněž uvedli, že FA TK byl přijatelným prediktorem standardního UA TK, pokud měření UA TK nebylo možné. V další studii provedené Schellem a kol. studie odhalila významné rozdíly (t = 2,07, P = 0,04) mezi průměrnými UA a FA SBP. Mezi systolickým, diastolickým a průměrným FA a UA tlakem byl zjištěn rozdíl 14-20 mmHg, jak bylo zjištěno pomocí Bland-Altmanovy analýzy. Pierin et al. provedli studii u obézní populace a odhalili, že systolický a DBPs UA byly významně nižší (P < 0,05) než BPs FA. Dospěli také k závěru, že měření FA BP může neadekvátně nadsazovat prevalenci diagnózy hypertenze u obézních. Milmaniene et al. uvedli, že systolický a DBPs byl vyšší u FA než u UA u více než 90 % účastníků. Průměrné rozdíly mezi oběma pracovišti byly 9,7 ± 10 mmHg pro SBP a 9,9 ± 7 mmHg pro DBP. Emerick porovnával hodnoty tlaku na zápěstí a UA u hospitalizovaných pacientů a uvedl, že míra rozdílu mezi oběma hodnotami je natolik významná, že je třeba uvést místo měření. Studie také uvádí, že jak diastolické, tak systolické hodnoty byly u FA ve srovnání s UA u mladých dospělých, kteří byli vybráni do vzorku, významně vyšší. Stejné zjištění bylo zjištěno i v naší studii také.

Závěry

Tlak z FA je pravděpodobně vyšší než by byl z UA. Korelace mezi měřením systolického tlaku z UA a FA a DBP byly významné. FA je přijatelnou metodou monitorování tlaku v případě, že pro něj není k dispozici UA.

	Lande MB. Systémová hypertenze. In: Tělesná hypertenze: Kleigman RM, Stanton B, Geme J, Schor N, Behrman R, editoři. Nelsonova učebnice pediatrie. 19 th .ed Philadelphia: Elsivier Saunders; 2013. p. 1639-47.
	Jones DW, Appel LJ, Sheps SG, Roccella EJ, Lenfant C. Measuring blood pressure accurately: Nové a přetrvávající výzvy. JAMA 2003;289:1027-30.
	Singer AJ, Kahn SR, Thode HC Jr, Hollander JE. Srovnání krevního tlaku na předloktí a paži. Prehosp Emerg Care 1999;3:123-6.
	Schell K, Bradley E, Bucher L, Seckel M, Lyons D, Wakai S, et al. Clinical comparison of automatic, noninvasive measurements of blood pressure in the forearm and upper arm. Am J Crit Care 2005;14:232-41.
	Schell KA, Richards JG, Farquhar WB. Vliv anatomických struktur na neinvazivní krevní tlak na předloktí a paži dospělých. Blood Press Monit 2007;12:17-22.
	Watson S, Aguas M, Bienapfl T, Colegrove P, Foisy N, Jondahl B, et al. Postanesthesia patients with large upper arm circumference: Je použití „extra dlouhé“ manžety pro dospělé nebo umístění manžety na předloktí správné? J Perianesth Nurs 2011;26:135-42.
	Leblanc MÉ, Croteau S, Ferland A, Bussières J, Cloutier L, Hould FS, et al. Blood pressure assessment in severe obesity: Validace přístupu k předloktí. Obesity (Silver Spring) 2013;21:E533-41.
	Keidan I, Sidi A, Ben-Menachem E, Tene Y, Berkenstadt H. Nesoulad mezi současným měřením krevního tlaku na paži, předloktí a noze u anestezovaných dětí. J Clin Anesth 2014;26:52-7.
	Schimanski K, Jull A, Mitchell N, McLay J. Srovnávací studie neinvazivního měření krevního tlaku na paži a předloktí u dospělých pacientů na pohotovosti. Int J Nurs Stud 2014;51:1575-84.
	Pierin AM, Alavarce DC, Gusmao JL, Halper A, Mion D. Blood pressure measurement in obese patients: Porovnání měření na paži a předloktí. Blood Press Monit 2004;9:101-5.
	Milmaniene M, Cormillot A, Sarcona E, Diaz M. Forearm blood pressure measurement: Srovnání s měřením na paži. J Hypertension 2005;23:S37-8.
	Emerick DR. Hodnocení neinvazivního monitorování krevního tlaku (NIBP) na zápěstí: Srovnání s měřením NIBP na paži. Anaesth Intensive Care 2002;30:43-7.