V roce 1991 Rada delegátů Červeného kříže a Červeného půlměsíce vyzvala Mezinárodní výbor Červeného kříže a Červeného půlměsíce, aby „zřídil skupinu odborníků, která by se zabývala možností vypracovat Kodex chování týkající se humanitární pomoci v situacích přírodních a technologických katastrof“. IFRC poté ve spolupráci s Řídícím výborem pro humanitární pomoc (Steering Committee for Humanitarian Response – SCHR), sítí významných mezinárodních nevládních organizací a MVČK, vypracoval v roce 1994 Kodex chování Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizací při pomoci při katastrofách. Kodex byl v následujícím roce „uvítán“ rezolucí Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce (která zahrnuje všechny smluvní státy Ženevských úmluv i složky hnutí).

Kodex chování stanoví deset základních zásad a také tři přílohy s doporučeními pro vlády postižených států, dárcovské vlády a mezivládní organizace. V průběhu let se dodržování Kodexu stalo jedním z důležitých způsobů, jak se Červený kříž a Červený půlměsíc a nevládní organizace definují jako humanitární organizace.