John Cabot (též Giovanni Caboto, asi 1450 – asi 1498 n. l.) byl italský objevitel, který v letech 1497 n. l. a 1498 n. l. na své lodi Mathew (psáno též Matthew) navštívil východní pobřeží Kanady. Cabotovy výpravy, které sponzoroval anglický král Jindřich VII (r. 1485-1509 n. l.) za účelem hledání námořní cesty do Asie, „objevily“ to, co Ital nazval „Newe Founde Launde“. Cabot byl tedy pravděpodobně prvním Evropanem od dob Vikingů, který přistál v Severní Americe a prozkoumal ji. Protože se mu nepodařilo najít cestu z tohoto kontinentu do Asie, Cabot buď zemřel během své druhé plavby, nebo se kolem roku 1500 n. l. vrátil do Anglie a do neznáma; důvody jeho skonu – ať tak či onak – zůstávají záhadou.

Muž plný záhad

Život Jana Cabota je zahalen vrstvami tajemství a nejasností. Neznáme přesné datum ani místo jeho narození. Nevíme ani, jak se správně píše jeho jméno – mezi varianty patří Chabotto, Gaboto, Caboto, Talbot a samozřejmě poangličtěné Cabot. Sporné je dokonce i to, jaké křestní jméno po celý život používal on sám; mezi možnosti patří John, Giovanni, Joanes, Johannes, Juan, Zuan, Zuam a Zoane (všechny varianty téhož jména v různých jazycích). Kam přesně plul, kde poprvé přistál a jak zemřel, jsou dalšími nejasnými body. Objevitel po sobě nezanechal žádné písemné záznamy a nedochovaly se ani jeho dobové portréty. Dokonce i Cabotovy mapy a úspěchy, získané tvrdou prací a zkušenostmi, byly v tudorovské době brzy ztraceny a zapomenuty. John Cabot je jedním z ukázkových příkladů toho, že k tomu, aby se na člověka vzpomínalo přesně, musí mít to štěstí, že přiláká téměř současného historika a kronikáře, který podrobně zaznamená jeho život. Cabot takové štěstí neměl. Naštěstí pro potomstvo, kromě dalších minulých i současných badatelů, pokračuje v neúnavném bádání o tom, kdo byl John Cabot a jaké byly jeho úspěchy, také mnohonárodní a spolupracující Cabotův projekt katedry historie Bristolské univerzity.

Raný život

Víme, že se Cabot narodil v Itálii kolem roku 1450 n. l. a jako jeho rodné město se nejčastěji uvádí Janov. Žil v Benátkách, pracoval jako obchodník a v roce 1476 n. l. se stal občanem této námořní velmoci. Cabot předběhl své obchodní konkurenty, kteří obvykle obchodovali s východním zbožím v egyptské Alexandrii, tím, že se osobně vydal po souši do Mekky a na obchodní místa v okolí tohoto města. Víme, že Cabot se oženil s Benátčankou jménem Mathye a měl tři syny: Ludovici (v anglických dokumentech psáno „Lewes“), Sebastiana a Sancia.

Kabot se pak zřejmě dostal do jistých finančních potíží a možná právě proto z Benátek uprchl. Cabot, který již měl ambice prozkoumat Atlantický oceán a zoufale potřeboval bohaté sponzory, strávil počátkem 90. let 14. století nějaký čas ve Španělsku, kde pobýval ve Valencii i v Seville. V posledně jmenovaném městě se podílel na stavbě mostu, která byla stejně neúspěšná jako jeho pokusy najít finanční podporu pro zamýšlenou cestu.

Stále zapojený do obchodu a možná v další snaze zbavit se zbytečných prostředníků přesídlil Cabot v polovině 90. let 14. století do Anglie. Cabot se připojil ke komunitě Benátčanů, která se trvale usadila v Bristolu, tehdy nejrušnějším anglickém přístavu. Bristol byl stejně jako Benátky dalším místem s bohatou námořní historií a neohrožení rybáři a průzkumníci se odtud již dříve plavili na Island a do Grónska za většími úlovky ryb. Cabot se nyní chtěl vydat v jejich stopách a doplout ještě dál za západní obzor. Stejně jako většina tehdejších mořeplavců i Cabot věřil, že když překoná severní Atlantik, může najít to, co se později stalo známým jako Severozápadní cesta do Asie a zejména do Východní Indie s jejím lukrativním exotickým zbožím, jako je hedvábí a koření. Tato cesta by byla mnohem kratší a bezpečnější než všechny tehdy známé alternativy. Cabot byl přesvědčen, že Kryštof Kolumbus (1451-1506 n. l.) při své plavbě v roce 1492 n. l. neobjevil nic důležitějšího než několik menších ostrovů. O tom, že mezi Evropou a Asií leží obrovský kontinent, se stále nevědělo. Cabot věřil, že nejlepší námořní cesta do Asie vede mnohem severněji, než ji Kolumbus prozkoumal, a proto se vydal právě tam.

První plavba do Ameriky

Cabot zřejmě přesídlil do Londýna a opět žil s benátskou komunitou v tomto městě. Poté navrhl Jindřichovi VII. plavbu do Severní Ameriky a anglický král mu v roce 1496 n. l. řádně udělil licenci. Panovník označil Itala za „našeho milovaného Johna Cabota, občana Benátek“ (Hale, 65). Cílem bylo nejen najít Severozápadní cestu, ale také vyhledat všechny nové země, které ještě nebyly Evropanům známé, a navázat obchod s domorodými národy, na které by Cabot mohl narazit; Jindřich měl obdržet 20% podíl z případného zisku z takového obchodu. Navzdory této královské podpoře byla výprava z velké části financována italskou bankou v Londýně, která pravděpodobně doufala v podobnou dividendu ze zisku po dokončení plavby. Vzhledem ke znění královského patentu Jindřicha VII. se na ní museli podílet i obchodníci z Bristolu.

Cabot poprvé vyrazil 2. května 1496 n. l., ale série obrovských vichřic odepsala sezónu a nakonec zahnala jeho loď zpět do přístavu v Bristolu pro nedostatek zásob. Cabot se nenechal odradit a vyrazil znovu 20. května 1497 n. l. na své jediné lodi Mathew, 24 metrů (78 stop) dlouhé karavaně se třemi stěžni. Padesátitunová Mathew nebyla postavena speciálně pro tuto výpravu a již dříve sloužila v námořním obchodu (a po Cabotově plavbě tak bude činit znovu). Lodě třídy karavel byly lehké, rychlé, obratné a nevyžadovaly velkou posádku, což z nich činilo ideální volbu pro účely průzkumu v neznámých vodách.

Přeplul Atlantik během následujících pěti týdnů a 24. června 1497 n. l. s největší pravděpodobností dosáhl dnešního ostrova Cape Breton v Novém Skotsku. Poté se Cabot vydal na sever a prozkoumal pobřeží oblasti, kterou nazval „Newe Founde Launde“, z níž pochází dnešní Newfoundland ve východní Kanadě. Přesné místo prvního přistání, následné zastávky a přesná pobřežní trasa objevitele však nejsou známy a mezi historiky se o nich vedou velké spory. Sám Cabot se domníval, že dosáhl východního pobřeží Asie, pravděpodobně Japonska, tehdy známého jako Cipango. Ať už si myslel, že je kdekoli, byl to první Evropan v Severní Americe od dob Vikingů. Objevitel přistál na pevnině a na znamení této události nechal postavit kříž. Poté vztyčil královský prapor Jindřicha VII. a prapory papeže a svatého Marka Benátského. Byly zde jasné důkazy o domorodém obyvatelstvu žijícím v těchto končinách, například staré ohně, jednoduché nástroje a řezby na stromech, ale samotné lidi nikdo neviděl.

V těchto vodách Cabot zaznamenal hojnost tresek, objev, který bude brzy využíván francouzskými a anglickými loďstvy (ale byl již znám portugalským a bretaňským rybářům). Díky příznivému větru se pak objevitel rychle vrátil domů a 6. srpna přistál v Bristolu. Zpráva o velkých hejnech tresek byla oznámena jako první, když se vracející se námořníci chlubili svým kolegům v docích, že „odtud přivezou tolik ryb, že už nebudou potřebovat Island“ (Williams, 14). Cabot mezitím Jindřichovi VII. oznámil, že objevil nejzápadnější pobřeží Asie, které se zdálo být velmi vhodným kandidátem na krátkou cestu na tento kontinent, kterou by bylo možné využít pro obchodní účely. Anglický král byl notoricky opatrný na své finanční prostředky a Cabotovi za jeho úspěch udělil, jak je uvedeno v královských archivech, mizivou částku 10 liber (v té době však stále ještě zhruba roční plat řemeslníka). Jindřich se možná cítil trochu provinile kvůli své podlosti, zvláště když zahraniční vyslanci u dvora hýřili zprávami, že si Anglie činí nárok na novou zemi v Severní Americe, a později Cabotovi přiznal roční důchod ve výši 20 liber.

Druhá plavba do Ameriky

Cabot nyní mohl investorům prokázat potenciál svého objevu, a tak zorganizoval druhou plavbu. Ta byla mnohem více obchodním podnikem, kdy konsorcium anglických obchodníků sestavilo flotilu pěti lodí a naplnilo je obchodním zbožím. Znovu se zapojil i král a dodal jednu z lodí. Tentokrát přijelo několik italských mnichů, kteří působili jako misionáři, včetně jistého Giovanniho de Carbonariis. Cabot opustil Bristol znovu v roce 1498 n. l., možná se zastavil v Grónsku (i když to může být pouhá legenda) a znovu se dostal na Newfoundland, možná dokonce prozkoumal až Chesapeake Bay (v Marylandu a Virginii, USA) nebo dokonce Karibik.

Právě na této druhé cestě Cabot možná zemřel, ale přesné okolnosti jeho skonu nejsou známy, pouze to, že nyní mizí z historie. Někteří moderní badatelé, zejména jeden z největších odborníků na Johna Cabota Alwyn Ruddock, se domnívají, že Cabot se skutečně vrátil do Anglie kolem roku 1500 n. l., ale poté zmizel z historických záznamů, protože jeho druhá plavba byla obchodním neúspěchem a/nebo jeho vpád do Karibiku ovládaného Španěly byl nepříjemností, kterou chtěly anglické úřady ututlat. Záznamy uvádějí, že v letech 1498 a 1499 n. l. byla Cabotovi vyplácena penze, která ovšem mohla být vyplacena jeho vdově. Cabotův konec je tedy záhadou, kterou ještě umocňuje druhá: nepochopitelné rozhodnutí Ruddockové, která více než 20 let připravovala knihu o Cabotovi, nechat po své smrti v roce 2005 n. l. zničit všechny své nepublikované výzkumy.

Legacy

Malý soukromý podnik nebyl úspěšný při výpravě z Bristolu a napodobení Cabota, a tak následovala dlouhá pauza v zámořských výpravách Anglie, která trvala během vlády tří nástupců Jindřicha VII. z rodu Tudorovců. Nároky Anglie na území v Americe, které stanovil Cabot, se začaly uplatňovat až za vlády Alžběty I. Anglické (r. 1558-1603 n. l.), konkrétně od 70. let 15. století. Nicméně objevitelský brouk, kterého Cabot vypustil, se nakonec zakousl do mnoha nových anglických objevitelů v alžbětinské éře i později. Zejména Cabotovy plavby podnítily větší zájem o nalezení Severozápadní cesty, zejména tři výpravy Martina Frobishera (asi 1535-1594 n. l.) v letech 1576-1578 n. l. V roce 1578 se Cabot vydal na cestu do Anglie.

Dalším odkazem Johna Cabota byla dobrodružství jeho syna Sebastiana Cabota (1474-1557 n. l.), který svého otce do Nového světa doprovázel. Sebastian pokračoval v průzkumu Nového Foundlandu v letech 1508-9 n. l. a s podporou dalších panovníků kontinentální Evropy v letech 1526-1530 n. l. prozkoumal pobřeží Brazílie a River Plate. Sebastian Cabot se poté vrátil do Anglie a v 50. letech 15. století řídil několik obchodních výprav do Ruska.

V roce 1996 n. l. byla v Anglii postavena replika lodi Mathew Johna Cabota ve skutečné velikosti u příležitosti 500. výročí první plavby tohoto objevitele. Loď je trvale zakotvena v bristolském přístavu, ale příležitostně podniká výpravy do jiných přístavů. A konečně, jak bylo uvedeno výše, Cabotův projekt na Bristolské univerzitě pokračuje ve výzkumu života a cest Johna Cabota, stejně jako Sebastiana Cabota a dalších významných mořeplavců, kteří vypluli z Bristolu v 15. a 16. století n. l.

.