NarrativeEdit
Dva muži byli ukřižováni současně s Ježíšem, jeden po jeho pravici a druhý po levici (Matouš 27. kapitola):38, Mk 15, 27-28.32, Lk 23, 33, Jan 19, 18), což Markovo evangelium vykládá jako naplnění proroctví z Izajáše 53, 12. Ježíšovo evangelium o tom píše: „Všichni byli ukřižováni. Podle Matoušova, respektive Markova evangelia se oba zločinci Ježíšovi posmívali (Mt 27,44; Mk 15,32); Lukáš se však zmiňuje o tom, že:
39 Jeden z visících zločinců se Ježíšovi posmíval a říkal: „Nejsi ty Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“
40 Druhý ho však pokáral a v odpověď mu řekl: „Nemáš strach z Boha, vždyť podléháš stejnému odsouzení? „41 A skutečně, my jsme byli odsouzeni spravedlivě, neboť trest, který jsme dostali, odpovídá našim zločinům, ale tento člověk se ničeho zločinného nedopustil. „42 Tehdy řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“
43 On mu odpověděl: „Amen, říkám ti dnes, že budeš se mnou v ráji.“
43 „Amen, říkám ti dnes, že budeš se mnou v ráji. 23,39-43
„Amen … dnes … v ráji „Upravit
Ve větě přeložené „Amen, pravím vám, dnes budete v ráji“ v Lukášovi 23,43 („Ἀμήν σοι λέγω σήμερον μετ‘ ἐμοῦ ἔσῃ ἐν τῷ παραδείσῳ“. Amén soi légo sémemeron met‘ emoû ése en tôi paradeísoi) je v menšině verzí a komentářů sporné. Řecké rukopisy jsou bez interpunkce, takže přiřazení příslovce „dnes“ ke slovesu „být“, jako „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji“ (většinový názor), nebo ke slovesu „říkat“, jako „Amen, říkám ti dnes, budeš se mnou v ráji“ (menšinový názor), závisí na analýze konvencí pořadí slov v koiné řečtině. Většina starověkých biblických překladů se rovněž řídí většinovým názorem, pouze aramejská kuretonská evangelia poskytují významné svědectví o menšinovém názoru. V důsledku toho někteří modlitebníci uznávají dobrého lotra jako jedinou osobu potvrzenou jako svatého – tj. osobu, o níž je známo, že bude po smrti v ráji – Biblí i samotným Ježíšem. Tomáš Akvinský napsal:
Slova Páně (Dnes … v ráji) je tedy třeba chápat nikoli jako pozemský nebo tělesný ráj, ale jako onen duchovní ráj, v němž mohou být, jak se říká, všichni, kdo se těší z božské slávy. Odtud na místo, lotr vystoupil s Kristem do nebe, aby byl s Kristem, jak mu bylo řečeno: „Budeš se mnou v ráji“, ale co se týče odměny, byl v ráji, protože tam spolu s ostatními svatými zakusil a užíval Kristova božství.
NejmenovanýEdit
Jednoho ze zločinců popisuje jako kajícníka pouze Lukášovo evangelium, které ho však nejmenuje.
Augustin z Hippo zloděje nejmenuje, ale uvažuje, zda nebyl někdy pokřtěn.
Podle tradice byl dobrý lotr ukřižován po Ježíšově pravici a druhý lotr po jeho levici. Z tohoto důvodu se na vyobrazeních Ježíšova ukřižování často objevuje Ježíšova hlava nakloněná doprava, což ukazuje, že Dobrého zloděje přijal. V ruské pravoslavné církvi se krucifixy i kříže obvykle vyrábějí se třemi příčkami: horní, která představuje titulus (nápis, který napsal Pilát Pontský a který byl přibit nad Ježíšovu hlavu); delší příčka, na níž byly přibity Ježíšovy ruce; a šikmá příčka dole, která představuje podnož, k níž byly přibity Ježíšovy nohy. Podnožka je šikmá, směřuje nahoru k Dobrému zloději a dolů k druhému.
Podle Jana Chrysostoma zloděj přebýval na poušti a okrádal nebo vraždil každého, kdo měl tu smůlu, že mu zkřížil cestu. Podle papeže Řehoře I. se „provinil krví, dokonce krví svého bratra“ (bratrovraždou).
PojmenovánEdit
„Dismas „Edit
Lukášovu nejmenovanému kajícímu zloději bylo později přiřazeno jméno Dismas v rané řecké recensi Acta Pilati a latinském Nikodémově evangeliu, jejichž části lze datovat do konce 4. století. Jméno „Dismas“ mohlo být převzato z řeckého slova znamenajícího „západ slunce“ nebo „smrt“. Jméno druhého zloděje je uvedeno jako Gestas. V syrském evangeliu o dětství Život dobrého zloděje (Histoire Du Bon Larron francouzsky 1868, česky 1882) Augustin z Hippo uvádí, že zloděj řekl Ježíši, dítěti: Podle Augustina z Hippo a Petra Damiána se Svatá rodina setkala s Dismasem za těchto okolností: „Ó, nejblahoslavenější z dětí, kdyby někdy přišel čas, kdy budu prosit o tvé milosrdenství, vzpomeň si na mě a nezapomeň, co se stalo dnes.“
Anna Kateřina Emmerichová viděla Svatou rodinu „vyčerpanou a bezmocnou“; podle Augustina z Hippo a Petra Damiána se Svatá rodina setkala s Dismasem. Papež Teofil Alexandrijský (385-412) napsal homilii o Ukřižování a dobrém zloději, která je klasikou koptské literatury.
„Démas „Edit
V koptském pravoslaví se jmenuje Démas. Toto jméno mu bylo dáno ve Vyprávění o Josefu z Arimatie.
„Titus „Edit
Apokryfní syrské evangelium o dětství nazývá oba zloděje Titem a Dumachem a přidává příběh o tom, jak Titus (ten dobrý) zabránil ostatním zlodějům ve své společnosti okrást Marii a Josefa během jejich útěku do Egypta.
„Rach „Upravit
V ruské tradici se Dobrý zloděj jmenuje „Rach“ (rusky Рах).
SvatostUpravit
Katolická církev si Dobrého zloděje připomíná 25. března. V římském martyrologiu je uveden následující záznam: „Památka svatého lotra v Jeruzalémě, který se tehdy na kříži vyznal Kristu a sám Ježíš ho kanonizoval a zasloužil si od něj slyšet: „Dnes budeš se mnou v ráji.“ Je po něm pojmenována řada měst, včetně San Dimas v Kalifornii. Jsou po něm pojmenovány také farní kostely, například kostel Dobrého zloděje v Kingstonu v kanadském Ontariu – postavený trestanci z nedaleké věznice v Kingstonu, kostel svatého Dismase ve Waukeganu ve státě Illinois, starokatolická farnost svatého Dismase v Coseley a kostel sv. Dismase, dobrého zloděje, katolický kostel v Clinton Correctional Facility v Dannemoře ve státě New York.
Východní pravoslavná církev si ho připomíná na Velký pátek spolu s ukřižováním. Synaxarion na jeho počest nabízí tento kuplet:
Zamčené brány Edenu zloděj otevřel dokořán,
vložením klíče: „Pamatuj na mě.“
Je připomínán v tradiční východní pravoslavné modlitbě pronášené před přijetím eucharistie: „Nebudu mluvit o tvém tajemství tvým nepřátelům, ani jako Jidáš ti nedám polibek, ale jako lotr tě vyznám: Pamatuj na mě, Pane, ve svém království.“
ArtEdit
Ve středověkém umění je svatý Dismas často zobrazován jako ten, kdo doprovází Ježíše při obléhání pekla, jak o tom vypráví 1 Petr 3,19-20 a Apoštolské vyznání víry (ačkoli ani v jednom z textů není zloděj zmíněn).
Ve východní pravoslavné církvi se jeden z hymnů Velkého pátku jmenuje „Dobrý zloděj“ (nebo „Moudrý zloděj“, církevněslovansky: „Razboinika blagorazumnago“) a hovoří o tom, jak Kristus udělil Dismasovi ráj. Několik skladeb tohoto hymnu se používá v ruské pravoslavné církvi a tvoří jeden z vrcholů bohoslužby matiné na Velký pátek.
V románu Samuela Becketta Čekání na Godota hlavní postavy Vladimír a Estragon krátce diskutují o nesrovnalostech mezi vyprávěním čtyř evangelistů o kajícných a nekajícných lotrech. Vladimír dochází k závěru, že jelikož pouze Lukáš říká, že jeden z nich byl spasen, „pak museli být ti dva zatraceni, proč věřit jemu a ne ostatním?“
.