07.08.2019
Spor o Kašmír otravuje vztahy mezi Indií a Pákistánem od roku 1947, kdy se obě země staly nezávislými. Přinášíme přehled toho, jak se napětí v posledních sedmi desetiletích stupňovalo.
Stejně jako mnoho jiných konfliktů po celém světě začal spor o Kašmír získáním nezávislosti na koloniální mocnosti. V roce 1947 Spojené království ustoupilo boji za svobodu své indické kolonie a udělilo jí nezávislost. Ustupující Britové po sobě zanechali dva státy: sekulární Indickou unii a Islámskou republiku Pákistán.
Přečtěte si více: Názor: V roce 2017 se v Praze uskutečnil první ročník mezinárodní konference o ochraně lidských práv a svobod:
Rozdělení Indie v roce 1947 představovalo problém pro tehdejší knížecí stát Džammú a Kašmír, který se nacházel přímo u severní hranice obou nových států.
Státu tradičně vládl hinduistický mahárádža (místní vládce), ale většinu obyvatelstva tvořili muslimové. V naději, že bude moci prohlásit své území za nezávislé, se mahárádža Harí Singh zpočátku nepřipojil ani k Indii, ani k Pákistánu, které se o tuto zvláštní společenskou konstelaci v Kašmírském údolí zajímaly.
Dnes se Indie považuje za sekulární stát, v němž vedle sebe existuje několik náboženství. Díky tomu je Džammú a Kašmír, jediná provincie s muslimskou většinou, důležitou součástí náboženské plurality Indie.
Pákistán se v té době považoval za domov všech muslimů v jižní Asii. Jeho otec zakladatel Muhammad Alí Džinnáh si představoval Pákistán a Indii jako samostatné muslimské a hinduistické národy na subkontinentu. Až do roku 1971 byl Bangladéš, který se nachází na východě Indie, součástí Pákistánu.
Kašmírské války
Zatímco mahárádža váhal, zda učinit Kašmír součástí obou zemí, v roce 1947 se pákistánští ozbrojenci pokusili dostat Kašmírské knížectví pod svou kontrolu. Hari Singh se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc a netrvalo dlouho a vojska Indie a Pákistánu se střetla.
První válka o Kašmír začala v říjnu 1947 a skončila v lednu 1949 faktickým rozdělením státu podél tzv. linie kontroly (LoC), neoficiální hraniční linie uznávané dodnes.
Již tehdy vyslala OSN pozorovatelskou misi, která je na místě dodnes. Pákistán od roku 1949 kontroluje severní zvláštní provincii Gilgit-Baltistán a srpkovitou podoblast Azad Kašmír.
Indií ovládaná část se v roce 1957 stala federálním státem Džammú a Kašmír se zvláštním autonomním statusem, který umožňuje zákonodárnému sboru státu vyjadřovat se k legislativě zahrnující všechny otázky kromě obrany, zahraničních věcí a komunikací.
Přečtěte si více: Následující desetiletí se nesla ve znamení závodů ve zbrojení na obou stranách. Indie začala vyvíjet jadernou bombu a také Pákistán zahájil jaderný program s cílem postavit se svému obřímu sousedovi. Dnes má Indie podle odhadů 140 a Pákistán 150 jaderných hlavic. Na rozdíl od Pákistánu Indie výslovně vyloučila první jaderný úder.
Pákistán také vynakládá obrovské částky na svůj jaderný program, protože se snaží zajistit, aby za svým sousedem vojensky nezaostával.
Přečtěte si více: Pákistán slíbil zvýšit tlak na Indii kvůli Kašmíru
V roce 1965 Pákistán opět použil vojenskou sílu, aby se pokusil změnit hranice, ale prohrál s indickou armádou. Potřetí se sousedé střetli v roce 1971, ale tentokrát nebyl Kašmír v centru konfrontace. Válku naopak vyvolal boj za nezávislost Bangladéše. Indie, která podporovala bangladéšské bojovníky za nezávislost, opět porazila Pákistán.
O rok později Indie a Pákistán podepsaly dohodu ze Simly, která zdůrazňuje význam linie kontroly a zavazuje k dvoustranným jednáním s cílem jednou provždy vyjasnit nároky na oblast Kašmíru.
V roce 1984 se státy střetly znovu; tentokrát kvůli Indií kontrolovanému ledovci Siachen. A v roce 1999 obě strany bojovaly o kontrolu vojenských stanovišť na indické straně linie kontroly. V roce 2003 Indie a Pákistán podepsaly nové příměří – to je však od roku 2016 křehké.
Přečtěte si více: Po vojenské eskalaci mezi Indií a Pákistánem panují obavy z jaderných zbraní
27. února pákistánská armáda oznámila, že sestřelila dvě indické stíhačky nad sporným Kašmírem. Pákistánský vojenský mluvčí uvedl, že stíhačky byly sestřeleny poté, co vstoupily do pákistánského vzdušného prostoru. Je to poprvé v historii, kdy proti sobě dvě jaderné mocnosti provedly letecké údery.
. Indie uvedla, že letecký úder byl reakcí na nedávný sebevražedný útok na indické jednotky sídlící v Džammú a Kašmíru. Pákistán uvedl, že nedošlo k žádným obětem a že jeho letectvo indické letouny odrazilo.
14. února zahynulo při sebevražedném bombovém útoku poblíž hlavního města Indií spravovaného Kašmíru nejméně 41 příslušníků indické polovojenské policie. K odpovědnosti se přihlásila džihádistická skupina Džajš-e-Mohammad se sídlem v Pákistánu. Tento útok, nejhorší útok na indické vojáky od začátku povstání v Kašmíru v roce 1989, zvýšil napětí a vyvolal obavy z ozbrojené konfrontace mezi oběma jadernými mocnostmi.
Od roku 1989 bojují muslimští povstalci proti indickým silám v Indií spravované části Kašmíru – regionu s 12 miliony obyvatel, z nichž asi 70 % tvoří muslimové. Indie a Pákistán vedly dvě ze svých tří válek od získání nezávislosti v roce 1947 o Kašmír, který si obě země plně nárokují, ale částečně jej ovládají.
V říjnu 2016 zahájila indická armáda ofenzívu proti ozbrojeným povstalcům v Kašmíru a obklíčila nejméně 20 vesnic v okrese Šopian. Nové Dillí obvinilo Islámábád z podpory ozbrojenců, kteří překračují pákistánsko-indickou „linii kontroly“ a podnikají útoky na indické polovojenské síly.
Bezpečnostní situace v indické části Kašmíru se zhoršila poté, co byl v červenci 2016 zabit mladý separatistický vůdce Burhan Wani. Protesty proti indické vládě a střety mezi separatisty a vojáky si od té doby vyžádaly stovky mrtvých.
V září 2016 islamističtí ozbrojenci zabili v Kašmíru spravovaném Indií nejméně 17 indických vojáků a 30 jich zranili. Indická armáda uvedla, že povstalci pronikli do indické části Kašmíru z Pákistánu, přičemž první vyšetřování naznačovalo, že militanti patřili k pákistánské skupině Džajš-e-Mohammad, která v Kašmíru působí již více než deset let.
Indické úřady zakázaly řadu internetových stránek sociálních médií v Kašmíru poté, co se na internetu rozšířila videa zachycující vojáky, kteří se dopouštějí závažného porušování lidských práv. Jedno takové video, které ukazovalo kašmírského protestujícího přivázaného k džípu indické armády – zřejmě jako živý štít – vyvolalo na sociálních sítích pobouření.
Zastánci nezávislého Kašmíru chtějí, aby Pákistán a Indie ustoupily a nechaly Kašmířany rozhodnout o své budoucnosti. „Je načase, aby Indie a Pákistán oznámily harmonogram stažení svých sil z částí, které kontrolují, a uspořádaly referendum pod mezinárodním dohledem,“ řekl DW Toqeer Gilani, předseda Fronty za osvobození Džammú a Kašmíru v pákistánském Kašmíru.
Většina pozorovatelů Kašmíru to však v blízké budoucnosti nevidí. Tvrdí, že indická strategie přísného postupu vůči militantům a separatistům v Kašmíru se sice částečně osvědčila, ale dříve či později bude muset Dillí najít politické řešení krize. Oddělení podle nich nemá šanci.
V tomto konfliktu hraje roli i třetí soused
Čína, která má s Džammú a Kašmírem dlouhou hranici. V roce 1962 Čína obsadila část Indie, která hraničí s Kašmírem – a uzavřela spojenectví s Pákistánem. Dnes Čína a Pákistán obchodují prostřednictvím nově vybudované Karákóramské dálnice, která spojuje obě země přes západní část Kašmíru. V rámci mnohamiliardového projektu čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC) se tento koridor rozšiřuje.
Přečtěte si více: Fórum Pásmo a stezka:
Tato bývalá štěrková cesta se v současnosti mění na víceproudou asfaltovou dálnici, po které lze jezdit po celý rok. Čína investuje do pákistánských infrastrukturních a energetických projektů 57 miliard dolarů (51 miliard Kč), což je více než do kterékoli jiné jihoasijské země. Ekonomické spojenectví s mocným sousedem pomohlo upevnit nároky Pákistánu na himálajské podhůří.
Povstalci a útoky
Vlády sousedních států však již nejsou jedinými stranami konfliktu v Kašmíru. Za použití násilí se militantní skupiny snaží narušit status quo na obou stranách linie kontroly přinejmenším od 80. let 20. století. Jejich útoky přispěly ke zhoršení bezpečnostní situace.
Přečtěte si více: Proč by útok v Kašmíru mohl vyvolat vojenskou konfrontaci v jižní Asii
Za posledních 30 let bylo při teroristických útocích zabito nejméně 45 000 lidí. A celkový počet mrtvých v důsledku tohoto konfliktu je podle odhadů organizací na ochranu lidských práv nejméně 70 000.
David Ehl