No, mileniálové přece nemohou být nejmladší generací navždy?

O této skupině, která se brzy stane nejpočetnější generací Američanů a bude mít vliv na společnost, politiku i pracovní prostředí, bylo provedeno mnoho výzkumů. Stejně jako jejich starší předchůdci se však i mileniálové stávají etablovanějšími a vyhraněnějšími – nejstarším z nich je letos 38 let – takže se nyní mohou začít ohlížet přes rameno, kdo přijde jako další.

Představujeme vám generaci Z.

Jsou to jedni z nejmladších lidí v zemi; narodili se po roce 1996 a nejstaršímu z nich bude letos 22 let. Stejně jako generace před nimi je však jejich demografické charakteristiky, vlivy, které na ně působí – od technologií až po ekonomiku – a jejich vyvíjející se názory na řadu otázek začínají definovat jako samostatnou skupinu.

Série nových zpráv Pew Research Center zjistila, že tato generace je rasově a etnicky nejrozmanitější a je na nejlepší cestě k nejlepšímu vzdělání v historii USA. V drtivé většině žijí spíše v metropolitních než venkovských oblastech. A možná nepřekvapivě hrají v jejich životě hlavní a přirozenou roli technologie.

Nejprve však dvě otázky: Proč pojmenovávat novou generaci právě teď? A proč ji nazývat Z?“

Řada sociologů a dalších odborníků si v poslední době všímá demografického vývoje: změn v postojích mladých lidí, znepokojivého nárůstu míry depresí a dalších změn, které je vedly k úvahám, zda nenastal čas definovat novou generaci. Ačkoli někteří výzkumníci použili jiné roky, centrum se rozhodlo použít rok 1996 jako poslední rok narození mileniálů – aby tato generace zůstala „analyticky smysluplná“, říká Michael Dimock, prezident centra, a začalo se „zabývat tím, co by mohlo být jedinečné na té další.“

V listopadu se Kim Parkerová, která v centru řídí výzkum sociálních trendů, podílela na první zprávě Pew o generaci, kterou tehdy nazývali „postmileniálové“. „Je to jednoznačně rasově a etnicky nejrozmanitější generace, jakou jsme kdy viděli,“ říká. „Ale bylo toho víc. Mileniálové měli pomalý start do dospělosti kvůli velké recesi. Tato nová generace zdědí jiný druh ekonomiky a jiný soubor příležitostí. Mileniálové vyrůstali ve stínu válek v Iráku a Afghánistánu, které přispěly k současné politické polarizaci v zemi. Tato nová skupina vyrůstá v jiném politickém prostředí.“ Také si podle ní uvědomili, že jde o první generaci, která dospěla k technologickým vymoženostem, jako je chytrý telefon, nikoliv jako k něčemu novému, co je třeba si osvojit, ale prostě jako k přijatelné součásti každodenního života.

Ale jak šikovně pojmenovat tyto postmileniály? O názvech generací se nerozhoduje nijak pevně; místo toho vznikají většinou náhodně a přetrvávají, pokud si jméno získá více každodenního použití. V posledních několika letech, kdy bylo jasné, že se objevuje nová generace, se mezi odborníky objevila řada označení: jedním z nich bylo „homelanders“, protože tato generace dospěla v době Národní bezpečnosti, zatímco socioložka Jean M. Twengeová – v narážce na vliv technologií v dobrém i špatném smyslu na tuto generaci – zvolila název iGen.

Centrum Pew Research Center, jako obvykle založené na datech, analyzovalo údaje o trendech Google týkajících se nové generace v letech 2014 až 2018 a zjistilo, že „generace Z“ ve vyhledávání zdaleka předstihuje ostatní názvy. Ačkoli tedy výzkumníci centra tvrdí, že jsou otevřeni tomu, aby své rozhodnutí v budoucnu přehodnotili, rozhodli se používat tuto přezdívku. To znamená, že generace Z se stala generací definovanou technologiemi ve více ohledech.

Listopadová zpráva poskytla centru první analýzu dat ze sčítání lidu, která umožnila vytvořit prvotní demografický portrét této nové generace.

Zpráva zjistila, že téměř polovina (48 %) dětí ve věku od 6 do 21 let patří k rasovým nebo etnickým menšinám, ve srovnání s 39 % mileniálů v této věkové kategorii v roce 2002 a více než dvojnásobným podílem v porovnání s počátkem Baby Boomers v roce 1968.

Zjistila také, že novou generaci formují měnící se imigrační vzorce. Velká recese a pokles zaměstnanosti vedly k tomu, že do Spojených států přicházelo méně přistěhovalců, přičemž imigrace dosáhla vrcholu v roce 2005, kdy bylo nejstarším příslušníkům generace Z 8 let. V důsledku toho má generace Z méně příslušníků narozených v zahraničí než generace mileniálů v roce 2002 – a výrazně vyšší počet těch, kteří se narodili v USA přistěhovaleckým rodičům.

Jeden ze čtyř příslušníků generace Z jsou Hispánci, což je výrazně více než jejich podíl mezi mileniály v roce 2002. Podíl Asiatů se mírně zvýšil ze 4 % na 6 %, zatímco podíl černochů je přibližně stejný jako u mileniálů ve srovnatelném věku. (Ve skutečnosti se zastoupení černochů mezi mladými lidmi v zemi od počátku Baby Boomers v roce 1968 změnilo jen málo.)

Na americkém venkově žije pouze 13 procent příslušníků generace Z, zatímco v roce 2002 to bylo 18 procent mileniálů a v podobném věku 23 procent příslušníků generace X a 36 procent Baby Boomers.

V čem se také liší, je vzdělání. Příslušníci generace Z mají vyšší počet absolventů středních škol a nižší míru předčasného ukončení studia než ti, kteří přišli před nimi, a častěji studují vysokou školu. V roce 2017 studovalo na vysoké škole 59 % osob ve věku 18 až 20 let ve srovnání s 53 % mileniálů a 44 % příslušníků generace X v podobném věku.

Výzkumníci dospěli k závěru, že docházka na vysokou školu může pomoci vysvětlit, proč je méně pravděpodobné, že příslušníci generace Z budou pracovat:

Ale možná největším rozdílem pro generaci Zers je to, že technologie jsou tak zásadní součástí jejich výchovy. Baby Boomers vyrůstali v době, kdy se rozšiřovala televize. Generace X vyrůstala v době, kdy se rozvíjela počítačová revoluce, a mileniálové dospěli v době rozmachu internetu.

„Pro generaci Z je výjimečné to, že vše výše uvedené bylo od počátku součástí jejich života,“ říká Dimock. „iPhone byl uveden na trh v roce 2007, kdy bylo nejstarším příslušníkům generace Z deset let. V době, kdy byli v pubertě, byly hlavním prostředkem, kterým se mladí Američané připojovali k internetu, mobilní zařízení, Wi-Fi a mobilní služby s vysokou propustností. Jakmile mileniálové dospěli, přizpůsobili se sociálním médiím, neustálému připojení a zábavě a komunikaci na vyžádání. Pro ty, kteří se narodili po roce 1996, se však toto vše do značné míry předpokládá.“

Po první zprávě, která nastínila, jak vypadá generace Z z demografického hlediska, se centrum dále zaměřilo na zjištění jejich názorů na řadu společenských témat. Výzkumníci získali svolení od rodičů těch, kterým ještě nebylo 18 let a otázky přizpůsobili tak, aby byly přístupné teenagerům a daly se snadno vyplnit na chytrých telefonech.

Parker, který je také spoluautorem této druhé zprávy, říká, že výsledky ukazují, že generace Z „směřuje k dospělosti s liberálními postoji a otevřeností vůči novým trendům, jako jsou homosexuální manželství a genderová identita.“

V mnoha případech názory nové generace následují názory mileniálů a jsou v příkrém rozporu s nejstarší skupinou, tichou generací, přičemž Baby Boomers a generace X se nacházejí uprostřed.

Například 70 % příslušníků generace Zers tvrdí, že vláda by měla více řešit společenské problémy, a ne že vláda dělá příliš mnoho věcí, které je lépe přenechat podnikům a jednotlivcům. Oproti tomu 64 procent mileniálů a pouze 39 procent mlčenlivých tvrdí, že by vláda měla dělat více. Podobně zhruba 6 z 10 příslušníků generace Z a mileniálů tvrdí, že zvyšování rasové a etnické rozmanitosti je pro společnost dobré, ve srovnání s přibližně 4 z 10 mlčenlivých.

Pětatřicet procent příslušníků generace Zers říká, že osobně zná někoho, kdo dává přednost tomu, aby o něm ostatní mluvili s genderově neutrálními zájmeny, což je výrazně více než 25 procent mileniálů a téměř trojnásobek procenta Baby Boomerů, kteří tvrdí, že takovou osobu znají. Příslušníci generace Z také nejčastěji uvádějí, že formuláře nebo online profily, které se ptají na pohlaví osoby, by měly obsahovat i jiné možnosti než „muž“ nebo „žena“. Tento názor zastává přibližně 6 z 10 příslušníků generace Z ve srovnání s polovinou mileniálů a 4 z 10 nebo méně příslušníků generace X, Baby Boomers a příslušníků mlčící generace.

Tento rozdíl se přenáší i na manželství osob stejného pohlaví, které bylo legalizováno Nejvyšším soudem USA v roce 2015, a mezirasové manželství, které soud dekriminalizoval ve všech 50 státech v roce 1967. Podobně jako mileniálové, kteří jim předcházeli, 48 % příslušníků generace Zers tvrdí, že povolení manželství gayů a lesbických párů je pro společnost přínosem, ve srovnání s 27 % Baby Boomerů a 18 % Mlčenlivých. A 53 % příslušníků generace Zers říká, že mezirasové manželství je pro společnost dobré, ve srovnání s 30 % Baby Boomerů a 20 % Mlčenlivých.

Třetí zpráva o některých nejmladších příslušnících generace Z, zveřejněná v únoru, nabízí další znepokojivé zprávy. Velké celostátní soubory dat, jako jsou vládou financované studie Monitoring the Future, naznačují, že mezi dospívajícími narůstá úzkost a deprese. Průzkum centra mezi třinácti- až sedmnáctiletými zjistil, že sedm z deseti respondentů uvádí, že se jedná o hlavní problémy mezi jejich vrstevníky v komunitě, kde žijí.

Někteří sociologové začali teoretizovat, že tato rostoucí míra depresí a úzkostí může pramenit z vazby příslušníků generace Z na technologie, kdy je jejich pohled na svět z velké části utvářen sociálními médii.

Původní zprávy centra tyto souvislosti neuvádějí. Dimock, prezident centra, však poznamenává, že „důsledky vyrůstání v technologickém prostředí ‚always on‘ se teprve objevují. Nevíme, zda to budou trvalé generační otisky dospívání, nebo zda se v dospělosti utlumí“.

Tato nejnovější zpráva také zjistila, že na prvním místě v žebříčku tlaků, kterým mladí lidé čelí, je studium: 61 % dospívajících uvádí, že pociťují velký tlak na dobré známky, což je mnohem více než tlak na to, aby dobře vypadali (29 %) nebo zapadli do společnosti (28 %).

Přibližně polovina dospívajících považuje drogy a alkohol za hlavní problémy lidí v jejich věku, ačkoli pouze 4 procenta z nich tvrdí, že osobně pociťují velký tlak na užívání drog, a 6 procent uvádí, že pociťují tlak na pití alkoholu.

Některé obavy dospívajících zřejmě souvisejí s ekonomickým postavením jejich rodiny. U dospívajících žijících v domácnostech s příjmem nižším než 30 000 dolarů ročně považuje polovina nebo více z nich za hlavní problémy pití alkoholu (50 procent), těhotenství dospívajících (55 procent) a chudobu (55 procent). Méně je tomu u dospívajících v domácnostech vydělávajících více než 75 000 dolarů ročně, kde tyto podíly činí 43 procent, 22 procent a 29 procent.

„Sledování této nové generace v průběhu času bude důležité,“ říká Dimock.

Pro změnu Parkerová, výzkumnice sociálních trendů centra, poznamenává, že názory generace Zers se více shodují s názory mileniálů než s předchozími generacemi a že tyto dvě skupiny budou dohromady tvořit značný blok americké populace a budou mít významný vliv na společnost.

„Průzkumy dnešní generace Zers nejsou křišťálovou koulí s pevnými předpověďmi budoucích názorů,“ říká. „Nabízejí však okno, kterým se můžeme podívat na to, kam národ směřuje. Právě to je tak vzrušující na tom, že se o této nové generaci začínáme dozvídat.“

Daniel LeDuc je redaktorem časopisu Trust.

.