Moderní epidemiologie se začala rozvíjet v 50. a 60. letech 20. století, kdy výzkumníci v oblasti veřejného zdraví ve Spojených státech a Velké Británii zahájili dlouhodobé studie sledující po desetiletí nejrůznější zdravotní faktory u tisíců lidí a dotazovali se jich na jejich chování, aby se pokusili identifikovat rizika. To, co zjistili, když se zaměřili zejména na konzumaci alkoholu, bylo záhadné: Lidé, kteří uváděli, že pijí střídmě, měli nižší riziko úmrtí a mnoha specifických zdravotních problémů než abstinenti. Znamenalo to, že určité množství alkoholu má „ochranný“ účinek? A pokud ano, kolik? V roce 1992 vyšla v časopise The Lancet vlivná studie, podle níž měli Francouzi mnohem nižší riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční než obyvatelé jiných vyspělých zemí, přestože všichni konzumovali vysoké množství nasycených tuků. Důvodem bylo podle autorů částečně to, že Francouzi pili výrazně více vína.

Představa, že alkohol může zlepšit zdraví srdce, přetrvává dodnes, i když další výzkumy odhalily, že může způsobovat rakovinu a další zdravotní problémy a zvyšovat riziko zranění a úmrtí. Objevily se však i stejně pravděpodobné protihypotézy, které vysvětlují, proč se abstinentům daří hůře než umírněným pijákům. Lidé například mohou abstinovat od alkoholu proto, že jsou již ve špatném zdravotním stavu, a většina studií nedokáže rozlišit mezi lidmi, kteří nikdy nepili, a těmi, kteří dříve v životě pili hodně a pak přestali. V průběhu let bylo totiž umírněné pití alkoholu ve srovnání s abstinencí spojeno se stavy, před kterými logicky nemohlo chránit: nižší riziko hluchoty, zlomenin kyčlí, nachlazení a dokonce alkoholické cirhózy jater. To vše podporuje závěr, že zdraví určuje pití alkoholu, a nikoli naopak. Pokud tomu tak je a abstinenti jsou náchylní ke špatnému zdraví, pak srovnávání pijáků s nimi podceňuje veškeré negativní účinky, které alkohol má. „Tento problém referenční skupiny v epidemiologii alkoholu ovlivňuje vše,“ říká Tim Stockwell, ředitel Kanadského institutu pro výzkum užívání návykových látek na University of Victoria v Britské Kolumbii. „Je naléhavě nutné stanovit: Jaký je srovnávací bod? Jediné, co víme, je, že u všech těchto stavů riziko stoupá, čím více pijete.“ Bez spolehlivé srovnávací skupiny však nelze přesně říci, jak závažná tato rizika jsou.

Autoři nedávné studie v časopise The Lancet se snažili tento problém alespoň částečně řešit tím, že ze své srovnávací skupiny odstranili bývalé pijáky a ponechali pouze nikdy nepijící osoby. Za tímto účelem strávili dva roky vyhledáváním všech epidemiologických studií o alkoholu, které kdy byly provedeny a splňovaly určitá kritéria, a následně extrahovali původní údaje. Označili ty, které již bývalé pijáky vyloučily, což by podle jejich názoru zpřesnilo srovnávací skupinu; na ty, které to neudělaly, aplikovali matematický model, který by kontroloval rozdíly mezi jejich srovnávací skupinou a skupinou z preferovaných studií.

Výsledky – které jsou rozděleny podle věku, pohlaví, 195 zeměpisných lokalit a 23 zdravotních problémů, které byly dříve spojovány s alkoholem – ukazují, že celkově ve srovnání s nulovým pitím denně zvyšuje pití jednoho nápoje denně riziko vzniku většiny těchto zdravotních problémů. Patří mezi ně infekce jako tuberkulóza, chronická onemocnění jako cukrovka, osm druhů rakoviny, nehody a sebepoškozování. (Čím více jste pili, tím vyšší byla tato rizika.) To naznačuje, že celkově výhody abstinence skutečně převažují nad ztrátou jakéhokoli zlepšení zdravotního stavu, které mírné pití může nabídnout. Výsledky však také ukazují, že každodenní porce alkoholu mírně snižuje riziko některých typů srdečních onemocnění – zejména ve vyspělých zemích, kde je mnohem pravděpodobnější, že lidé budou žít dostatečně dlouho na to, aby jimi onemocněli. Teoreticky tedy platí, že pokud denně pijete alkohol a přežijete zvýšené riziko nehod nebo rakoviny, které častěji postihují lidi mladšího a středního věku, do 80 let, kdy se srdeční choroby stávají hlavní příčinou úmrtí, by vám střídmé pití mohlo prodloužit život. Na druhou stranu to může být vaše vrozená biologická odolnost, díky níž jste zůstali dostatečně zdraví, abyste mohli pít. Data to zatím nedokážou říct.