Feature Article

Studie potvrzuje, že deprese může zkrátit život

Dlouho se věřilo, že lidé s těžkou depresí a některými dalšími závažnými duševními chorobami mají tendenci žít kratší život než ostatní – a umírají rychleji, než se očekávalo, když se u nich rozvinou nemoci jako rakovina, srdeční choroby, mrtvice a cukrovka.

Studie, které k tomuto poznání přispěly, se však týkaly pacientů, kteří byli v psychiatrické péči kvůli svému duševnímu onemocnění, nikoli všech pacientů s depresí. Patřila mezi ně i studie VA z roku 2008, publikovaná v časopise Journal of the American Medical Association, která zjistila, že deprese vede k srdečním onemocněním, protože lidé s depresí méně cvičí a více kouří než ti, kteří depresí netrpí.i

Nová studie VA, publikovaná 1. srpna 2012 v časopise Psychiatric Services, přináší nové informace o tom, jakou daň si deprese vybírá na všech pacientech s tímto onemocněním, nejen na těch, kteří jsou v psychiatrické péči. Studie porovnávala věk při úmrtí všech pacientů VA s diagnózou deprese, ať už byli v současné době léčeni, nebo ne, s věkem při úmrtí ostatních pacientů VA. ii

Výzkumníci zjistili, že pacienti VA s depresí zemřeli v průměru o pět let dříve než pacienti VA bez této diagnózy. Ve srovnání s ostatními veterány navíc lidé s depresí ztratili více let produktivního života, které by jinak mohli prožít.

„Naším cílem bylo rozšířit předchozí výzkum, který byl proveden v oblasti deprese a úmrtnosti , a prozkoumat konkrétní příčiny a načasování úmrtnosti veteránů s depresí,“ vysvětluje Kara Zivin, PhD, hlavní autorka studie. „Zkoumali jsme roky potenciální ztráty života spojené s 13 specifickými příčinami úmrtí a také úmrtnost ze všech příčin mezi pacienty VA s depresí a bez ní.“

Zivinová je výzkumnou pracovnicí Centra pro výzkum a vývoj zdravotnických služeb VA (HSR &D)/Serious Mental Illness Treatment Resource and Evaluation Center (SMITREC) v Ann Arboru v Michiganu a docentkou psychiatrie na Michiganské univerzitě. Výzkum týmu byl financován organizací HSR&D.

Tým zkoumal elektronické zdravotní záznamy téměř pěti milionů pacientů VA, z nichž všichni využili zdravotní péči VA ve fiskálním roce 2006 (od 1. října 2005 do 30. září 2006). Zjistili, že o něco více než 700 000 z těchto pacientů mělo diagnózu deprese. Ve fiskálním roce 2007 (od 1. října 2006 do 30. září 2007) zemřelo něco málo přes 167 000 (3,38 %) těchto pacientů.

Průměrný věk při úmrtí pacientů s diagnózou deprese byl 71,0 let; těm bez této diagnózy bylo v době úmrtí 75,9 let. Rozdělením populace pacientů do osmi věkových skupin a použitím tabulek očekávané délky života vypracovaných Centrem pro kontrolu nemocí se jim podařilo vypočítat, kolik let potenciálního života zbývalo těm, kteří zemřeli, a které by za normálních okolností mohli očekávat.

Vzorec, který použili, spočíval v tom, že vzali střed každé věkové skupiny, přičetli počet let, kterých by se podle tabulky CDC měli lidé v tomto věku dožít, a pak odečetli skutečný věk při úmrtí veteránů v této skupině, kteří zemřeli ve fiskálním roce 2007. Tato metoda jim umožnila vyhodnotit dopad předčasného úmrtí na celou populaci, nejen na ty, kteří zemřeli mladší než stanovený koncový věk, například 65 let. Zjistili, že pacienti s depresí, kteří zemřeli ve fiskálním roce 2007, ztratili v průměru 13,4 roku produktivního života – zatímco pacienti bez deprese ztratili pouze 10,9 takových let.

Ve skutečnosti byla deprese spojena s výrazně dřívějším věkem úmrtí a větším počtem ztracených let produktivního života u všech 13 příčin úmrtí, které byly ve studii zkoumány. Jednalo se o nehody, cerebrovaskulární problémy, diabetes mellitus, srdeční onemocnění, vraždy, chřipku a zápal plic, onemocnění jater, zhoubné novotvary (rakovinu), nefritidu (onemocnění ledvin), onemocnění dýchacích cest, sepsi (infekci krve) a sebevraždu. Všechny ostatní příčiny úmrtí byly zahrnuty do 14. kategorie – a i zde se u pacientů s depresí objevila smrt dříve.

„Tato zjištění zdůrazňují význam deprese jako potenciálního faktoru přispívajícího k předčasné úmrtnosti,“ říká Zivin. „Vzhledem k tomu, že deprese je léčitelná, mohla by taková léčba mít měřitelný dopad na riziko předčasného úmrtí.“

Práce také naznačuje, že zlepšení kvality péče o duševní zdraví, které se depresivním pacientům dostává, by mohlo snížit úmrtnost v těchto skupinách a že lepší celkové řízení péče o ně by mohlo také snížit riziko jejich předčasného úmrtí.

V posledních letech VA zlepšila služby pro své vážně duševně nemocné pacienty tím, že integrovala péči o duševní zdraví do primární péče, vyvinula rozsáhlý program prevence sebevražd a zvýšila počet poradenských center pro veterány (Veterans Readjustment Counselers, Vet Centers.) Krizová linka pro veterány VA přijala více než 600 000 hovorů, což vedlo k více než 21 000 záchranám veteránů v bezprostřední krizi.

Na pokyn ministra pro záležitosti veteránů Erica K. Shinsekiho VA v rámci probíhající revize činnosti v oblasti duševního zdraví doplňuje stávající počet více než 20 000 pracovníků v oblasti duševního zdraví o přibližně 1 600 lékařů, včetně zdravotních sester, psychiatrů, psychologů a sociálních pracovníků. VA také přidává 300 členů podpůrného personálu, aby těmto lékařům pomohla plnit jejich úkoly.

Výzkum VA se snaží zajistit, aby se všem veteránům dostalo prvotřídní péče o duševní zdraví. Výzkumníci VA jsou průkopníky pokroku v chápání a léčbě poruch duševního zdraví. Kromě výše uvedené studie se výzkumníci VA zabývají možnými přístupy k léčbě a prevenci poruch duševního zdraví a také souvisejícími otázkami, jako je vývoj a hodnocení modelů spolupráce v oblasti primární péče a zlepšení přístupu ke službám ze vzdálených oblastí pomocí internetu a dalších technologií.